Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Populárny romantický príbeh o atraktívnom a bohatom mužovi, na ktorého poľujú všetky vydajachtivé ženy. Jeho priatelia vymyslia, ako ho zachrániť z ich osídel a prostredníctvom lsti zariadiť, aby sa zamiloval do tej pravej. Uverí, že nádherná žena pochádzajúca z inej doby, vystúpila z obrazu do reality. (STV)

Recenzie (161)

Brtniik 

všetky recenzie používateľa

Film jsem si pustil na návštěvě z DVD, když v TV nebylo nic ke koukání a frčí ta Baarománie. Po jeho shlédnutí jsem se začal shánět po popelu, který bych si nasypal na hlávku. Film jsem zcela jistě musel vidět (kdybych byl fanda, mohl bych třeba i 55krát), ale hanba mne fackuje, že jsem ho hanebně nedocenil. Prozřel jsem až nyní. Překvapilo mne s jak nepatrnými prostředky (z dobového reálu vybočoval jen kostým LB – beztak z fundusu) natočili vlastně scifík s roztomilou milostnou zápletkou a předvedením tehdejších filmových hvězd. Všichni hráli adekvátně svému věhlasu, mělo to šmrnc bez pathosu, který nám nyní připadá směšný. Vznikl naprosto moderní film, který je možné sledovat i dnes bez shovívavého úsměvu se kterým někteří shlíží na činnost „primitivních“ předků. Prostě stal jsem se fandou tohoto filmu. Přidám zajímavost (než mi ji schválí či zamítnou): Hospodyně paní Nedošinská, ke konci filmu, kdy se nabyvatel zámku přišel podívat se na obraz a oživlou dívku, říká panu Novému: „...šel nahoru“, myšleno do knihovny. Dopustila se tím faux paux, protože svému zaměstnavateli tzv. „onkala“, co je v tomto vztahu nanejvýš nevhodné (oslovení leda pro služku či obecně podřízeného). Jedině správné bylo užít uctivějšího tvaru totiž „...šli nahoru“. Nyní bychom to chápali jako rozdíl mezi tykáním a vykáním. Zdroj: Fandovství oné doby, jinak PhDr.Jiří Stanislav Guth-Jarkovský - Společenský katechismus ()

raroh 

všetky recenzie používateľa

Scénarista snímku Felix de Camára byl český fašoun, celá tato zdánlivá komedie je útokem proti modernímu ženství a celé demokratické společnosti, copak to nikdo neslyší v promluvách postavy představované Baarovou (a obdivu mužů směrem k ní)? I to, že dívka přichází z doby baroka! Kdepak čeští klerofašisté doby druhé republiky a na začátku okupace, kdy vznikal film, hledali své zlaté časy?Vávra, který byl dost nalevo,látku zpracoval aspoň přijatelně, nicméně té pachuti dílo nezbavil.Sám Nový se svou manželkou stali obětí útoku proti modernitě. ()

Reklama

blackrain 

všetky recenzie používateľa

Lída Baarová byla jako komtesa Blanka z Blankenburgu opravdu okouzlující a ta staročeska mluva, ta stalo za to. Nebyla ani tak afektovaná a prokenná, což bylo fajn. Oldřich Nový byl jako vždy výborný. U něho snad ani není možné očekávat něco jiného. Nápad celkem originální. Sice trošku naivní. To oceňuju. ()

tomtomtoma 

všetky recenzie používateľa

Komedie o starém mládenci, notáři Janu Karasovi (dobrý Oldřich Nový), který je neustále loven vdavkychtivými ženštinami až je nakonec uloven svoji "zhmotnělou" představou, ke které mu pomohl jeho přítel, doktor Pacovský (Bedřich Veverka). Jednoduchá, ale přesto celkem příjemná komedie se Slavkovským zámkem. Zajímavé role: vdavekchtivá Růžena Smutná (Nataša Gollová), neodbytná paní Smčínská (Růžena Šlemrová), která chce provdat svoji dcerku Slávinku (půvabná Sylva Langová), Karasovo sloužící Otýlie (Antonie Nedošínská) a Houžvička (Jindřich Láznička). A pak je tu filozofka Vlasta, která se úplně položí do role komtesy Blanky z Blankenburgu (Lída Baarová, kterou jako symbol krásy tehdejší doby nepříliš dobře rozumím). Oddychová komedie o starém mládenci, který dlouze odolává vábení žen, ale nakonec propadne touze po ženě. ()

gudaulin 

všetky recenzie používateľa

Solidní společenská prvorepubliková veselohra podle námětu podřadného spisovatele Felixe de la Cámary, který naštěstí Otakar Vávra vhodně adaptoval, takže vznikla vtipná a lyricky půvabná komedie.Vávra například oživil dialogy použitím kontrastu mezi starou a moderní češtinou.Výborné bylo obsazení, když se hlavním mužským hrdinou stal Oldřich Nový ( spolupracoval s Vávrou i na scénáři). Zatímco pro Nového to byla jen jedna z dlouhé řady postav psaných mu přímo na tělo, pro Baarovou to byla životní příležitost. Nebyla bůhvíjak dobrou herečkou a představovala spíš dobový ideál krásy a ozdobnou dekoraci ve filmu. Ve své stylizaci do dívky z dávné minulosti ale její obvyklá herecká topornost a divadelní gesta nevadily. Za svůj výkon Baarová dostala mimochodem Národní cenu ( jak dalece se v tom angažoval říšský ministr propagandy je ovšem otázkou). Každopádně ve své době se jednalo o filmový hit, který plnil kina po celou dobu protektorátu. Přes svou naivitu je film plně použitelný i dnes. Celkový dojem 60 %. ()

Galéria (57)

Zaujímavosti (7)

  • Na prvním snímku filmu je zobrazen zámek ve Slavkově u Brna. (Lentilkatka)
  • Autor námětu Felix de la Cámara přepracoval svůj text do knižní podoby, která vyšla v roce 1942 s podtitulem satyrický román. Knižní Dívka v modrém zároveň zahájila jako první svazek edici Knihovna Vlna. (NinadeL)

Reklama

Reklama