Superman sa vracia

SUPERMAN se konečně vrátil... Singer ale svůj vysněný projekt nedokázal přivést až na samotný vrchol. V celém filmu je vidět jeho péče, spousta věcí a záběrů odkazuje na předchozí Donnerovy filmy což opravdu potěší, jenže k dokonalosti pořád něco chybí. Bůhví co to je, ale nějak to kazí dojem z celkové podívané. Snad už jsem možná po Spider-Manovy a X-Menech moc náročný, ale Superman prostě není tak zajímavá postava a část jeho slávy plyne z nostalgie (když na začátku zaburácelo Williamsovo Superman Theme zamáčkl jsem slzu ;) Každopádně SUPERMAN RETURNS je skvělý film, trikově vydařený, herecké výkony jsou taky vynikající (Brandon Routh je bezvadný Superman a ještě skvělejší Clark Kent, Kate Bosworth jako Lois vůbec nepůsobila tak rušivě jak jsem předpokládal a Kevin Spacey je dokonce ještě lepší Luthor než Hackman), ale není takový jaký mohl být. (28.07.2006)

Nejvíc oceňuju, jak se Singer drží zpátky, aby nevyšel z rámce, zůstal klasický, neudělal ze Supermana nic fajnovějšího a modernějšího, nic překvapivějšího ani složitějšího, než to má být. Naivní pohádka, u které se člověk nesmí na nic ptát, nic domýšlet, a jen všechno chápat jako tu nejprovařenější, nejprostší symboliku, smrtelně zranitelnou každým pronikavějším a odvážnějším pohledem - ale když na tu hru přistoupíte, dostane se vám čiré nostalgické rekonstrukce naivního vidění světa, které je dnes už pryč, stejně zakonzervované v jiném čase, nemístné a nedosažitelné jako ruměnce na tvářích husopasek a stejně půvabné pro ty, kdo chápou, že kdysi to všechno, rodina, padoušství i spasitelství, býval něčí sen, důvod k fantastickému a horečnatému vzhlížení. Tenhle film je klidná a rozmyšlená pocta zašlým časům, která dokázala ukázněně potlačit, že pochází a vztahuje se už odjinud, ze světa jinak uspořádaných tužeb i možností. Takhle nějak by asi měl vypadat nesebestředný hold. (19.11.2014)

Návrat ztraceného syna. Již povědomé grafické řešení úvodních titulků napovídá, jak Singer ke komiksové legendě přistoupil. S úctou. Jeho staronový Superman představuje bludiště odkazů, v němž se diváci neznalí dřívějších filmů a komiksů budou ztrácet, ale které fanoušky ocelového muže zas a znovu potěší objevením dosud nepoznaného zákoutí. Singer navazuje na to, co řekli jiní a doplňuje to, co říct opomenuli (jak se Clark naučil létat). Cituje hlášky, situace i celé scény (zřejmě i z nesupermanovských filmů, vzpomněl jsem si na Vesmírnou odyseu, Batmana nebo Osvícení). Jde o kompilát dříve použitých motivů a zároveň o reflexi proměn, které subžánr komiksových adaptací od svého zrodu prodělal. Časový rozptyl obsažených aluzí je neobyčejně ambiciózní. Art deco design interiérů a šaty padouchů odkazují k době dávno před prvním Donnerovým filmem, k době, kdy vznikl Superman v komiksové podobě. Jako autonomní, narativně celistvé dílo funguje nový Superman pouze s velkými výhradami. Zřeknutí se tradiční expozice a představování postav a jejich cílů za pochodu nás na druhou stranu nutí k aktivnějšímu zapojení, k častějšímu kladení otázek (nachází se Luthor v Supermanově jeskyni poprvé, nebo jde o reprízu scény z režisérského sestřihu dvojky?) a vytváření hypotéz. Postupné ujasňování si, kde v supermanovském universu se nacházíme, poskytuje jisté intelektuální uspokojení, ale na celý film nevystačí. Obdivovat můžeme styl, který je i při nepůvodnosti zápletky obdivuhodně čistý. Singer upustil od campy nadsázky (i když k ní má tendence: Luthor je stále přestárlý infantil, Lois stále omdlévá ve vypjatých okamžicích). Záběry jsou sice jako malované (a jejich záměrný nerealisms podtrhují obsedantně symetrické kompozice), ale malované tmavšími barvami než dříve. Vážnější stylizace svědčí zejména Luthorovi, který v požitkářském podání Kevina Spaceyho není jen politováníhodným nýmandem, ale vážnou teroristickou hrozbou (a ukázkou toho, jak to může dopadnout, pokud si na Boha bude hrát nesprávný muž). Jak jinak taky v post-9/11 Supermanovi, který využívá (spíše než aby kriticky reflektoval) oživený zájem o pravé americké hrdiny, jejichž esenci Kal-El zosobňuje. Singerův pokus o resuscitaci superhrdinského mýtu výběrem toho nejlepšího ze Supermana chce být, temnějšímu tónu navzdory, nikoli revizionistickou, ale vysvobozující a uklidňující zábavou. Mohu-li soudit podle sebe, bavit se budete tím více, čím vřelejší je váš vztah k muži, který ani za osmdesát let své existence nepochopil, že pelerína je dobrá leda k tomu, aby ho vcucnul a semlel motor nějakého letadla. Mě jeho boží bezelstnost stále baví. 80% Zajímavé komentáře: Gemini, betelgeuse, Djkoma, Tommy987, petero, PALINO, krypton22, Indy (19.06.2013)

Komiksová romanca za 260 miliónov dolárov? Nahradiť v 150-minútovom filme dynamiku a akciu sústredením sa na milostný motív je pri dnešných Spider-manoch a X-Menoch veľmi odvážne. Superman Returns neskrýva, že je iným komiksovým filmom, ale to je divákovi, bažiacemu po vzrušujúcom dobrodružstve prd platné. Brandon Routh je cool, no "nasladlý" Kevin Spacey pôsobí vo fašistických čižmách karikaturisticky a nevzbudzuje žiaden rešpekt. Nenudil som sa, ale chcel väčší "excitement". (17.09.2006)

Pro me jako divaka ktery nikdy neobdivoval ani nezavrhoval supermanske filmy je toto pokracovani zklamani. Za ty penize bych cekal jine kafe... Nejvice me zarazi tak dlouha stopaz. Je tam hodne zbytecnych scen ktere jen film brzdi. Je to jen takovy stary film v novem kabatku. A to ze ma bezvadne triky v dnesnich dnech nestaci.... Snad jedine sceny krom akcnich u kterych sem se bavil byli s ucasti Kevina Spaceyho, obvzlaste scena na lodi kdyz vysvetluje svuj plan je bezchybna. (21.01.2007)