Superman sa vracia

Nejvíc oceňuju, jak se Singer drží zpátky, aby nevyšel z rámce, zůstal klasický, neudělal ze Supermana nic fajnovějšího a modernějšího, nic překvapivějšího ani složitějšího, než to má být. Naivní pohádka, u které se člověk nesmí na nic ptát, nic domýšlet, a jen všechno chápat jako tu nejprovařenější, nejprostší symboliku, smrtelně zranitelnou každým pronikavějším a odvážnějším pohledem - ale když na tu hru přistoupíte, dostane se vám čiré nostalgické rekonstrukce naivního vidění světa, které je dnes už pryč, stejně zakonzervované v jiném čase, nemístné a nedosažitelné jako ruměnce na tvářích husopasek a stejně půvabné pro ty, kdo chápou, že kdysi to všechno, rodina, padoušství i spasitelství, býval něčí sen, důvod k fantastickému a horečnatému vzhlížení. Tenhle film je klidná a rozmyšlená pocta zašlým časům, která dokázala ukázněně potlačit, že pochází a vztahuje se už odjinud, ze světa jinak uspořádaných tužeb i možností. Takhle nějak by asi měl vypadat nesebestředný hold. (19.11.2014)

K vracejícímu se Supermanovi jsem přistupovala naprosto neutrálně. Z jedné strany komiksové filmy moc nemusím, z druhé strany jméno Bryana Singera je zárukou jistých kvalit a navíc původní "Supi" mě moc nenadchl, takže bylo co remakovat a co vylepšovat. No a výsledek? Stejně neutrální, jako moje očekávání... Brandou Routh byl naprosto skvělou volbou, ten se jako Superman snad narodil, je přímo k sežrání a navíc i umí hrát ;-) Stejně tak zbytek ansámblu - Lois, Lex atd. nemá chybu. Tak jednoho superhrdinu máme, ale proč je superhrdinkou i Lois? Po několika nárazech do trupu a přeletění letadla napříč v rychlosti nutné k překonání zemské přitažlivosti a ona se za chvíli bez jediného šrámu postaví... Přímý zásah do hlavy několik desítek centimetrů tlustými kovovými dveřmi a po pár minutách jako rybička skáče do vody a potápí se metry hluboko... Podobných nesmyslů (a že jich tu je) bych si asi nevšimla, kdybych se nenudila, jenže to se bohužel dělo. Prvních 40 minut bylo OK, ale poslední půlhodinku už jsem docela trpěla. Sice jsem z jedné strany žasla nad krásnou kamerou, skvělými triky a výpravou a z druhé strany kroutila hlavou nad tunou klišé a logických blbostí. Takže souboj 1978 vs. 2006 je z mého pohledu nerozhodný, znova se asi nepodívám ani na jeden z nich. (22.12.2006)

Scénář: Michael Dougherty, Dan Harris, Bryan Singer .. Předně, nemohu stále překousnout to, že Bryan Singer tak lehkovážně opustil své dvoudílně vypiplané dítě X-Men a vrhnul se předčasně na Supermana. Všichni totiž vědí, jak ta podělaná X-trojka dopadla.. Ale return na muže z oceli. Nebudu to protahovat a hned na úvod řeknu, že jsem byl mile překvapen a film se mi velmi líbil. Za všechno může bezchybný a inteligentní přístup mistra režie Singera. Nezastírá, že natočil zčásti naivní a zcela vážně působící heroický film o nezlomné ikoně dobra. Naopak, je si toho plně vědom a také toho několikrát vtipně využije. Mnohé jistě zarazí střídmost akčních pasáží zvláště při vzpomínce na mega rozpočet. Ty peníze jsou sice hodně vidět a díky nim má snímek vypiplanou vizuální stránku, přesto dobrých sto milionů by nejspíše šlo ušetřit. Celkem povedený je taktéž příběh, který Singer nepostavil na explozivních orgiích, ale na postavách a jejich milostných propojeních. Samy postavy jsou ztvárněny výborně, Singer to s herci umí, navíc obsazení je vcelku dobré a všichni odvání minimálně uspokojivý výkon. Samotná akce následně jen notně doplňuje a osvěžuje děj a doplňuje atmosféru. Ovšem i bez jejího nedostatku, hlavně v závěru, jsem neměl problém s délkou snímku, nuda se rozhodně nedostavila. Zkrátka, i přes největší slabinu, kterou je scénář a nevyužitý rozpočet (a určitá nedokončenost, způsobena tím, že je počítáno s dalším dílem - mimochodem velká vada mnoha filmů!) se jedná o pozoruhodnou comicsovou adaptaci s mnoha mistrnými momenty. Všechen dík tak padá na Bryana Singera - on pro ten film žil a dýchal a ta láska k látce je cítit v každém záběru. (30.07.2006)

Jde o film, který je třeba docenit zvlášť po letech. A s vědomím toho, jak Muž z oceli začal o dekádu později obrušovat dno a zmizelo jakékoliv povědomí o tom, jak se dá téhle naivní látky uchopit. Singer před deseti lety našel způsob - tehdy nejdražší film všech dob je fetišisticky zbožným splněným snem malého dítěte, které na Supermana vzhlíží jako na Ježíška - nebo klidně jako na Ježíše. Film plný pozitivní atmosféry, kteří z kořenů minulosti hledí s nadějí dopředu. V hyper-post-ironické době, kdy se nesmí brát nic vážně, je tenhle film nesmírným úkazem. A to jsem pominul, jak skvěle vypadá, zní a jak skvěle je zahraný. Začínám si skoro myslet, že jde o nejlepší komiksový film, co jsem viděl. (09.12.2009)

Zdlouhavé a překvapivě dost odměřené. Ikona je vyobrazena ve vší své neotesané velikosti a je divákům snad ještě vzdálenější, než jak tomu bylo u původních filmů. Žádné polidštění, žádné silné osobité momenty, jen sled hezkých obrázků, do toho jedna efektní akční scéna a naprosto nevyužití herci na všech frontách. Pamatujete si na kreslený seriál, ve kterém Superman s nadšením říkal "hop, hop a letím!"?. Tak je to naprosto to samé, akorát hrané a s 260ti miliónovým rozpočtem... (15.07.2006)