Johnny's Journey
Réžia:
Milan VošmikScenár:
Ota HofmanKamera:
Josef StřechaHudba:
Svatopluk HavelkaHrajú:
Miroslav Červenka, Marcela Jandová, Josef Kruml, Václav Venhoda, Zdeňka Baldová, Vladimír Hlavatý, Karel Höger, Vlasta Chramostová, Radovan Lukavský (viac)Obsahy(1)
Pětiletému Honzíkovi Tichému přišel do školky dopis, v němž ho dědeček zve k sobě na návštěvu. Chlapci se na venkově u prarodičů loni moc líbilo a rád by jel znovu. Rodiče ale nemají čas ho tam zavézt. Honzík maminku přemluví a ta nakonec svolí, aby jel sám vlakem. Cesta dobře dopadne a dědeček čeká s vozem taženým koněm na nádraží v Koníkově. Honzík se brzy spřátelí s místními dětmi, nejvíc s malou školačkou Terezkou. Jenom se zlobivým Ferdou má problémy. Kluci se nakonec poperou a Ferda Honzíkovi ukradne skleněnou kuličku. Honzíka se zastane starší kluk Viktor a zloděj musí kuličku vrátit. Na pozvání učitele Stolaře, který učil i jeho otce, navštíví Honzík místní školu. Do třídy přijde s kocourem, který vzápětí uteče. Ferda chlapci nabídne pomoc při jeho hledání, ale ze msty zavede Honzíka do lesa, kde ho opustí. Děti chlapce hledají a najdou ho spícího v trávě. Pro Honzíka přijede maminka. Při loučení s dětmi přijde i Ferda, který mu jako omluvu daruje nožík. Honzík mu na stvrzení přátelství věnuje svoji skleněnou kuličku. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (58)
Moc pěkný film, nechápu že má tak nízké hodnocení. Samozřejmě, je třeba ho hodnotit očima malého diváka, pro kterého je určen! To možná některým zdejším uživatelům uniká. Film má krásnou poetiku, přírodu, dětští hrdinové jsou sympatičtí (a nejen oni). Je to laskavý, pohodový příběh, který bych dětem pustila stokrát raději než některé moderní blázniviny. ()
Milá vesnická upomínka té doby, což je asi tak všechno. Knížka kouzlo měla, film moc ne. Výkony dětských představitelů odpovídají besídce ve školce a předškolně dobrodružný duch předlohy se povedlo převést sotva z poloviny. Půl hvězdičky navrch za kocoura, kterej chtěl při natáčení ve škole zjevně vyškrábat oči všem kolem. (: ()
První český nepohádkový dětský snímek, který si dává velmi záležet na tom, aby malého diváka zaujal, pobavil a aby mu každé dítě porozumělo. Tomu odpovídá pozvolný a více než názorný styl vyprávění. Velmi jemná, nijak zvlášť nedramatizovaná zápletka s minimálně načrtnutým konfliktem. Filmařsky proto poněkud unylé, jako dětský snímek každopádně roztomilé a podařené. ()
Film je více méně doslovným přepisem Říhovy knížky, některé výrazné pasáže ovšem scházejí. Například „kultovní“ kapitola o družstevním vajíčku. Režisér zřejmě vycházel z toho, že dědeček už dříve Honzíkovi princip družstevnosti vysvětlil na bázi koníka, vajíčkem se tedy asi nechtěl opakovat. Kladem filmu – vedle struny nostalgie – jsou představitelé dětských rolí, záporem totální absence nějaké zápletky. To ale vzhledem k literární předloze nemůže překvapit. ()
Narozdíl od jiných filmů určených výhradně pro děti a mládež, toto klidně může zhlédnout i dospělý divák. A to díky roztomilosti, provedení, "starému" zvuku a jiným dnes už takřka archetypálním, přesto však kumštýřským atributům. Samozřejmě se musí přihlédnout k tomu, že film byl natočen v padesátých letech, tedy těsně po nástupu komunistů k moci. Takže nám chce film vylíčit společnost plnou lásky, porozumění a i budování. Čekal jsem, kdy se objeví klasický komunistický výlev a dočkal jsem se, to když děda veze povozem Honzíka domů z nádraží a vypravuje mu, jak je všechno družstevní, jen ten pes Punťa je jen jejich. Ale čert to vem. Pokud to člověk umí svému dítěti vysvětlit, tak je to jen malá vada na kráse. PS: Půvabný byl herecký výkon představitele malého Honzíka. ()
Reklama