Adelheid
Adelheid
Réžia:
František VláčilKamera:
František UldrichHudba:
Zdeněk LiškaHrajú:
Petr Čepek, Emma Černá, Jan Vostrčil, Jana Krupičková, Pavel Landovský, Lubomír Tlalka, Miloš Willig, Karel Hábl, Zdeněk Mátl, Alžběta Frejková, Josef Němeček (viac)Obsahy(1)
Pátý celovečerní film režiséra Františka Vláčila - počítáme-li rozlehlou vančurovskou poému MARKETA LAZAROVÁ "jen za jeden" - je jeho čtvrtou výpravou do historie. Na rozdíl od předchozích tří, ĎÁBLOVY PASTI, MARKETY a ÚDOLÍ VČEL, jde tentokrát o historii nedávnou, jejíž pamětníci budou tvořit většinu publika. ADELHEID se odehrává po konci druhé světové války v pohraničí, na severní Moravě. V čase oné neklidné hranice, kdy tu ještě žije neodsunuté německé obyvatelstvo, kdy mezi ním vedle zdeptaných a usmýkaných válkou a porážkou jsou i nepoučitelní, snažící se mstít a zabíjet. A kdy sem z vnitrozemí začínají proudit ti, kdo odsud museli kdysi utéci, a s nimi i nový osadníci, kdy s poctivými sem táhne i dav rabovatelů. Tuhle spletitou, dramatickou podobu místa a času navozuje Körnerův a Vláčilův film v dynamické vstupní scéně příjezdu bývalého důstojníka západní armády Viktora Chotovického, který má převzít správu majetku největšího nácka v kraji Heidemanna. A tento začátek je také až do samotného závěru jediným místem filmu, kde se šířeji rozevře kulisa doby. Neznamená to, že by však ve filmu chyběla. Podmiňju totiž celý příběh Viktora a Heidemannovy dcery Adelheid, sloužící mu na zámečku, jenž za války patřil jejímu otci. Vstupuje sem nejen jako minulost, kterou je každý člověk svázán, ale i jako přítomnost - v návštěvách strážmistra a jeho pomocníčka na zámečku, který je trvalým místem děje, a v závěrečném vystoupení bratra Adelheid, údajně padlého na východní frontě. Vstupuje sem, do místa jakoby odloušeného od okolního světa, navzdory iluzi, kterou si Viktor snaží vytvořit. Je to zvláštní hrdina: nevedla ho sem ani vášeň mstitele, ani touha po zbohatnutí, ani budovatelský elán. Přichází unaven válkou, nemocný osamělý. Člověk, který toužil po domově, nenašel ho a teď hledá aspoň klid a zdání domova. Upne se k Adelheid, upne se k ní tím více, čím víc poznává její lidskou tragédii. Nevidí v ní "Němku", ale člověka, a i když mezi ní a jím stojí přehrada řeči, hledá u ní porozumění, cit, věří v to, že může překonat minulost, hledá lidský kontakt. Složitý vývoj vztahu těchto dvou, plný napětí, chvilek porozumění, i nového odcizování, je jádrem filmu, vylíčeným s jemným citem pro všechno "nedefinovatelné", co v takové situaci mezi lidmi existuje a vzniká. Každý z nich vlkádá do tohoto vztahu své zázemí, a právě o něj se nakones Viktorova iluze konečně nalezeného domova a citového pouta rozbíjí. Není to hra, ale opravdový zápas těchto dvou se vším, co je v nich a kolem nich. Není to romantický příběh "velké lásky", spíš smutná a z hlediska z hrdiny nakonec i trochu trapná historie, protože se pokoušel vytvořit cosi, čím se chtěl vzepřít času a včerejšku, najít novou jistotu tam, kde byla už předtím zviklána a odsouzena ke zmaru.
