Dannyho dvanástka

Pokud jde o loupení a jednotlivé parťáky, pak bohužel slabší než jednička a ta třetí hvězdička je opravdu na hraně. Ani jedna z postav nedostává příliš prostoru a pokud ano, tak to nevypadadá jako by dostávala příliš prostoru. A totéž platí o loupežích, které nakonec působí podivně mdle a nezajímavě, což je u filmu o loupeží docela problém. Skóre trochu vylepšují nečekané zvraty a boudy jejichž cilem je dokonce i divák, ale především humor, třeba momenty s Tess hrající Julii Roberts a nic netušícím Brucem Willisem. (26.03.2010)

Natáčení dvojky Dannyho parťáků musela být ohromná legrace. Mnoho hvězd na place, kanadské žertíky pánů Clooneyho a Pitta, natáčení ve slunné Itálii... prostě atmosféra jako na rodinné dovolené. A na filmu je to znát, na každém záběru je to znát. Lidé, co Parťáky dělali, si to náramně užívali. Nejspíš je to bavilo do té míry, že zapomněli, pro koho to celé vlastně dělají, pokud to ovšem skutečně nedělali jenom pro sebe, o čemž pochybuji, pak by totiž nemohli na diváky ušít takovou boudu. Celý film je rafinovaným podrazem, jehož obětí však není žádná z postav, nýbrž divák sám. Podobné „zapojení do hry“ se mnohým nebude zamlouvat, také já váhám, zda-li z toho být nadšen či naštván. Ono „zapojení“ v podstatě spočívá v tom, že jste ze hry zcela vyeliminováni, dokud vám nedojde, že bez vás by hra postrádala jakýkoliv smysl. Parťáci 2 mají mnoho hluchých míst, převážně dialogových scén snažících se rozvíjet charaktery jednotlivých podrazáků, což – nemohu si pomoci – do svižné krimikomedie nepatří. Chceme přeci hrdiny bezmála dokonalé, bez nějakých mindráků, kteří se po nátlaku slabošského majitele kasin nesesypou jako hromádka kokainu. Psychologie ať si dá oraz. Jenže žánrové zařazení tohoto snímku není tak jednoznačná, čímž se dostáváme do začarovaného kruhu, sloužícího coby solidní štít proti kritice Stevena Soderbergha. Proč nad tím však přemýšlet, jednoduše si užijme výborně natočený „masák“ prozářený hollywoodskými hvězdami a do následujícího dne zapomeňme, že jsme něco podobného vůbec viděli. Vždycky se můžeme ukonejšit tvrzením, že zrovna tohle byl tvůrčí záměr. 70% Zajímavé komentáře: Isherwood, Fabienne, Shaqualyck, PALINO, Bobek15, Indy (23.02.2007)

Scénář: George Nolfi .. Jsem tulákem v čase i prostoru, abych byl tam, kde jsem byl. Snímeček je to na první pohled slušný, střídmě zábavný a celkem dobře natočený. Ovšem postrádá jakékoliv ambice být i něčím víc. Herci i tvůrci si natáčení rozhodně užívají, bohužel to je pro ně primární a mezi tím zbude pro diváka spousta nudných, samolibých a doslova příšerně hloupých scén, které korunuje nevěrohodný scénář, zapletený jak tkaničky pětiletého dítěte. Soderbergh je zkrátka pokrytec, který dává svůj talent vniveč (nebo už prostě na víc nemá..). 50%. (05.08.2007)

Nekonzistenční mix stylů, filtrů a hereckých osobností, který chce být tak světaznalým kouskem, že v konečném hodnocení působí spíše jako vidlák snažící se zapadnout mezi společenskou elitu v kostkované košili a odérem z vepřína. Jak se říká, marnost nad marnost a pan Soderbergh by si měl uvědomit, že sice umí mixovat, ale kupit přes sebe obrazy bez silnější pospolitosti a jakéhosi účelu trochu pozbývá smyslu. I při rezignaci na přílišnou a zbytečnou překombinovanost se už dnešní divák rohlíkem opít nenechá a u téhle mozaiky se vlastně jenom silně nudí. (28.09.2005)

Zatímco jednička byla skvělou zlodějskou komedií, dvojka už do téhle kategorie nepatří. V překombinovaném scénáři totiž nemůžeme sledovat přípravu a provedení nemožné loupeže, protože se spoustu zásadních informací dozvíme pozdě a často z flashbacku. A když jedním takovým odbyli i celou loupež, uznal jsem, že tanečně-akrobatické číslo Vincenta Cassela bylo zajímavější. Jinak přiznávám, že kdybych se bavil stejně dobře jako tvůrci tohohle filmu, dal bych i scénáři navzdory čtyři hvězdičky. Ale bohužel nemohu. (07.01.2005)