Imawa no kuni no Alice

Zajímavý nápad, ale slabší realizace. K postavám jsem si nevytvořil žádný vztah, k některým to prostě ani nemůžete stihnout, protože je v dalším díle po nich. Hry zajímavé a samozřejmě se inspirují u spousty filmů, které jste viděli dříve, ale to samo o sobě nestačí. Uječenost a sentimentalita mě skoro odradily už u 3 dílu, ale překousl jsem to, no tyhle nešvary přetrvaly dále, logika některých věcí je také na nule. U závěrečného dílu jsem se spíš smál nad nesmyslnými pohnutkami některých postav. Za mě 3 hvězdy. (11.02.2021)

Za mě je to fakt skvělí. I když má seriál několik problemů, především s tempem tak sem se většinou dobře bavil a čekal jak to bude dál. Postavy jsou většinou přesně obsazený a skvěle zahraný. Nejvíc mě bavila hlavní dvojice Usagi s Arisu. Ti mezi sebou mají výbornou chemii. Snad až na začátek druhé série, kdy jejich vztah podle mě dost nesmyslně zakolísal. Za nejsilnější považuji první půlku první série a druhou půlku druhé. V některych epizodách se moc kecalo, místo toho aby se jednalo. Paradoxně v obou posledních dílech jednotlivých sérii. Co považuji za trochu zásadní fajl, je nesmrtelnost některých postav. Jako přežít zapálení a ještě pád z baráku, nebo dávku že samopalu z blízka. Jako fakt? Na druhou stranu to všechno souviselo s poentou. Poenta toho všeho je za mě skvělá a poslední záběr je no znepokojujici. Asijská tvorba mě začíná dost zajímat. (29.01.2023)

Mystery mix Matrixu a Battle Royale po japonsku. Seriál je pořádně ujetý, super zpracovaný a má sem-tam fajn nápady. Tempo bohužel sráží typické asijské přehrávání zejména v emo scénách, kdy se budete držet za hlavu a zuřivě klikat na fast-forward. Méně je někdy více, zejména u emocí, ale to asi autorům shohen anime a seriálů, jako je tento, nikdo nevysvětlí. Dočkáme se tak osudového řvaní, minuty trvajících srdcebolných flashbacků do minulosti - často i u postav, které jsou vám úplně šumák a zhebnout si zasloužili. Prostě klasika. Kdo ví, třeba se v druhé sérii trochu polepší. (13.12.2020)

Na Netflixu se opravdu daří Korejským, Čínským a Japonským seriálům. Hra na Oliheň doslova rozbila sledovanost a byla jen otázka času, kdy vznikne něco podobného. A bum, dostali jsme Alice in Borderland, což považuji za největší překvapení minulého roku a letošní 2. série to dokázala ještě překonat. Samotný seriál stojí hlavně na postavách, které mají každý svoje charakteristické rysy a většina z nich Vám přiroste k srdci. Nechybí atletka, frajer, který vše vyřeší svým úžasným talentem pozorování a předvídaní, šíleně hezká slečna, či připosránek. Záporáci jsou tady spíš okrajově a jedná se o lidi v samotných hrách, kteří nejdou pro zradu daleko. Velkým plusem jsou hry, které nabízejí pokaždé něco jiného. Vždy se bojuje o život, ale každá barva a číslo určuje druh a obtížnost hry. Nechybí hry na testy fyzických vlastností či hry na týmovou spolupráci. Tak či tak jsou vždy napínavé, krvavé a většina lidi ve hrách neskončí moc dobře. Chválím letošní 2. sezónu, která začala těšně po Cliffhangeru 1. série a jde vidět, že se zvýšil rozpočet i nápady. Všechno je zde větší, hezčí a tentokrát se hrdinové dozví, co se stane, až posbírají všechny karty, případně, kde vlastně jsou a proč. Her je zde sice méně, ale jsou propracovanější , brutálnější a dostávají zde prostor i postavy, které v 1. sérii byli odsunuty na 2. kolej. Pokud nevíte na co koukat a chcete něco podobného jako byla Hra na Oliheň či Hunger Games, neváhejte si pustit tuhle pecku (02.01.2023)

Až na to, že je to "mrtě adrenalinový" souhlasím s DaViDem. Osobně tam ten adrenalin postrádám, postrádám hlubší rozbor charakterů (což logicky na omezeném prostoru ve srovnání s mangou nejde), například taková Hikari Kuina by měla imho mít detailnější historii, než jí scénář poskytl, protože v současném světě milionu genderů je Hikari Kuina pořád vzácná kytka, ale v zásadě jsem Alici (Arisu) vydržel až do konce a druhé řadě s klidným svědomím taky nějaký čas obětuju. Byť samozřejmě jako čtenář předlohy asi nebudu moct být překvapen. (01.02.2021)