RoboCop

Další z klasických osmdesátkových sci-fi. Sice daleko zaostává za Cameronovým Terminátorem, ale Verhoeven prokázal svůj cit pro daný žánr a přivedl na svět dnes již kultovního akčního hrdinu. V některých momentech je samozřejmě znát, že tento snímek už nepatří mezi ty nejmladší, ale nápaditost a pro Verhoevena typická krvavost akčních scén všechno bohatě vynahradí. Budoucnost je vykreslena poměrně střízlivě, žádná létající auta nebo domy, na což se trikaři asi moc necítili. Místo toho vidíme ponuré ulice plné případů násilí, vloupání a znásilnění, jejichž řešení je pro RoboCopa rutinní a pohodovou záležitostí, asi jako pro nás dojít si na velkou. Tenhle film nás určitě neuchvátí, nenapne ani nepřekvapí, ale bavit bude vždycky. 75% (06.03.2012)

"RoboCop" je absolutne béčkový americký akčný sci-fi snímok z osemdesiatych rokov. Film o fízlovi-cyborgovi a bande gangstov, ktorí vizerajú ako učitelia zo strednej školy. Celé je to prešpikované neuveriteľne stupidnými dialógmi. Predstava režiséra P.Verhoevena o budúcnosti s počítačmi ako skryňa, nezmyselnými technológiami a autami, ktoré už v dobe vzniku tohto diela nemohol nikto považovať za model budúcnosti, je hlúpa. Ako nakonec aj idea a spracovanie celého filmu. A mimo to: A.C.A.B. (All Cops Are Bastards!). ** (18.08.2008)

Verhoeven na svoju dobu a s priškrteným rozpočtom dokázal natočiť peknú nakladačku! Plechoví hrdinovia vládli filmu, Paul využil sedem ročné Cameronove zaváhanie a ďalší kult bol na svete. Zneuctenie v podobe ostatných častí si tento plecháč nezaslúžil. Veď aj on mal nakoniec nejaké tie city. K tomu dobrá sci-fi atmosféra, cool titánový oblek Roba a nadrealistická podoba miest, titánového šatu a iných výdobytkov doby. 90%. (20.12.2007)

Americký debut nizozemského filmaře Paula Verhoevena, který nejdřív scénář k Robopoldovi vyhodil do koše, aby ho následně manželka přesvědčila, že na tom přece jenom něco je a že má spoustu podvratných spodních tónů. Film, který prvně vznikal jako další z tuctových béček za pouhých 13 milionů dolarů (a vydělal na sebe čtyřnásobně!) u společnosti Orion, zodpovědné například za prvního Terminátora, obsahuje všechna typická verhoevenovská témata - nemyslím tím zrovna to neustále omílané násilí, ale především krizi identity. Ve středobodu každého Verhoevenova snímku stojí tělo, v připadě RoboCopa tělo lidské, společenské, sociální a politické. Bludný Holanďan jakožto pozorovatel cizí země reflektuje 80. léta jako ryze reaganovskou éru, v níž je společnost ovládána zkorumpovanými a zločinnými korporacemi, přichází komercionalizace a otupění příjemce (trefné televizní reklamy či pořady) a hlavně nefunkčnost mýtů jako takových. Není se ani čemu divit, že se zde staví na westernových a komiksových půdorysech. Novodobý příběh Ježíše (rozstřílení Murphyho připomínající ukřižování Krista, přihlížející parťačka Lewisová jako Marie, následné vzkříšení a závěrečná chůze ve vodě) přicházejícího spasit Ameriku se dočkal dvou slabších pokračování (druhý, nedoceněný díl režírovaný komiksovým autorem Frankem Millerem, přehodil výhybku z leva do prava, třetí trpí úlitbou na dětské diváky a Roba vyřadil na delší dobu z provozu) a velice slabého seriálu a na základě něj ještě horších televizních filmů. (04.08.2007)

RETRO Starý Detroit trpí rakovinou. A tou je zločin…. Ani jsem nečekal, že by Blu-Ray disk s DTS ve mne mohl po tolika letech oživit tu náladu ,,ojetých“ videokazet. Stalo se. Příjemné ohlédnutí za mladým Verhoevenem, či zjištění, že Clarence je dnes snad větší záporák než tehdy. Nový kabát filmu sekne, ovšem mladšímu publiku nemusí triková stránka připadat tak zajímavá. Ale taková to byla tenkrát doba, když Detroitem brouzdal policista, který nemusel jíst ani spát a byl doživotně naprogramovaný na policejní práci. (04.01.2009)