Reklama

Reklama

Dny zrady II.

  • angličtina Days of Betrayal II.
Československo, 1973, 92 min

Réžia:

Otakar Vávra

Kamera:

Jaromír Šofr

Hrajú:

Jiří Pleskot, Bohuš Pastorek, Gunnar Möller, Jaroslav Radimecký, Martin Gregor, Bořivoj Navrátil, Otakar Brousek st., Josef Langmiler, Rudolf Krátký (viac)
(ďalšie profesie)

VOD (1)

Tento velkofilm Otakara Vávry předkládá podrobný záznam událostí, vedoucích k přijetí osudné, ponižující smlouvy, rozmluvy státních představitelů prý vycházejí ze zachovaných stenografických zápasů. Avšak zdánlivě objektivní pojetí je zcela poplatné ideologickým požadavkům - jedinou silou, která odmítala podřízení nacistickému Německu, se licoměrně stávají českoslovenští a sovětští komunisté. Dopad mnichovských událostí je sledován jak ve vládních kruzích (zvláště v protikladném přístupu poraženeckého Beneše a rozvážně bojovného Gottwalda), tak v osudech dělnických rodin a též u vojenských jednotek v příhraničních oblastech. Lid vedený komunistickou stranou se chtěl bránit, ale ničemná buržoazie jej zradila. Postižení vzhledu historických postav je přesvědčivé stejně jako napodobení způsobu mluvy, v gestech i chůzi, jen jazyková rovina není zcela domyšlena: zatímco Hitler vyřvává německy, francouzští a angličtí diplomaté mluví česky. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (70)

honza7 

všetky recenzie používateľa

Musím uznat kvalitu filmu. Znám styl uživatele Spinosaurus a tak jsem se bál si jej pustit. Byl jsem poměrně uchvácen. Film s prvky pravdivých výroků a skutečností mě zaujali. Začáteční scény, fanatismus Hitlera a davu je také poměrně nádherně natočen. A davová scéna? Nechápu jak Otakar Vávra dokázal sehnat tolik komparzistů a rozdělit různé úlohy, kdy každý dělá něco jiného a v každém je vidět jiný charakter. Hodnocení ale strhávám za scény s agrárníky, Gottwaldem, který je vševědoucí a úžasný sovětský svaz, který nám určitě pomůže. Byla to jen lživá nudná propaganda. Některé scény však pobavily, ale nechápu proč tam jsou (Viz. focení Hitlera v punčocháčích, debilní úsměvy v Norimberku)... myslím, že 3 hvězdičky je přiměřené hodnocení, odpovídající kvalitě. ()

jitrnic 

všetky recenzie používateľa

Druhá část mi přišla o dost přijatelnější než ta první. Sice na nás hned v jejím úvodu vybafne se svým projevem Bohuš Pastorek alias Klement Gottwald, pak už ovšem komunistická ideologie příliš prostoru nedostane. A ten závěrečný Gottwaldův citát lze vnímat s hořce ironickým úšklebkem. Na filmu bych ocenil, jak kritické dny roku 38 rozebral do podrobna a myslím, že se mu povedlo dobře zachytit stupňující se beznaděj. Pochválil bych výběr Jiřího Pleskota do role Edvarda Beneše. Takhle nějak si ho představuju - jako moudrého a vzdělaného, ale také příliš jemného a nerozhodného muže. Bratry v triku Jiřího Krampola a Vítězslava Jandáka budu dělat, že jsem neviděl. ()

Reklama

Rattlehead 

všetky recenzie používateľa

"Bylo by přece hrozné obětovat republiku jen pro poslušnost vůči západním mocnostem". Jak nadčasová slova. To naši dnešní političtí vlastizrádci nás rádi prodají, jen když z toho něco kápne. Budu jen opakovat to, co jsem už napsal u prvního dílu. Výborný film, dobří herci, skvělé davové scény, povedená hudba. Hodně mě zaujal Gunnar Möller, pro nás v podstatě neznámý herec, který opravdu skvěle ztvárnil Adolfa Hitlera (netroufám si říci, jestli to lépe zvládl on nebo Bruno Ganz). Největším negativem je pro mě velké množství postav, ve kterých jsem se občas ztrácel (možná tam ty vysvětlující titulky mohly být častěji). Proč tenhle snímek proboha neuvede Česká televize? Místo toho, aby za naše peníze točila moderní, nic neříkající sračky? ()

