Tecuo II: Body Hammer

Druhý Tsukamotův kousek o přeměnách lidí v kovová monstra mě oproti geniální a šílené jedničce moc nenadchl. Industriální nářez se přetavil v industriální nudu protkanou zmateně natočenými honičkami a ozvučenou monotónním metalem. Z lidí místo kovových součástek vylézají kanóny, tudíž se ve filmu pálí o stošest. Kdybych neviděl první díl, byl bych z Body Hammer možná odvařený, ale takto mi to přišlo ukrutně zdlouhavé a nezajímavé, s téměř žádnými inovativními a osvěžujícími prvky. 5/10 (15.02.2006)

„Tetsuo II: Body Hammer“ je filmem, který nedosahuje na sílu původního filmu a je trochu zklamáním oproti tomu, co Shin'ya Tsukamoto prve přinesl. Není to krok zpátky, ale není to ani skutečně krok kupředu, spíše taková stagnace na místě, která nikam nevede a zůstává u toho, co prezentoval již první film. Barva snímku rozhodně nijak moc nepomáhá. Prostě takový průměr. (24.05.2016)

Zpočátku stejně okouzlující běs jako díl první, jen s barevnou kamerou, překvapivě stále esteticky (v rámci špinavého industrialu) působící, postupně ztrácí na efektní bizarnosti a stává se nepříjemně neokouzlujícím duchovním tátou i mámou všech těch Machine Girl a Robo-geish. Industriální holocaust masa a kovu se tak změní na pouhou "vystrč pušku z ruky a zastřel všechno" přímočarou a polopatickou naháněčku. Sic se špinaovým vizuálem, ale s dějem jak z nejhloupějšího amerického video-béčka. 6/10 (22.10.2014)

Pôvodný TETSUO mal u mňa ešte horšie hodnotenie. A nie preto, lebo to bola kravina, ale preto, lebo som to nepovažoval za film, ktorý by ma upútal niečim iným, ako totálne vyšinutou atmosférou a hnusnými ( rozumej drsnými ) trikmi. Toto pokračovanie je na tom lepšie len z toho pohľadu, že tvári viac ako Film a nie ako experiment. Je priehľadnejší a ucelenejší. Ale viac nič. (06.12.2017)

Pár let poté se Tetsuo vrací a tentokrát v barvě, s dějem a odlišným pohledem na kovová monstra. Zase klasický kravaťák s ženou a synkem jednoho dne jde nakupovat, ale přepadnou je plešouni s divnými brýlemi a synka unesou a tak začne cesta za člověkem z kovu. Prostředí, kostýmy a barvy jsou v druhém tetsuovi mnohem bližší takové té klasické představě o cyberpunku a není ani taková škoda, že už to není černobílé, protože scény jsou tak jako tak hodně tmavé a vzhledem k většímu příklonu k dějovosti tu už není tolik třeba, aby efekt umocňovala černobílá. Na druhou stranu ale bez černobílé kovové mutace lidí vypadají tak trochu podivně a to zvlášť pokud jde o tu finální fázi kovového monstra v druhém tetsuovi. Kovové proměny tu mají taky trochu jiný charakter než v předchozím filmu, takže se tu teď hodně střílí namísto vrtáků a drátových chapadel a to působí trošku míň bizarně než předtím, ale je to nejspíš vhodnější pro tu hlavní myšlenku filmu, která se se svou zběsilostí vymezuje vůči zběsilému tempu dnešní společnosti a zajímavě to působí s ohledem na dnešní problémy s maniaky, co jim jednoho dne rupne v kouli a jdou všechno vystřílet, takže takovýhle námět by asi neuspěl po roce 2000 třeba u amerického filmaře. Dějovost filmu prospívá nejen v tom, že dvakrát to samé by už nepůsobilo tak silně a bylo potřeba to udělat tentokrát jinak, ale taky ve větší přehlednosti, větší blízkosti ke klasickému cyberpunku a možnosti nacpat do děje pochopitelnější adrenalinové honičky. Honičky jsou tu to nejzábavnější a s dnešními trikovými možnostmi by scéna kravaťáka honícího jedoucí auto a po cestě se proměňujícího v tetsua byla úplně ukrutná pecka, ale takhle je to pořád dost našlápnuté, což ale jen prohlubuje propast mezi několika částmi filmu, kde to hodně zpomalí a krkolomně to vysvětluje děj. To působí zbytečně pomalu a nejspíš by to šlo udělat i mnohem líp, protože takhle to film zabrzdí tolik, že se na tu pětku prostě už nevyšplhá. No ale naštěstí tu máme super soundtrack, i když chudší než v jedničce, máme tu tetsua, ikdyž chudšího než v jedničce, a máme tu pořád nějaký ten cyberpunk a to je dobře :). (04.01.2011)