Vláčil s velkým citem pro vnitřní atmosféru příběhu rozehrává vztah obou hlavních hrdinů, odhaluje jejich tajemství, vrší postupně všechno to, co nakonec vytvoří vnitřní svět jeho filmu. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (2)
Recenzie (246)
O tom jak vyhrát válku, zachovat si trochu citu a pokusit se zjistit, kde člověk vlastně je. Beznadějné od začátku do konce, narozdíl od většiny Körnerových dramat se tu nevyskytuje ani sebemenší záchvěv naděje a světla do budoucna. Ovšem jako strohá, a přece tolik něžná výpověď o vůli žít a zemřít naprosto dokonalé a smutně podmanivé. ()
Komorní psychologické drama z doby těsně po válce je rozehráno znamenitě, se vší tou syrovostí, špínou, zoufalstvím a neutěšenou situací na obou stranách.. Petr Čepek jako poručík Chotovický úžasný a jedním dechem dodávám, že Emma Černá je mu rovnocennou partnerkou, v roli Němky, která čeká na odsun, fantastická.. Tíživý a velice smutný film.. ()
Po Údolí včel moje druhé filmové setkání s Františkem Vláčilem. Pomalejší začátek filmu mi nevadil, připravil vhodnou půdu pro další děj (ani potom snímek nikam nespěchal, ale v komorním dramatu jako je třeba tohle, na tempu podle mě nezáleží). Vztah mezi Viktorem a Adelheid byl neobyčejně zvláštní, ale zatímco motivy chování poručíka mi přišly celkem pochopitelné, postavě německé ženy jsem porozumět nedokázal. To však nic nemění na faktu, že oba hlavní představitelé byli výborní a ikdyž zde nebylo moc dialogů, jejich emoce mluvily za ně. Jinak hudba spolu s kamerou dokázaly navodit tu správnou pochmurnou a zoufalou atmosféru, navíc symbolický konec "hezky" uzavřel toto zvláštní dílo, které já hodnotím 4*. ()
Vláčilovi filmy jaksi nejsou můj šálek kávy. Toto je teprve jeho druhý, který jsem viděl ale moc mě nezaujal. Ani nevím co jsem od filmu čekal ale podle dostupných obrázků to vypadalo, že by se zde mohlo něco dít. Ale bohužel. Film se vleče a nějaké dramatické "akce" by divák hledal marně. Co však vyniká je civilní a hlavně výborný výkon mistra Čepka. ()
Pokračuji v doplňování filmů režiséra Vláčila a kvalita se zvyšuje. Tohle sice pořád ještě nebude na plný počet, ale už jen velmi těsně. Herecký koncert Petra Čepka který hned po příjezdu dostane přes hubu a ani pak to nemá lehký. Další trezorový film a po pravdě nedivím se, když vezmu v potaz, že hlavní hrdina si dovolil za války bojovat v Anglii a nikoliv na východní frontě. Film pak rovněž nabízí trochu jiný pohled na poválečná léta, než ty nadšené budovatelské filmy z nichž některé jsou sice dobrý guilty pleasure, ale výpovědní hodnotu mají nulovou. Tohle je hlavně jedna velká depka a jeden z filmů u kterýho je vám od začátku jasný, že prostě nemůže dopadnout dobře a nepřekvapivě ani nedopadne. Jenom Liškova hudba mi nepřišla tak výrazná jako v jiných filmech, ani to na mě nepůsobilo jako úplně typický Liška. Pár detailů bych možná ještě vytkl jako předvídatelná finální scéna, ale to nic nemění na kvalitním a mrazivém filmovém zážitku. Potvrzení toho, že konec 60 let je zlatou érou naší kinematografie a kdo ví čeho jsme se ještě mohli dočkat, ale to už se nedozvíme.90% ()
Galéria (30)
Zaujímavosti (8)
- Film byl v roce 2015 digitálně restaurován. (M.B)
- Chotovický (Petr Čepek) tvrdí, že během války sloužil ve Skotsku v zásobovacím skladu a vyznamenání, které obdržel, tam dostával každý. Ve skutečnosti se jedná o Řád britského impéria, nejvyšší britské vojenské vyznamenání. Z toho lze usuzovat, že Chotovický je ve skutečnosti válečný hrdina. (Bediverecs)
- V úvodních titulcích i výrobních listech je uveden Bohumil Vávra, který měl hrát roli faráře – scéna s ním však byla zřejmě vystřižena ještě před uvedením filmu. (lausik)
Súvisiace novinky
46. ročník LFŠ odhaluje program
Od pátečního poledne 7. 8. až do středeční noci 12. 8. 2020 nabídne Letní filmová škola plnohodnotný program, vedle historických a současných filmů se dostane i na divadla, koncerty a další… (viac)
Reklama