honajz2 

všetky recenzie používateľa

Dny zrady, největší velkofilm Československa s rozpočtem (v přepočtu na dnešek) 400 milionů korun, rozdělený na dvě části, byť tak úzce propojené, že by to bylo lepší jako jeden opravdu dlouhý film. Má to svůj smysl - ten film v sobě má mnoho směšných detailů, neskrývanou agitaci komunistů a Gottwalda jako hrdinu, jenže díky funkční střihové skladbě se mi do toho povedlo dostat a prostě jsem jen se zájmem sledoval děj a pitomostí si tolik nevšímal. Buď to, nebo je druhá část skutečně lepší - a dávalo by to smysl, protože mimo její začátek a konec zde nejsou kecy KSČ a Gottwalda a na těžce přehrávajícího Gunnara Möllera se dá zvyknout, když tu je několikanásobně víckrát na scéně než v první části. Filmařsky to sice málokdy přinese cokoli zajímavého, ale tématem a atmosférou by to skutečně mohl být skvělý český velkofilm... který ale vznikl za normalizace a už to dává jasně najevo, jak moc to pohřbívá výsledek. Celou první část jsem s tím dlouho bojoval a měl jsem pocit, že sleduji cosi mezi parodií a mizernou televizní inscenací. Že tu bude KSČ bojovat za blaho světa a že Sovětský svaz bude za hrdiny, které kdyby tehdy Beneš požádal o pomoc, tak by všemu zabránili a snad ani válka by nebyla, jsem čekal. Ale že mě bude rozesmívat představitel Hitlera při každé druhé replice, to bych fakt neřekl. Jako sorry, ale když srovnám Gunnara Möllera a Wolfa Musera, který ztvárnil Hitlera v seriálu Muž u vysokého zámku, tak je Muset nesrovnatelně lepší. Z něj jde strach a je nepříjemné ho jen sledovat, zatímco Hitler v podání Möllera má asi čtyři herecké projevy - 1. Za chvíli dostanu infarkt, 2. Za chvíli dostanu záchvat, 3. Naštvaný ksicht, 4. Mám pokročilou demenci. Třeba v tom je záměr, který mi úplně nedochází, ale vždycky když se Hitler rozeřval, tak jsem se musel začít smát. A úplně nejlepší je detail na něj, když vidí nadšení po svém projevu a on se tváří, jak kdyby zapomněl kde je, kdo je, co se tu děje a kde má brýle, které nikdy nenosil. V nějakém Tromáckém filmu by vynikl líp. A co se týče té inscenovanosti, nejvíc bije do očí opět ve scénách z první části, kde při prvním záběru s Benešem vidíme, jak má spoustu práce a okukuje nějaké papíry na stole, ale vše to vypadá směšně a uměle. Takových míst je tam opravdu mraky, ale jak už jsem psal, přijde mi, že jsou hlavně v první části. V druhé se objevila i scéna, která mě vyloženě nadchla - je to ta s rodinnou večeří, kdy všichni netrpělivě čekají, jestli z rádia ohlásí válku či ne, jedni se bojí, druzí jsou optimističtí, do toho se s mezerami opakuje znělka zpráv v rozhlasu (což mě vždycky znepokojovalo, prostě má něco přijít a stále to nepřichází, tudíž se stal problém  a nikdo mimo studio neví, jaký), pak přijde otec s tím, že jeden jejich syn byl zastřelen Němci a v tu chvíli se všichni dozví o mobilizaci. Sice mě štve, že ona rodina pak z dění zmizí (až na úplný závěr), ale přesto mi tahle scéna přišla nesmírně působivá - a naprosto upřímně. První části dám takové zmatené 2* se shrnutím Nevěděl jsem, jestli se mi to líbí nebo ne, přičemž označení "líbí" zde znamenalo "je to vtipný brak" - který mě ale zároveň upřímně bavil. a druhé částí dám čisté tři se shrnutím Nebýt vší té agitky, mohlo to být solidní a silné, ale takhle se to nevyhlo patetickému nacionalismu typickému pro normalizační válečné filmy, které nemůžou mít podle historie šťastný konec, ale aby v nich něco šťastného bylo, musí přijít štěstí z pocitu jednoty. 2*/3* () (menej) (viac)

kagemush 

všetky recenzie používateľa

Ve většině obdobných filmů se někdo hrdinně brání a někdo zbaběle útočí (lze i naopak, ale jen v rámci spřátelené produkce).Následně někdo hrdinně padne a někdo zbaběle zvítězí.-Todle je jediný dílko svého druhu, které by mohlo být završeno konfliktem mezi stranami při řádné inventarizaci kancelářského zařízení předávaných pevností. ()

Galéria (4)

Zaujímavosti (4)

  • Ve scéně z bunkru můžeme vidět houfnice, ačkoli v té době nebyl do pevností dodán jediný kus. Makety pevnostních houfnic pro film jsou dodnes umístěny v muzeu Dobrošov. (KRYSIOPICE)
  • Film byl vybrán jako zástupce československého filmu, který se ucházel o Oscara v sekci cizojazyčný film za rok 1973. (orkadimenza)
  • Obrněné transportéry, které míří k Frýdlantu, nejsou československé předválečné transportéry, ale původně německé Sdkfz 251, převzaté po válce Československou lidovou armádou jako OT 810. (Matej.Krajci)

Reklama

Reklama