Vôňa ženy

Fakt hodne mily prekvapeni, protoze jsem cekal jen nejaky prumerny drama se skvelym Pacinem, jelikoz Brest nepatri mezi rezisery, ktery by meli naky vyborny filmy, ale nakonec jsem videl po vsech strankach vyborny film. Samozrejme to je vsechno o dokonalym Alovi, kterej predvadi skutecne jeden ze svejch nejlepsich vykonu, za kterej absolutne po pravu dostal oskara (jen nechapu, jakto, ze nekdo, jako je Pacino, ma jen jednoho). Jeho kreace slepyho valecnyho veterana je fakt dokonala, trocku mi pripomnel postavu Jacka Nicholsona z Lepší už to nebude, taky takovej parchant, kterej se umi zachovat fer. Navic i O'Donnel se snazi, predvadi taky uzasnej vykon, a dobre Alovi nahrava. Dej filmu sice nepatri mezi nejpromakanejsi, jde si az prilis primocare za vcelku jasnym koncem, ale vubec mi to nevadilo, navic film svizne ubihal (cemuz pomohla i super hudba) a ja se za ty dve a pul hodiny vubec nenudil. Navic, i kdyz to je drama, tak minimalne pulka filmu je ladena spis do komedie, ale ne nic prehnaneho, obcas naka hlaska, semtam naka scena a vsechno to hezky pasuje. Mozna, ze zaver byl trochu prehnanej (dorazila me ta zenska), ale me hodnoceni to nijak nezmenilo. Asi nejlepsi Brestuv film. (06.10.2005)

Existuje kategorie filmů, která v první řadě člověka donutí vrátit se ke dříve hodnoceným titulům, změnit na ně pohled a opravit počet hvězdiček jim přisouzených. V případě Vůně ženy jsem nejdřív shlédl italský originál a přisoudil mu čtyři silné hvězdičky, po nynějším shlédnutí amerického remaku musím přidat pátou hvězdičku a u Brestova filmu nemůžu jít víc než na tři. Což o to, snímek je to pořád dobrý, jenže v té konfrontaci člověk pochopí, co to znamená umytý, vyžehlený a navoněný komerční titul proti syrovému uměleckému dílu, které se neohlíží na úspěch u nejširší divácké obce a podřizuje se především tvůrčím záměrům scénáristy a režiséra. Al Pacino svého plukovníka hraje skvěle, jenže Vittorio Gassman v italské verzi svého kapitána Fausta nehraje, on jím prostě je. A je jím proto, že mu scénář nepředepisuje patetické kecy, předvídatelné sentimentální chování a žvásty. Gassmanův důstojník autenticky nenávidí, závidí, ponižuje, touží a miluje, jeho americký protějšek se pohybuje v rámci přeslazeného scénáře, který se mění v závěrečné půlhodině v typicky hollywoodský kýč. Pistole v americké verzi je jen rekvizita, která slouží k efektní scéně, kde divák spolu s Al Pacinovým společníkem počítá, za jak dlouho rozebranou zbraň dá slepý důstojník dohromady, k několika dialogům a ke zdánlivě vyhrocené scéně, kde už divák dopředu ví, že musí v duchu očekávání publika dopadnout dobře. V italské verzi je to skutečná zbraň, která může kdykoliv ublížit a zabít. Italský kapitán chlastá a kupuje si děvky, jeho americký protějšek o tom maximálně mluví a zmůže se na pár vulgarismů. U amerického filmu se vlastně divák nemusí bát ani o plukovníka, ani o studenta Charlieho, protože je jasné, že vše se nakonec musí v dobré obrátit. Ten rozdíl mezi evropským a americkým pojetím dramatu je zkrátka drastický. Celkový dojem: 65 %. (18.08.2009)

Úhááá. Tak to Pacino konecne dotiahol na vytuzeneho Oscara. A aj ked to nie je jeho top film, tak vykon tu podal jeden z najlepsich v kariere. Film taha hlavne on a kazda jeho scena je minimalne zaujimava a niekolko je aj pôsobivých. Uz samozrejmostou je jeho dlhy a vasnivy prejav. Bohuzial nema oporu v partakovi. Chris O'Donnell je tak nevyrazny, ze som mal miestami pocit akokeby tam ani nebol. Film mal stat na ich vztahu a na tom ako sa obidvaja vzajomne ovplyvnia. Ale cely cas to je jednostranna zalezitost. Jak skvele to mohlo byt sa ukazuje v scenach v ktorych ma Pacinu interakciu s nejakou zaujimavou postavou, Napriklad mladou nadhernou Babrielle Anwar s ktorou si strihne vasnive tango alebo pri hadke so synovcom. Z postav este zaujme zbabely mladucky Philip Seymour Hoffman. Po rezijnej stranke to je tiez len taky standard. Brest bol holt vzdy len tuctovy rutiner. Okrem famozneho Pacina este exceluje nadherna hudba Thomasa Newmana. Vynimocne som tento film nikdy nevidel cely s priemernym CZ dabingom, ale uzil som si ho s fantastickym SK dabingom. 7/10. (18.11.2016)

Hodně dlouhý, hodně předvídatelný, hodně patetický, hodně krásný, doslova nádherný film, plný nezapomenutelných scén. Al Pacino předvedl cosi naprosto geniálního, zaslouženě získal Oscara, ale krom toho a mimo jiného, úžasného, je ve filmu cosi ryze lidského, mylně pokládáno za naivního, čemu se říká zastání. Zastat se někoho, není samozřejmost. A zastat se kluka, kterého chtěli vylít ze školy a posrat mu tak potažmo celý život pro nic za nic, kvůli tomu i ty přemrštěné ovace v závěru filmu odpouštím. "Už jste skončil?" "Teprve se rozehřívám."  Tango, Ferrari, vůně ženy, Díkůvzdání, v uniformě na hotelu, jaguárová pomsta, závěrečná řeč a nenormálně vtipný gag malé jedovaté holčičky "...nezapomeň na procházku", která mě shodila z gauče a skvělý mlíčňák Chris... Nostalgie za starými filmy tohoto ražení a radost, že se k nim člověk dorve kdykoliv. Pro filmového fanouška povinná jízda. (04.08.2021)

Veľmi dlho som Vôňu ženy odkladal a konečne som sa k tomu odhodlal. Musím uznať, že nie som vôbec sklamaný. Dejová linka síce nie je nič extra, ale nájde sa v nej niekoľko pekných dialógov a myšlienok. A hlavne, hoci je to často až príliš "nízkoenergetické" a dramaticky mdlé, našťastie ale tu bol Al Pacino, a ten sa o tieto nedostatky postaral ľavou zadnou. Nikdy som si nemyslel, že jeden herec môže takto výrazne potiahnuť celý film a zo slabého priemeru z neho urobiť nadpriemernú záležitosť. Klobúk dole. 75/100 (14.10.2016)