Advent

Samotná sociální balada Jarmily Glazarové je silnou předlohou, kterou se podařilo Vladimíru Vlčkovi zdařile zasadit do prostředí Beskyd. Příběh odráží venkovký život a především úděl žen. Trošku mi na filmu vadila barevnost. Příběh sám o sobě je ponurý. Příjemné byly scény, v nichž se filmaři soustředili na zobrazení lidových tradic; herci zaslouží pochvalu za používání nářečí. Nejsilnější jsou scény, v nichž Metúdek touží odejít z nehostinného prostředí domů. (20.12.2009)

Úvodní záběr kamery, jak projíždí zasněžené beskydské vrchy je absolutně magický. Advent je docela syrové drama z horského prostředí s velmi silným hereckým obsazením. Zejména sedlák Podešva, kterého bravurně zahrál Gustav Hilmar (opravdu výborný charismatický herec, kterému se dnes už žádný jiný nevyrovná) a služka Rozina, kterou si střihla Marie Vášová - a to tedy klobouk dolů, taková zlá a ďábelská mrcha, z které šel strach a vyloženě z ní mrazilo! Krásnej výkon! A i hlavní postava Františky v podání Niny Jiránkové byla skvěle zahrána. Barevnost snímku jenom prospívá a dýchá z něj kolikrát až Hammerovská hororová atmosféra. (14.02.2016)

Snímek, který se absolutně vymyká veškerému standardu 50. let. Tohle že bylo natočeno v padesátých letech?! Neuvěřitelné. Po blábolech Zítra se bude tančit všude a Rudá záře nad Kladnem natočil Vladimír Vlček drama, které by si zasloužilo mnohem větší pozornost, než je mu dnes věnováno. Jen škoda, že to nebylo točeno na černobílý materiál, zážitek by byl mnohem intenzivnější. P.S.: Marie Vášová nahání strach. (20.12.2009)

Když ptáčka lapají, sladce mu zpívají...vše zavinila krátká filmová role pana Lackoviče, který stihl udělat dítě a pak si ho našla smrt v lese. Zanechává po sobě opuštěnou ženu s malým kloučkem, který jako každý normální kluk hledá kamaráda a přítele na hraní. V bláhové naději ,Františka, jeho maminka nachází útěchu u starého vdovce, kde se však za žádnou cenu nemůže setkat s chápajícím mužem pro sebe a kamarádem pro svého syna. Navíc, když na statku žije další žena, která si myslí na vdovcův majetek, nejspíš i na jeho lásku a cítí veliké nebezpečí ze strany nové partnerky vdovce. Režisér Vladimír Vlček svým příběhem velmi citlivě ukázal nebezpečí takové vztahu, který nakonec končí osvobození Františky a Metoděje z velkého utrpení. (05.09.2016)

Poprvé viděno před takovými osmi lety v TV, podruhé opět v TV těsně před Vánocemi 2009 a obeznámený s ostatními díly tohoto režiséra. V kontextu Vlčkovy tvorby bezkonkurenčně nejlepší snímek, ovšem kdyby to natočil nějaký lepší režisér, výsledek by byl jistě ještě lepší. Takhle totiž ze silného námětu zůstává jen pár dobrých scén, přičemž vrchol filmu přijde už někde v polovině a závěr je natočen dost mizerně. Herci se dost perou s nářečím, někteří lépe, jiní hůře, reálie se (mému národopisem nepříliš postiženém oku) podařilo zachytit vcelku slušně (tak tlusté krajíce chleba s tvarohem se nevidí) a Vlček si neodpustil ani jeho oblíbené lidovky, které má v každém filmu (kromě toho posledního). Jen by mě zajímalo, jestli se krajky náhodou nepaličkují a ne pletou ručně... (21.05.2008)