Vôňa ženy

Život v temnotách byl vždy mojí noční můrou (možná i proto, že už na svět poměrně dlouho hledím skrze dvě, v kovu zasazená, sklíčka) a Pacinovo ztvárnění plukovníka Sladea zhmotnilo mé představy o tom jak bych, kdybych oslepl, na svět nahlížel já. Vždyť k čemu by byl život, když ho neuvidím? Přesto je VŮNĚ ŽENY právě o životě, o tom jaké maličkosti ho mohou ovlivnit a o tom jak se má prožít. Moc pěkný příběh. P.S: Další dokonalý Pacinův proslov. (10.10.2009)

Skvost světové kinematografie s brilantním Al Pacinem, který předvádí jeden ze svých nejlepších hereckých koncertů. Martin Brest natočil příjemný, citlivý, ale místy i smutný snímek, který každého pohladí po duši. Mladý Chris O'Donnell předvádí také životní výkon. Italský originál jsem neviděl, ale popravdě mi to vůbec nevadí. Kdo neviděl měl by rychle napravit..... (20.01.2008)

Stretnutie zatrpknutého cynika a mladíka, ktorý sa narodil „v dobe okrúhlych stolov“. Kým Slade vraví „svedomie je mŕtve“, zatiaľ sa Charlieho mladícky entuziazmus do neho vpíja, aby všetko vyvrcholilo v dobrom, aj keď trochu pátosom zaváňajúcom, závere. Al Pacinov slepec bol bravúrny a cynik je asi „od prírody“. Myslím, že na svete je mnoho podobných modelov a realita sa často zráža s ilúziou. Vznikajúce iskrenie patrí medzi korenie života a hlášky ako “IQ tykve“ dodávajú príbehu šťavu. Ja som bola spokojná. (24.08.2005)

Krásný film. Režisér opět nezklamal, perfektní scénář, souhlasím s dramatem, oba hlavní hrdinové skvělí, vše bez výhrad. Frank a Charlie k sobě patřili jak vůně k ženě. Nádhera, dokonalý zážitek, došly mi slova, jak Frankovi zrak. Takže raději všechny pocity shrnu v jedné podstatné větě: "Měl jsi někdy pocit, že bys chtěl jít a přesto jsi cítil, že bys tu chtěl být? Joo..." Přišla mi chuť na Johna Danielse a to je co říct!! :-) (26.02.2011)

Příběh se sice chvílemi hodně táhne, ale excelentní Al Pacino vše rázně obrací tím správným směrem. Martin Brest umí pracovat s podobnými náměty a tady měl navíc k dispozici opravdu výborný scénář, který příjemnou nostalgií a lidskostí přímo překypuje. Ale to všechno se děje až na pozadí velkého hereckého koncertu, který by nedokázal žádný komentář dostatečně vystihnout. Tak jako Hoffman umí zahrát autistu, Nicholson psychopata a Carrey idiota, tak Pacino zvládl slepého. Bravo, Ale! 80% (12.11.2012)