Ghost in the Shell 2: Innocence

Tak jsem konečně viděl i dvojku. A popravdě mi přijde víc filozofická, než o dost slavnější jednička, která mi nikdy moc hluboká nepřišla, i když se to o ní všude říká. Dvojka s přesahem z jedničky zachází skutečně dál a nejednou zde zazní zajímavé myšlenky, to ano, jenže to má jeden obrovský problém a ten tkví v tom, že spousta zajímavých vět jsou doslovné citace od různých filozofů a ve filmu se objevují víceméně nahodile a většinou jsou násilně vtlačené do příběhu, aby to mělo aspoň lehké opodstatnění pro jejich použití. A že se tu citátů používá opravdu hodně, až už je tu trochu "přecitováno". Otázka ale zní - to, co je na tomhle filmu "geniální", je opravdu díky filmu nebo jen díky jednotlivým citátům? Myslím si, že správně je bohužel druhá možnost. Film má sice úžasnou atmosférou a zajímavě propojenou 2D a 3D animaci (byť ta 3D mě místy štvala a moc se mi tam nehodila, ale je to díky ní víc halucinogenní a k příběhu se ho to skvěle hodí), nenudil jsem se u něj ani na moment, ale sám o sobě není tak hluboký jak chce být a musí si lacině vypomáhat, aby tak působil. Kdyby všechny ty citace Ošii zapracoval do děje a třeba v upravené formě se stejným vyzněním je sem tam postavy prohodily, pak by mi to přišlo geniální. Takhle z toho nemůžu být nadšený, protože mi tenhle fakt vadí, psychologie postav je zde slabá a upřímně bych ubral i na akčních scénách, které se do té atmosféry ne vždy hodí. Pro čtvrtou hvězdu (aspoň zatím) nevidím důvod, ale kdybych měl vybírat mezi jedničkou a dvojkou, vybral bych překvapivě dvojku... Lepší 3* (06.05.2023)

Původní Ghost in the Shell sice v kinech finančně propadl, ihned si ovšem našel bohatou fanouškovskou základnu na DVD a okamžitě se stal kultovní záležitostí. Režisér Mamoru Ošii chtěl realizovat pokračování, měl ovšem v plánu, že druhý film bude mít jiný tón a atmosféru než první film. Kvůli inspiraci Ošii procestoval svět a definitivně Ghost in the Shell 2: Innocence spatřilo světlo světa v roce 2004. A vznikl film, který jde společně s trilogií Matrix považovat za vrchol cyberpunkového žánru.   Pokud šlo u prvního Ghost in the Shell mnoho věcí, chválit, tady jde ty věci chválit ještě o poznání více. Už tak dokonalý vizuál je u druhého filmu ještě o poznání nádhernější, samotný děj je poté také o poznání silnější, což ve srovnání s předchozím dílem už něco znamená. I druhý film má velmi složitý děj, spousty filozofických myšlenek a atmosféra je v součtu ještě o poznání temnější a depresivnější. Přitom všem jde přitom skutečně poznat, že Ošii nechce točit vykrádačku prvního filmu a skutečně se snaží přijít s něčím novým.   Ghost in the Shell 2: Innocence stojí na vlastních nohách. I zde se pracuje s myšlenkou, zda stroj může mít duši, na rozdíl od prvního Ghost in the Shell navíc dvojka skutečně skvěle funguje po celou dobu a druhá polovina rozhodně není vystřízlivěním. Film trvá lehce přes hodinu a půl, opět je tam toho strašně moc a opět to nepůsobí dojmem přesycenosti. Jde o fantastickou detektivku, zároveň o skutečně depresivní záležitost, kterou vévodí naprosto nádherný vizuál.   Myšlenkami a sílou vyprávění je dvojka skutečně silnější než její předchůdce. V Ghost in the Shell 2: Innocence navíc funguje i vývoj postav, především hlavního hrdiny Batoua. V tom filmu naprosto funguje forma i obsah, za pochodu film servíruje další důkazy své naprosté dokonalosti. A především se vrátil skladatel Kendži Kawai, který přišel s ještě lepším soundtrackem.   Opět platí, že i pokračování Ghost in the Shell je plné filozofování a opět možná není snadné vše pochopit, to vše ovšem jen prokazuje sofistikovanost celého filmu. Jde o mistrovské dílo, které skutečně funguje i v těch nejmenších detailech a jen zamrzí, že po vzoru druhého filmu film v kinech finančně propadl. Je to škoda, protože takto skvělé filmy (s nejlepším animovaným psem všech dob) jen tak nevznikají.   Jde o tak fantastický film, že se jako první animovaný film v historii ucházel na Filmovém festivalu v Cannes o Zlatou palmu (dodnes ho v tomto ohledu dohnala pouze Persepolis). Ghost in the Shell 2: Innocence je vrcholem cyberpunku i anime a zároveň jeden z nejlepších animovaných filmů všech dob. Naprosto úžasná záležitost, kterou v její vlastní kategorii může trumfnout máloco...... (02.09.2021)

Jsou-li naši bohové a naděje pouhým vědeckým jevem, pak je třeba říci, že je vědecká i naše láska.......... Roboti Genoidé, začínají zabíjet své lidské majitele. Co je k tomu nutí nebo vede? Zjistit tuto skutečnost musí dva detektivové, kteří se vydávají do hlubin robotí i lidské mysli. Genoidé, kteří spáchají zločin mají sklon spáchat také sebevraždu, protože se zprotivili třetímu robotickému zákonu. CITÁT - Proč lidé vyvíjejí úsilí, aby vytvořili něco, co je jim tak podobné....... Ponuře kreslené, temná smutná hudba a velmi povedený příběh. Jen to chtělo trochu rychlosti, při některých delších scénách jsem skoro usínal. CITÁT - Chtěla spáchat sebevraždu, že ano?.......... (31.07.2014)

Metafyzické, extrovné, sofistikované. Pohľady na veľkolepé super-moderné mesto a brilantná hudba sú nezabudnuteľné. Mne ale vôbec nevadilo citovanie rôznych filozofov (Descartes, Platón). A veľmi pekný bol vzťah cyber-detektíva z jeho psom. Jednotka je samozrejme kultová a pokračovanie prinieslo ešte niečo čo sa nedá slovami popísať. Efektné a oslnivo pôsobia na mňa akčné scény ktoré boli priamočiare ale skvelé urobené. (07.06.2012)

Tak nějak nevím.... Ghost in the Shell první film i Stand Alone Complex seriál se velmi líbily, ale z Innocence jsem mírně zmatený... Na úžasné vizuální stránce se shodneme všichni. Příběh je klasický, Sekce 9 vyšetřuje další zločin. Co mi ovšem nesedlo, byly dialogy - a nebylo to tím, že bych nestíhal japonštinu nebo angličtinu, titulky byly české. Totiž, jak spolu postavy rozmlouvají, tak každou chvíli citují někoho moudrého (Buddha, Descartes, aj.), takhle přeci normální rozhovor normálních lidí/ kyborgů nevypadá. Budu to muset vidět ještě jednou, a pak se rozhodnout, jestli je to natolik intelektuální a filosofické a já to nepobral, nebo jestli to je jen namachrovaná onanie v počtu citací za minutu. (07.11.2004)