Prvek zločinu

„Kriminalista si nemůže dovolit žádnou slabost. Musí zůstávat nedotčený, nezaujatý, klinický, objektivní...“ I tento silně umělecký film o analyze vnitřního světa jednoho kriminalisty a jednoho zločince, jakoby se pod vedením jeho tvůrce řídil podobným heslem. Výsledkem je film natočený výrazně odtažitě, bez hlubších emocí, založený ve scenáři na rozsáhlém filosofickém / kriminalistickém uvažování a vizuálně na spoustě dlouhých, temných záběrech v stísněných prostorách a psychedelickém žlutočerveno-černém vizuálu. Dost jsem se bál, nakolik mi podobný náročný a umělecky nekonvenční snímek sedne a nakolik ho ztrávím, ale nakonec mě jeho atmosféra brzy (i díky zmíněnému vizuálu) slušně zhypnotizovala, tajuplné filosofování a vyprávění afrického kriminalisty v doprovodu neustálých bouřích mě spolehlivě pohltilo a zdánlivě nekonečný film začal dobře ubíhat. Dost mě popři tom zde bavila i nelineární výstavba děje připomínající mozaikovou skladačku i uvnitř skrytou detektivku zároveň. Lars von Trier nepatří mezi tvůrce, které bych obzvlášť vyhledával či obliboval a ne zcela všechny prvky mi zde byly po chuti, ale v případě tohoto filmu i slavné Evropy mohu v souvislosti s jeho tvorbou mluvit také o pozitivních dojmech. [70%] (29.06.2021)

V máloktorom filme máme možnosť vidieť neustály dážď. Nie žeby sa dej odhrával iba v exteriéroch, ale v Európe sú i také miesta, na ktorých zateká všade, kam sa pozriete. A ak rovno nezateká, tak aspoň kvapká. V kombinácii s topiacimi sa zvieratami vo vás môže tento film zanechať nebezpečne pochmúrny dojem. A to som na Triera naozaj zvyknutý. Konečné hodnotenie je možno pod úroveň, akou sa prvá časť európskej trilógie pýši. Dejová línia ma však vôbec nezaujala. Hviezdičky preto patria len obrazovému spracovaniu, zmyselnej kamere a originálnosti made by Trier. 50%. (08.01.2007)

Film doslova na bednu, jinak to říct ani nejde. Hypnóza, ponurá atmosféra, hledání vraha... Lars mě s tímhle filmem uspokojil tak nějak napůl a moje hodnocení nemůže být vyšší ani náhodou. Coby ne nějaký extra čtenář jsem moc odkazů nepochytil, tak si dám od Triera zase na nějaký čas pokoj. Jeho filmů už jsem viděl dost. (04.08.2014)

Ten vizuál a žlutočervené zbarvení mě poměrně rychle přestalo bavit a tím si ten film vlastně podepsal ortel, protože mě pak dost nudil. Příběh to taky nijak extra zajímavý nemá, navíc ten děj je poměrně jednoduchý. Ano, kameru to má dost dobrou a je vidět, že než Trier zblbnul z Dogmy 95, tak s ní uměl, má to i depresivní atmosféru, jenže depku jsem si "užíval" v Evropě, protože ta byla podmanivá, Prvek zločinu mi svým stylem bohužel spíš lezl na nervy a nějakou filozofii nebo hloubku jsem tam neviděl. Třeba tam je, co já vím, ale mě se v tom ani nic hledat nechtělo, jak mě to celé nudilo. Asi Evropa byla fakt jenom výjimka, protože teď už silně pochybuji, že se mi od něj něco bude líbit. Ale třeba se pletu. 2* (11.03.2020)

O dva roky dříve natočený Befrielsesbilleder je podle mě lepší. Tady kdybych hodnotil jak mě bavil příběh, tak dám jen dvě hvězdičky. Ze stránky tvůrčí taky to není nevím jak dokonalý obraz. Ano je to Trier, ale méně Trierovský než bych chtěl. Jasně že ho inspiruje něco-někdo jako každého, ale podle mě na celovečerní ještě nemá. Pořád hledá, zkouší. Vím že jsou to ostré slova, ale na tohle poukazuje i další jeho film, Epidemie. 2,5/5 (10.06.2014)