Obsahy(1)
„Poctivě tu šlapu dobrejch dvacet let a čím dál míň to hodí.“
Nový časosběrný dokument Heleny Třeštíkové sleduje příběh stárnoucí prostitutky Anny. Film ji sleduje od konce syrových devadesátých let v kulisách nočních pražských ulic a veřejných záchodků. Přestože žije na společenském dně, ona sama nikdy neztrácí svou lidskou důstojnost, humor nebo víru ve štěstí. Anny není nikdy na dně. Má tři odrostlé děti, je dvakrát rozvedená a pracuje jako toaletářka. Ve 46 letech chce na Vánoce přilepšit vnoučatům, a proto se dobrovolně vydává na dráhu příležitostné pouliční prostitutky. Film Anny zachycuje 16 let životního příběhu svérázné ženy, která vždycky vidí raději nebe nežli dno. Hledá lásku, vzdoruje smůle i nemocem, ale všechny své životní obtíže bere s jadrným humorem a praktickým nadhledem. Nikdy nehodlá fňukat. Navíc se seznámí se společností Rozkoš bez rizika, která prostitutkám na ulici pomáhá a hraje s nimi originální divadelní hry, v nichž Anny nachází svůj další talent.
(Bontonfilm)
Recenzie (75)
70 % ()
Oproti jiným dokumentům paní Třeštíkové, je tohle slabší kousek. Spíše taková jednohubka, která nejde úplně na dřeň. O minulosti hlavní hrdinky jsme se toho moc nedozvěděli, pak následovala sedmiletá díra a dost osekané zmapování posledních let života. Námět určitě zajímavý, nicméně hlavní postava dokumentu je (asi ne vlastní vinou) nezajímavá. 40% ()
Jeden z těch slabších dokumentů Heleny Třeštíkové, přesto zajímavý z dob, kdy byla Perlovka místo nejstaršího řemesla. ()
Stejně jako i ostatní autorčiny časosběrné dokumenty má i tento nespornou sílu a schopnost ve vás jako v divákovi něco zanechat. Hlavní roli hraje životní osud člověka se kterým se možná jen tak někdo neztotožní, ale zaručeně se ho dotkne v těch nejcitlivějších místech. Sledujeme šestnáct let života nejdřív úplně cizího člověka abychom se na konci filmu cítili jako jeho známý a prožívali s ním každou situaci jako by se odehrávala v našem životě a nám. Anny rozhodně stojí za to shlédnout stejně jako ostatní časosběrné dokumenty od Heleny Třeštíkové. ()
Na dokument o Anny jsem se moc těšil, protože když jsem v televizi viděl ukázku, tak mi podle písně, kterou Anny zpívala, došlo, že ačkoliv jsem ještě mladej kluk :-), tak jsem určitě nějaký pořad o Anny již v minulosti viděl. Anny na mě působila jako velmi sympatická paní, která si asi v životě prošla mnohým, ať už svojí vinou, nebo souhrou okolností. Její hlas byl velmi laskavý, konejšivý a příjemně se mi poslouchal. Uměla hezky vyprávět, a vše, co říkala, dávalo smysl. Když v pozdějším věku stála na ulici, rozhodně na mě nepůsobila jako sexuální pracovnice, ale spíš jako docela elegantní dáma. Zhruba od poloviny filmu jsem začal pociťovat úzkost, protože jsem začal z Anny cítit veliký smutek, možná strach ze smrti a přeneslo se to na mě. Možná proto, že sám se smrti bojím. Stejně jako Anny, i já miluji život a záběry z nemocnice a její vyprávění o „světle“ mě velmi zasáhlo. O to víc mě pak zasáhl její odchod. Vždy je smutné, když člověk odejde, ale o to smutnější je, když odejde člověk, který odejít ještě nechtěl, který milovat život a chtěl tu dál být. Je mi líto, že se dokument odvysílal až v době, kdy tu už s námi Anička není. Byl bych jí rád poslal povzbudivý dopis, nebo si s ní promluvil. Působila na mě jako opravdu zajímavý člověk. Možná proto je mi líto, že jsem se o ní z dokumentu nedozvěděl víc. Zdravím tam nahoru, Aničko. ()
Jsem tu jediná, která si myslí, že Anny si spíš vydělávala fiktivním sňatkem s cizincem než šlapáním chodníku? Neumím si představit starší šedivou tetku, že jí vůbec někdo zastaví s úmyslem sexu. Já bych jí spíš zastavila s otázkou, jestli nepotřebuje pomoct. Taky vůbec nesdílím názor zde, že byla nad věcí a měla dobrou náladu. Já vidím bídu jedné opuštěné ženské, která svět vidí s jakýmisi růžovými brýlemi a nechce vidět realitu, nechce přijmout nemoc, přes zdravotní problémy nadále kouří a jede si své. Není pak divu, že v 58 letech vypadá na 70 a v 63 letech umírá. Smutné. ()
Bohužel snímek nemá ambice poučit ani přinést nové informace nebo odhalit nějaké pozadí. Takový voyaerismus ála výměna manželek po Třeštíkovsku. Nestojí za shlédnutí, ale neurazí. ()
Pribeh samotne prostitutky me prilis nezaujal, protoze zivot vsech prostitutek je stejne bidny a zoufaly. Vlastne jsem celou dobu premyslel jen nad tim, ze o samozivitelky, ktere maji casto mnohem tezsi zivot a presto se zivi poctive se vubec nikdo nestara a casto jim stat hazi i klacky pod nohy, ale o slapky pecuji obskurni organizace typu Rozkos bez rizika. Rekl bych, ze v normalni spolecnosti by to melo fungovat spis obracene. Jinak obdivuji pani Trestikovou za odvahu, s jakou se vydava po zivotnich osudech spodiny, a to i v silnejsich dokumentech jako je treba Katka a Rene. Ja si neumim predstavit v jejich spolecnosti jediny den, natoz nekolik let. ()
Smutný život jedné postarší ženy. Takových je mezi námi spoustu. A ne všechny končí takhle. Jaký si to uděláš, takový to máš. Tak to prostě je. Opravdu Anny nešlo litovat. Ono nebylo moc co točit. Její postupné chřadnutí bylo opravdu smutné. ()
Bylo mi Anny líto. Vypadala hodná a v dobrém smyslu slova normální,až na tu "brigádu". V životě to neměla lehké. Jinak velmi dobře natočené. ()
Nevyužitý potenciál tohoto dokumentu a příběhu. Škoda. ()
Dokumentární snímek točení v průběhu 16 let, reflektující život Anny. Film je velmi autentický, nepřibarvený a na nic si nehraje. Od začátku nás vtáhne do bídy, kterou Anny zažívá. Po pádu komunismu, který nad ní držel ochranou ruku se najednou dostává do kapitalistického světa, kde jí nikdo nedá nic zadarmo. Je opravdu dojemné sledovat Anny jak postupně stárne a k jejímu věku je čím dal tím více ponižující její práce. Filmem nás provází melodie “poctivě šlapu dobrejch 20 let…”, která atmosféru filmu skvěle vystihuje. Přestože se jedná o geniální námět, následné zpracování lehce pokulhává. ()
Súvisiace novinky
Začíná festival Jeden svět
Dnešním dnem začíná po celém Česku festival dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět. Poprvé ve své historii proběhne celý online. Festival potrvá až do 6. června a diváci a divačky se… (viac)