Reklama

Reklama

Tanečnica v tme

  • Slovensko Tanec v temnotách (viac)
Trailer

Obsahy(1)

Hrdinkou príbehu je česká emigrantka Selma, ťažko pracujúca ako robotníčka vo fabrike na americkom vidieku. Jej veľkou vášňou je hudba a tanec. Napriek svojej očnej chorobe, ktorú tají, pracuje navyše, aby zarobila na operáciu svojho rovnako postihnutého syna. Keď jej ťažko zarobené peniaze ukradne jej zdanlivý ochranca, je to začiatok jej tragického konca...Hlavnú úlohu vo filme kontroverzného režiséra Larsa von Triera, ocenenom Zlatou palmou, stvárnila islandská speváčka Björk, ktorá za svoj výkon v Cannes získala ocenenie pre najlepšiu herečku. (STV)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (399)

sniper18 

všetky recenzie používateľa

Je to dosť dobrá dráma od Larsa von Triera. Má veľmi dobrý príbeh o mladej žene, ktorá dávnejšie emigrovala do Ameriky, aby tu mohla zaistiť operáciu očí pre svojho syna, lenže najprv musí zarobiť dostatočné množstvo peňazí a tak ťažko pracuje v továrni. Navyše sama má veľké problémy s očami a tak jej v tomto ťažkom živote okrem dobrých priateľov pomáha hlavne lásku k hudbe a nácvik muzikálu, lenže jedna nečakaná veľmi nepríjemná udalosť jej plány naruší. So spracovaním som dosť spokojný, celý film prakticky stojí na hlavnej hrdinke, ku ktorej je nevyhnutné si vytvoriť vzťah, čo sa mi našťastie podarilo už po chvíli. Ten jej náročný život je výborne podaný, ťažká práca v továrni, blížiaca sa slepota, ale aj tak myslí hlavne na ostatných a až potom na seba, preto sa jej nedá nefandiť, k tomu sa mi páčila aj tá láska k hudbe, ktorá má v jej živote dôležité miesto a získalo si ma to aj celé jej okolie, najlepšia priateľka, dlhodobý nápadník, príjemní susedia, toto ma skutočne bavilo. A v poslednej tretine sa už dej pohne pomerne nečakaným smerom, pričom ma trochu mrzí, že to nepôsobí práve najprirodzenejšie, kvôli čomu to nemá až tak silný náboj, ako by mohlo, ale aj toto je stále dobre zvládnuté a tá záverečná fáza je teda skutočne nezabudnuteľná. Okrem toho poteší aj pár hudobných čísel, ktoré mi prišli celkom dobré nielen sami o sebe, ale hlavne ma dosť zaujalo ich vloženie do priebehu filmu, obzvlášť hneď prvé v továrni, ktoré mi prišlo až také milé. Ale inak sa ani zďaleka nejedná o plnohodnotný muzikál, týchto čísel nie je až tak moc a film na nich vôbec nie je postavený, slúžia len na také menšie oživenie. Herecké obsadenie je výborné, speváčka Björk si za toto zaslúži veľkú pochvalu, túto zaujímavú úlohu zvládla skvelo, ale veľmi ma potešili aj výrazné vedľajšie postavy, hlavne Catherine Deneuve, ktorá mi prišla veľmi príjemná, ale aj Peter Stormare, David Morse a ešte pár ďalších. Réžia a technická stránka sú tradične v Trierovom štýle, takže na prvý pohľad to vyzerá prakticky až tak amatérsky, ale pritom už po chvíli vidno, že to má skutočne silný náboj a je to vysoká kvalita. Takže Trier má aj nejaké lepšie filmy, ale aj Tanec v temnotách sa vydaril a rád si ho ešte pozriem. 79% ()

