Anatomie pekla

Amira Casar (ach, ten její úsměv) a (doslova) toporný Rocco, kouzlo chtěného (?) i nechtěného (?), pár obrazů Almodóvara, trocha brebentění Rohmera, i scény z pokleslé erotiky na Nově se nám tu vloudily; neuvěřitelné perly ("Žáby mají aspoň tu slušnost, že mají zelená stehna." čicoto...) i jinak zajímavé dialogy o tělesných otvorech a přebytcích, sekretech, lidských vztazích a osamění etc. Na některé scény jen tak nezapomenete (třeba..., anebo raději ne...). Bizarní a zajímavé. (29.01.2008)

Tak nák nevím jak hodnotit? Jestli to hodit do odpadu a nebo naopak vyzvednout. Neviděl jsem to celý ,ale většina to byla. Probudil jsem se v noci a projel programy a narazil na nahou ženskou ,tak jsem čekal co z toho vyleze a nevěřícně jsem kroutil hlavou. Čemu všemu se říká umění a co už hraničí s perverzností. A co vlastně ve filmu ukázat co už né. A tady jsou scény jak v pornu. A v mnohém i horší viz tampon a sklenička. Či soulož ,když má žena mentruaci a vše je vidět ,je dost nechutné a šokující. Myslím že tenhle film by v celoplošné tv asi nerošel. (24.11.2008)

O co tu běží? Mohl bych odevzdaně přiznat, že jsem nepochopil, že to bylo zřejmě nad mé síly. Jenže to by mě tahle kusovka Catherine Breillat nesměla tak naštvat. Filmem nepoznamenaného diváka by zřejmě napadlo, že dávám nejnižší rating za jakousi upachtěnou nechutnost. Chyba lávky, byť odvrácená strana sexuality je zde poměrně výživné téma s velkou mírou modifikace. Pravé peklo je tón. Tohle plácnutí do vody se totiž tváří jako těžká art vychytávka pouze pro zvané. Proslulý Siffredi dochází v deníkovém konceptu do odlehlého domu jakési filozofky života a ženského údělu. Zatímco Rocco znuděně sedí na pohovce a zírá do prázdna, naše milá zatím plete páté přes deváté o dějinné nemožnosti seberealizace a tak podobně. Trapas. Její "chvíli nářky/chvíli chtíč" jsou dlouhou dobu bez odezvy, až ke konci Rocco poněkud "změní názor" a vyústění má být zřejmě pravou pomstou obou pohlaví. Ehm, dost trapné. Nic proti invencím v erotickém žánru. Ale tyhle nekonečné povídánky, co nikam nevedou, uráží podle mého v první řadě ženy. A to musí být zvlášť pro ženu režisérku opravdová prohra. P.S. - po letech viděno znovu s neobvyklým výsledkem. Najednou si opravdu nejsem jistý, kdo prohrál... I když režisérka to zaručeně není. Zvednuté hodnocení, komentář původní, byť zdaleka nevyjadřuje dnešní postoj. Ale zaslepenost každého někdy potká;) (03.07.2010)

Paní režisérka si zfilmovala vlastní knihu, možná by bylo zajímavé si ji přečíst - a možná by to taky na přemýšlení stačilo... Podstata mužství a ženství se v poslední době spíš neřeší - nebo naopak v rámci emancipace se rozdíly spíše zastírají. Proto nesouhlasím s některými, kteří odsuzují dílo jako feministické. Souhlasím však s psicí, která říká, že dílo je k mužům příliš kruté :-) (06.01.2014)

Čekal jsem neotřelou psychologickou sondu do duší dvou jedinců. Současně jsem byl připraven na ostrý sex, když hlavní roli obsadil R.Siffredi. Pořádně se nedostavilo ani jedno. Nemastné, neslané a nekonečně nudné. Kdejaký experimentální film ze 60.let se dostal mnohem dál. Kdyby alespoň forma byla objevná, když už obsah za moc nestojí. (23.08.2010)