Tetsuo

Samotná přeměna člověka na kov/stroj je fakt hustě a hlavně mrazivě udělaná, to bezdebat, ale to co se tam děje mimo tuhle linii sem za prvé moc nepochopil a za druhé je to hrozně chaoticky a psychedelicky natočený. Častý neuvěřitelný zrychlení obrazů z toho dělá fakt hodně náročnou záležitost a dějový vsuvky jsou tak podivně vkládaný, nevysvětlený a chaotický, že člověk z celkový pointy, potažmo příběhu vůbec nic nemá a netuší která bije až do samotnýho konce, kterej sice nabídne pár odpovědí, ale jen velice slabých, takže celý sledování se zůží akorát na sledování přeměny, která je zřetelná a jasná, ale to ostatní šlo úplně mimo mě. Tohle by asi chtělo vidět několikrát, ale nevim jestli na to ještě někdy budu mít a to i když to má jen 67 minut (20.07.2008)

Je to jistě pozoruhodná vzpoura konvencím tradičního vyprávění, která zejména prvních patnáct minut, ve strhujícím rytmu cyberpunkové muziky a nesvázaného časoprostoru, slibuje velké extravagantní věci. Jak se ale zpočátku jedná o formálně zábavnou hovadinu, postupně Cukamotův bizarní surrealismus zcela vzdává snahy o zajímavé vedení pozornosti a film se stává ultrabéčkovým shitem vhodným leda pro jedince s úchylnými sexuálními choutkami nebo s velmi zvláštním smyslem pro humor. Kdyby nám bylo v podobném stylu servírováno hororové komornější drama o člověku, který se musí se svým železným osudem sám vyrovnávat, mohla to být perla nezávislého filmu, takhle je Tetsuo neskutečně tupý a pouze falešně rafinovaný, vyloženě zmrvený formální i příběhový potenciál. (16.03.2017)

Ty Japonce to nepochybně baví. Biomechanická nákaza, nekompromisní přeměna a ženská nenasytnost ve všech formách. Vynikající hudba se prolíná s těžkou, nicméně výbornou experimentální režií a stejně těžkou linií příběhu. Tsukamoto mi přijde jako takový japonský Švankmajer, který si to ovšem dělá hooodně po svém. Atmosféra i nekontrolovatelná situace proměny stále skvěle graduje. Nelehká ovšem velmi kvalitní podívaná. (28.01.2013)

Tetsuo je rozhodne zaujímavý a nadmieru originálny film, ktorý sa len tak nevidí. Celé to prakticky až surrealistické podanie určite mnohým nesadne, na to je to až príliš extrémna filmová anarchia, ale táto premena človeka na stroj teda dokáže zapôsobiť, k tomu zaujímavé audiovizuálne pojatie a plno originálnych nápadov. Určite to nie je nič, čo by som si plánoval pozrieť viackrát a tie filmovejšie diela od tohto originálneho režiséra ma bavili viac, ale aspoň raz sa to určite pozrieť oplatí.. (21.11.2012)

Spoilery! Na film tohoto typu musí být nálada. Při prvním zhlédnutí je to zřejmě těžko stravitelný film. Chce to opravdu dbát zvýšené pozornosti. Divák snadno nabyje dojmu, že se mu toho před očima až tolik neodehrává a sníží pozornost. V ten moment mu uniknou klíčové detaily a jeho pozorovací schopnosti se zúží na zachycení kovových proměn, které jsou bez větších obtíží snadno pozorovatelné. Na druhou stranu musím připustit, že snímek s diváky až tolik nespolupracuje a udržet pozornost není lehké. Výstavba děje je zbytečně komplikovaná a surrealisticky chaotická. Myšlenku přitom neshledávám nikterak těžko uchopitelnou. Je třeba se zamyslet nad tím, proč strohou výzdobu pánova pokoje tvoří plakát s vysportovaným atletem. Zřejmě pro pána představuje jakýsi vzor dokonalého těla, které by šikmooký pán rád vlastnil, či dokonce předčil. Vzhledem k tomu, že snímek pochází z roku 1989 s pán pokusí zdokonalit své tělo v rytmu Deus ex machina. Stejně jako stálo černého atleta spoustu úsilí vypěstovat si takovou tělesnou schránku, stojí rákosníka kovová proměna dvakrát tolik. Hlavou se mu honí šílené sny, kdy ho třeba znásilňuje slečna čímsi, co připomíná hadici od vysavače a postupně se mění. Proměna se bohužel neobešla od spousty křiku, pláče a naříkání, což bylo krajně otravné. Vrcholem filmu bylo, když se mu z jeho mužské chlouby, která bývá u žlutých pánů mikroskopických rozměrů, vytvořila prapodivná vrtačka (velikostně se blížící mojí chloubě), se kterou provrtal nejenom svůj stůl, ale později dokonce i svoji frajerku, a to rovnou doslova. Plnohodnotné docenění nesporných kvalit tohoto veledíla vyžaduje pořádnou drogovou zásobu. Do té doby to budou dvě hvězdy. Neměl jsem pocit, že by se mi před očima odehrávalo cosi výjimečného. (04.01.2017)