Což takhle dát si špenát

"Baryku, fuj! Kolikrát ti mám říkat, že krást se nemá!" Tradičně znamenitý scénář Miloše Macourka, psaný tradičně na míru konkrétním hercům. Bohužel - tahle crazy komedie značně vázne v režii. Václav Vorlíček byl v té době hodně vytížený a na filmu je to bohužel znát. Ale to je relativní - jiní režiséři by radostí skákali metr vysoko, kdyby se jim něco podařilo natočit takhle - jen tvrdím, že Vorlíček je schopen mnohem lepšího výkonu. Ale buď jak buď - Iva Janžurová je ve své dvojroli skvělá. (22.02.2003)

Až při několikerém podívání jsem s překvapením zjistil, že v první půlhodině se neděje naprosto nic. Ale protože vím, co bude následovat, tenhle pomaloučký rozjezd mi vůbec nevadí. Co mě mírně ruší, je všudypřítomná socialistická moralita, která pranýřuje zločinnost od vynášení kremrolí z hotelové kuchyně až po vraždu. I když k vraždě ani nedošlo, Petr Kostka si pouze odložil mimino do pekáče, no bóže:-) Petr Kostka je ostatně vůbec milým překvapením filmu, hraje jinak než obvykle a já mu úplně věřím jeho jižanský temperament. Zatímco pánové Menšík a Sovák hrají "pouze" standardně. Kreace přerostlé Marcelky v podání Ivy Janžurové je sice výborná, ale já si říkám, jestli herečka z legendárního Kočáru do Vídně nebo Morgiany měla zapotřebí se takto prezentovat. Asi měla, jiné role v té době nedostávala. Nicméně, přes některé výhrady je tenhle film v kontextu dobové tvorby naprostá pecka, to se musí uznat. Takových námětů se rodilo jen málo. (16.11.2008)

Další hravá komedie z péra Vorlíčka. Tentokrát ovšem povznesena skvělým nápadem s omlazujícím přístrojem a já se tedy bavil nesrovnatelně více, než kupříkladu u vdovy. Duo Menšík a Sovák byla velmi dobrá volba. Oba pány hodně uznávám a spolu jim to velmi klapalo ve skvěle napsaných rolích lupičů z povolání. Vůbec ovšem nezaostával absolutně nikdo kolem nich (snad s výjimkou dětských herců, ale těm se to dá prominout). Co se Vorlíčka týče, tak v mých odborných očích jednoznačný strop a jedna z top komedií 70. let. [80 %] (09.09.2020)

Komedie je to skvělá - na jednu stranu vychází z oblíbené prvorepublikové zápletky záměny postav, na stranu druhou do toho šlape stejně vehementně jako francouzské crazykomedie sedmdesátých let... no a na straně třetí to má typicky macourkovský sci-fi rukopis s takovým příběhem, jehož akumulátorem je prvek z běžného života (Jak utopit dr. Mráčka = tlačenka, zde je to špenát). Filmu velmi pomáhá hudební podkres, vynalézavá kamera a užití postsynchronů k dětským hercům. S průběhem stopáže ale tenhle mišmaš ztrácí na sofistikovanosti a nebýt špičkových hereckých výkonů by řada pronášených hlášek možná vůbec nevynikla, ba nikdy nezlidověla... anebo by se možná na film nedalo dívat vůbec - k čemuž by zcela jistě došlo tehdy, kdyby se tento typ scénáře natočil jindy než za normalizace. Film tedy rozhodně vítězí díky hvězdnému castingu, avšak i nepříliš kritický divák by dokázal seznat, že vlastně sleduje v jádru úplnou kravinu (myšleno v dobrém, mám film rád!). 70%. (06.10.2022)

Zábavná história o svetovom objave regeneračných lúčov a o československých podvodníčkoch dostala typicky dobový názov Což takhle dát si špenát a bola uvedená v roku 1977. V čase normalizácie nebolo dohromady čo točiť a tak vznikali takéto potrhlé únikové žánre. Slabšia a ohraná téma s rôznymi zámenami asi typická pre dobu vzniku. Čo však stojí za pozretie sú herecké výkony celej vtedajšej plejády vynikajúcich hercov. Ďalším zážitkom je zhliadnuť hercov, ktorí už nie sú medzi nami a ostatných v ich mladom "vydaní". Československým filmom 70. rokov som nikdy neprišiel až tak na chuť. Hoci sa mnohým z nich dá zasmiať, ich humor jednoducho nie je môj šálok kávy. Môžem tu maximálne obdivovať na kolene robené, ale funkčné triky. Priemerná Československá snímka. (15.09.2019)