Radek99 

všetky recenzie používateľa

Další odvážný experimentální, ale nejen proto vynikající, film dánského mága Larse von Triera. Překvapivé propojení klasické stavby dramatu s žánrem televizního ,,dojáku" tedy formátem soap opery (mýdlové opery) a to celé navíc proložené muzikálovými intermezzy. Tuhle nezvyklou stavbu filmu Trier rozdělil na dva vyvážené celky. První polovinu, hlavně kvůli kameře, velmi roztěkané, až dokumentární, snímané z ruky, což Trierův tvůrčí záměr přesně splnilo (divák tak má být přesvědčen o autentické výpovědi díla), ovšem běžný filmový divák ale jen těžko stráví (skoro hodinová expozice je poněkud dlouhá) a druhá část díla, uvozená prvním muzikálovým vstupem, který je, jakož i ostatní muzikálová intermezza, v kontrastu se zbytkem nasnímaného filmu odlišně barevný a obsahuje další sémantickou i estetickou rovinu filmu. Melodramatický až bulvární příběh české emigrantky v podání vynikající a přesvědčivé islandské zpěvačky Björk, jejíž postava emigruje v padesátých letech z Československa do Spojených státu hlavně kvůli tomu, aby zachránila svého syna před prokletím dědičného jha slepoty, jímž ona sama trpí (a přechází tak přímo nabízející se politický rozměr oné doby), je záměrně postaven tak, aby doslova ždímal divákovy city a vymámil nejednu slzu na jeho tváři. Lars von Trier ovšem tuto ,,pokleslou " zábavu prokládá barevnými muzikálovými čísly, které zhmotňují představy a sny hlavní protagonistky a které posouvají významovou složku do dalších pater. Barevnost těchto hudebních vsuvek je sama o sobě velmi zvláštně zvolena. Natónování na úroveň barev televizního materiálu sedmdesátých či osmdesátých let, barvy vyvedené naschvál mdle vytváří v muzikálních číslech jakýsi zvláštní pocitový odér, odér nostalgie archetypu společného všemi sdíleného televizního světa... Výborná choreografie tanečních čísel, které jsou vždy situovány do všedních, neuměleckých míst (tovární hala, železniční trať, soudní síň, vězení...) a nesou v sobě sdělení, která se navyšují na obecně vedenou dějovou linku (Selma si materializuje zvuky továrny v kreacích tanečních figur; odváží se k milostné avantýře s místním mužem, jenž se jí vytrvale dvoří a kterého v reálném světě odmítá) a toto propojení působí velmi sugestivně. Co vyšlo Larsu von Trierovi asi nejvíce, je herecké obsazení tohohle filmu. O Björk asi mluvit netřeba, ta podává přesvědčivý strhující výkon, ale i další role jsou obsazeny velmi přesně. Peter Stormare, vytržen ze své typické role podivínského násilníka, tak typického pro filmy bratrů Coenů či aktuálně třeba pro seriálu Prison Breake, podává přesvědčivý výkon v roli maloměstského amerického prosťáčka, který se nesměle uchází o hlavní hrdinku Selmu, David Morse v roli pro kolizi dramatické složky velmi zásadní postavy, souseda - policisty, Cara Seymour v roli typické středostavovské Američanky, jeho manželky, to všechno představuje vhodně namixovaný herecký koktejl. Úžasné emoce budící postmoderní synkretické dílo... (PS: Nás Čechy tenhle film bohužel trošku škrtí...neb všichni máme něco uloženo v našem kolektivním podvědomí a ryzost ,,slovanského" křestního jména Selma či Oldřich Nový podobající se spíše Fredu Astaireovi to tedy rozhodně není...) () (menej) (viac)

Reklama

J*A*S*M 

všetky recenzie používateľa

Ano, v závěru už Lars na tu pilu tlačí možná až příliš silně, ale stejně to na mě jako celek fungovalo. Strašně depkoidní výsměch nebohému divákovi. Rušila mě jen jedna maličkost - totiž že si Lars nepohlídal pár reálií plynoucích z toho, že hlavní hrdinka Selma (!) pochází z Československa. Ale vem to čert. Emočně jsem Tanci v temnotách podlehl a sledováním zdejších muzikálových čísel jsem následně strávil opravdu hodně času. PS: Píseň I've Seen It All je dokonalá! ()

pan Hnědý 

všetky recenzie používateľa

Démonický Lars von Trier perfektně zobrazuje temnotu v lidech. Diváka nešetří do poslední minuty. Trochu se mi zde nelíbí zpěv, který limituje dramatičnost závěru, ale až na tuhle maličkost, která mi prostě nesedí jsem emocionálně odrovnaný. Trier je ten nejlepší evropský tvůrce, který má mainstreamovce (včetně mně) tady. ()

Pohrobek 

všetky recenzie používateľa

Jde o dost netradiční muzikál, proto Tanec není úplně tím nejlehčím filmovým zážitkem. Björk se herecky snaží dost, Morse s Deneuve zklamat nemohli. Kouzlo snímku však samozřejmě spočívá v hudebních a tanečních číslech, která překvapí a zaskočí svým krásným rytmickým provedením a celkovým melancholickým prožitkem. Spojí-li se to se zajímavou, postupné ztrácení zraku evokující kamerou, kouzlo filmu je hotové. ()

Galéria (37)

Zaujímavosti (29)

  • Když pracovníci opouští na začátku filmu továrnu, můžeme zahlédnout muže a ženu s dětmi čekající na parkovišti. Onou ženou je Bente Frøge Trier, manželka režiséra, dětmi pak jsou jejich chlapci - dvojčata. (D3VIL)
  • Catherine Deneuve se zmiňuje o náročnosti natáčení ve své knize "Close Up and Personal". Až na kritiku pozdních příprav a malého chaosu při natáčení Deneuve oceňuje profesionalitu Larse von Triera. (D3VIL)
  • Celosvětová premiéra proběhla 17. května 2000 na filmovém festivalu v Cannes. (ČSFD)

Reklama

Reklama