Pan Batignole

Na tomhle filmu je krásné, jak je podán. Hlavní hrdina je vystaven několika vyjímečným životním situacím, kdy vzhledem k době a okolnostem jedná tak, jak by normální člověk bez přemýšlení jednal. Ale na konci, když si zrekapitulujete, co všechno vlastně dokázal a čím si prošel, musíte smeknout. Filmařsky je to ale lepší průměr. 70% = 4-/5 (06.09.2010)

Pohled na válku jinýma očima. Základ je podobný jako v Obchodu na korze. Loajalita pana Batignole ovšem končí s příchodem Simona. Při prvním setkání je Batignole jako Goldoniho sluha dvou pánů. Přestože má divoké sny (podříznutí řezníka působí morbidně), dokáže se rozhodnout správně. Hledání cesty pana Batignole k židovským dětem a jejich společná pouť do vysněného Švýcarska nabízí přes tragiku doby a příběhu i humornější scény ze života. (24.09.2009)

Hořko-sladká komedie i drama. O lidských charakterech. O slušných lidech i krysách. O hamižnosti a prospěchářství primitivů. Tady zrovna z WWII a okupované Francie. Ale takové příběhy jsou staré jako historie celého lidstva.  Čekal bych, že s kreaturami naší domácí provenience, které pro pár drobných také udávali za války Židy, se jednou filmově vypořádáme stejně tak břitkou a současně vtipnou, inteligentní formou.... (18.08.2022)

Velmi příjemné překvapení! Celkově dramatický snímek s mnoha komediálními prvky vcelku působí jako zdařilý protiválečný snímek. Zvláště Češi musí najít ve snímku mnohé styčné body s vlastní zkušeností s protektorátem a kolaborací. Zpočátku je osůbka pana Batignola skoro až nenáviděníhodná, když zapříčiní zánik celé židovské rodiny. Ba co víc, ještě jim zabere jejich byt! Avšak nečekaný útěk z transportu chlapce této židovské rodiny zpět do jejich bytu postupně mění názory a myšlení pana Batignola natolik, že se dokonce sám v obhajobě prohlašuje na četnické stanici být Židem! Svědomí mu nakonec ukázalo správnou cestu navzdory potenciálnímu udavači zeti, prospěchářské manželce, navzdory okupaci a válce... (23.09.2009)

Velmi příjemný a hřejivý film. Přes vážné téma se neznaží diváka prvoplánovitě dojímat a to beru. Měl jsem u něj podobné pocity jako u Kolji. Nevím proč, ale spojení starší morous a děti dobře funguje. Ty vtipné momenty byly také příjemné jakoby z Mikulášových patálií. Žánrové označení zní divně - komedie/drama, ale ono to tak vyznívá. Je pravdou, že snímek nechtěl jít do nějakých hlubších emocí ( i když sen byl jako z hororu a ze zfanatizovaného zeťáka šla taky hrůza) a hrdinům cesta až neuvěřitelně vychází. Nejsem si jist, že v roce 1942 šla tak snadno překonat hranice okupované Francie do neutrálního Švícarska... Díky svému rozhodnutí se z ušlápnutého připosraného pana Batignole stane jiný člověk. A podruhé (alespoň pro mne) se jím stal znovu tam na hranici. Ze závěrečných titulků to doknce vypadalo, že příběh byl natočen podle skutečné události. Krásný film ! - - - PS. Pokud to krapet odlehčím, tak tady měl legendární lelek René Artois konkurenta! :-) * * * * (08.06.2013)