Kouř

(3x) ,,Já tu nejsem sám, já si tady tak chlastám..." Řada uživatelů bere zde KOUŘ jako film Divadla Sklep, vycházejíc ovšem ze staršího Vorlova snímku Pražská pětka tam mnohem víc vnímám vliv poetiky baletní jednotky Křeč a hlavně pak recitační skupiny Vpřed pod vedením Lumíra Tučka (který je zde autorem scénáře). Ovšem to, co fungovalo v povídkách Oldův večírek nebo i Na brigádě z Pražské 5 takřka bezchybně, zde v celovečerním formátu působí zbytečně zdlouhavě a dochází i na vyloženě prázdná místa. Nehledě na tak šílený scénář plný trapností ze strany mladých pracovníků (především postava podnapilého hrdiny-archiváře Bédi odpudivá vzhledm i chováním), což bohužel na rozporuplných pocitech přidává a přebíjí i vcelku zajímavou zápletku. Atmosféra moderních diskoték 90.let s nástupem stylu eurodance a hiphopu mne totálně míjí, přínos zhledávám ve vykřeslení pracovních poměrů v továrně na sklonku socialismu i zajímavou kritiku režimu jako takového. Z herců stojí za pozornost mladý Jaroslav Dušek v roli šéfa výskumního oddělení, stělesňujícího absurditu minulého režimu, pak zaujme už jen krásná Lucie Zedníčková, jejíž duet "Hele kotě, vo co ti de..." je pro mne nejlepší písní tohoto rytmikálu (kdepák trapnej Arnoštek se svým teplým fajnovým hitem!). Rozhodně zajímavý film, který mi svým stylem příliš nesedl, odpuzuje mne. Nicméně souhlasím, že za vidění jaksi stojí. 55% (Naposled zhlédnuto dokonce v kině... [Kino Úsmev, Košice – Československý den 28.10.2018 ] (03.07.2017)

Jako kouř je svinstvo, ale tady se to ještě dalo ustát. Pro ty z vás který to netušili, tak kouření způsobuje rakovinu, rakovina zabíjí a zabíjení škodí zdraví, takže proto. Tak a teď vám řeknu jednu zajímavost vo tomhle filmu kterou jste určitě neznali. Objednal jsem si tudle takový spreje na odnaučení kouření, a na lékárně mi to nechtěli vydat, protože tam byla podmínka 18+. Takže absurdita číslo jedna, že děcka dneska kouřej od 11ti, ale když s tím chtěj po dvou letech návyku přestat, tak jim na to nevydaj lék, a musej kouřit dalších 5 let než dosáhnout plnoletosti (to mi připomnělo jak jsem před lety dostal lék na bolest břicha a v příbalovým letáku bylo mezi vedlejšíma účinkama léku na bolest břicha uvedeno i BOLEST BŘICHA...) No a absurdita číslo dva....jako fakt?! fakt nevypadám na vosumnáct?!! ..jako jasně, já vím že jsem měl přes půl ksichtu roušku, ale sakra čouhaj mi chlupy z uší, tak co by chtěli víc!! https://www.youtube.com/watch?v=_te6dLVeqa8 (11.09.2020)

Co Arnoštek, ale Kouř je přímo boží! Těžko hledat v naší kinematografii podobný úlet, který lakonicky a s naprostou nadsázkou líčí, jak to "tenkrát" v totalitním věku chodilo. Záměrná přehrávanost čechrá Kouři slušivý účes a magorné chichotání je tudíž naší přirozenou reakcí. Prakticky už od začátku jsem byl takhle naladěný a nasával ten dým s vůní ironie, satiry a kritiky. A co teprve ty songy, které vás svou demencí/chytrostí naprosto uzemní! Dostal jsem pořádnýho "čouda" a děkuji za to! (27.06.2014)

Fajný, fajnový... ba přímo geniální film. Zcela souhlasím s Marigoldem: není příliš mnoho filmů, které se tak perfektně zhostily "reflexe snad všech podstatných složek totality". A že snad Sklepáci příliš tlačili na pilu? Nemyslím si; stačí se jen podívat na některé propagační/propagandistické materiály z tehdejší doby. Sklepáci prostě né vždy přejímají chování ze skutečného života; mnohdy čerpají spíše z toho, co nám bylo tolik prezentováno. Mrazivá a temná (nelynčujte mně: ale přímo Lynchovská) atmosféra + atmosféra plná strachu + pocit, že můžu dělat cokoliv (chlastat, chodit na Arnoštkovy diskošky), hlavně prostě jen neprudit + vypořádávání se s chybami minulosti + apatie = to vše je pro mně lepší výpověď o předrevoluční době, než kopa jiných. Shrnuto a podtrženo: Nemůžu jinak... geniální film si zaslouží nejvyšší hodnocení. (11.03.2005)

"Hele, kotě, vo co ti de?" Nevybavím si, že bych Kouř viděl ve své době (tedy devadesátkách). Určitě ne, Arnoštek je natolik bizarní postava, že by se určitě stal naším mládežnickým vzorem. Když jsem film viděl před lety, ani jsem ho nedokoukal. Některé filmy prostě potřebují druhou šanci, aby ukázali, jak jsou výborné. Protože tohle je fajn, fajn, fajn, je to fajn, fajnový... Skvělá alegorie. "Když jde o to, všechno stranou." (20.03.2020)