KoroNárod

Mně tento dokument působivý nepřipadá. Je to splácané páté přes deváté. Nenavazuje to. Hrozně se tam kecá. Aspoň čtvrt hodiny v kuse se tam fakt nezáživným způsobem jen nadává na KSČ. Nuda. Čekal jsem tam zajímavé záběry na začátky pandemie. Něco, co jsem neviděl v televizi, nějaké skandální odhalení, politické zákulisí nebo že ta stopáž aspoň rychle uteče. Zdálo se to ale aspoň jako 10 hodin. (07.01.2021)

Působivý film s důrazem na dlouhé až intimní obrazy, záznamy citlivých ruchových mikrofonů a kvalitu hudebního podkladu, dotýkající se jak chybovosti strany (systematicky zapírané, ale ve skutečnosti dosti nahé) tak pomalého opouštění civilizovanosti, když problém přeteče přes hlavu i tak "disciplinovanému" národu, jakým by Čína chtěla být pro vnější svět. Ze závěrečné scény padala čelist. P.S.: Wei Wei by mohl natočit třetího Blade Runnera. (28.10.2020)

Zajímavé, chvílemi velice, bohužel asi o hodinu delší, než bych spokojeně zvládla. Záběr, kdy se snad tři minuty nic neděje krát asi čtrnáct, to už vážně evokuje východní divadelní představení. Nebo ty scény se starou paní... Význam to mělo, ale tak.. Kromě toho, co mě skutečně zaujalo a že se bylo na co koukat, pochválím i hudbu. S rychlým přetáčením se to bude dát vidět. (06.11.2020)

Velice dobrý dokument, který zprostředkovává informace přímo z čínského epicentra koronaviru. Film příjemným způsobem kombinuje linku zdravotnictví a linku jednotlivých lidí, kteří přidávají další informace nebo přispívají pomocí metafor, které dávají objektivnější představu o epidemii. Ve filmu se objeví značné množství opravdu dlouhých záběrů, díky kterým tvůrci většinou ukazují prostředí. Bohužel někdy už začnou záběry po třech minutách nudit. Musím vyzdvihnout hudební složku, protože jednoduché melodie na dechové nástroje dávají filmu prostě další rozměr. (28.10.2020)

Sledoval jsem dokument , abych našel v současné pandemické krizi v naší zemi odpověď , jestli mají pravdu někteří sociologové a antropologové , když říkají, že Čína je ekonomický vítěz krize. Říkají, že asijské země jako Hong Kong, Jižní Korea, Singapur, Čína a další epidemii zvládli perfektně, zatímco Evropa zápasí s druhou vlnou. Je to prý kvůli kultuře konfucianismu, obětování se pro celek, zajímaní se o druhé, disciplína. To všechno v dokumentu chybí. Nemyslím, že je protičínsky zaujatý, spíše neúplně natočený. Asijské země měli perfektní trasování nemocných, náramky a sledování pohybu nemocných apod. Musím říct, že je to asi pravda. Na druhou stranu jsou v dokumentu příběhy jako člověk, který říká, že vláda nebezpečnost viru zatajovala, on poslal svého otce zpátky do Wuchanu, kde v nemocnici podlehl...Dokument je složen z fascinujících pro mě děsivých záběrů na mnohaproudé dálnice v šedivém oparu ponurého industriálního světa. Režisér pomalu, ale precizně komponuje často mlčenlivé scény. Dělníci staví nemocnici, v jiné, fungující lékaři poslouchají příkazy operátora, který skrze monitory sleduje jejich počínání a udílí jim instrukce. Coronation je paradoxní svědectví o světě, který by kdykoli jindy působil jako odlidštěná mašinerie. Jenže v chladné metodičnosti je najednou i cosi uklidňujícího. Byť zároveň hrozivého. Aj Wej-wej pochopitelně nevelebí Čínu za to, jak se s koronavirem vyrovnala. Jeho film ale mimoděk nutí k úvahám o tom, jakých nových významů v krizi nabývají hodnoty jako svoboda. Paralelně s tím snímek od začátku vypráví mikropříběhy lidí, kteří jako by se ze dne na den stali hrdiny absurdního dramatu. Truchlící muž se snaží domoci popelu svého zesnulého otce, stavební dělník odjíždí z Wu-chanu a zjišťuje, že se nemůže vrátit, ale ani jet domů. Jediným příbytkem tak zůstává jeho automobil. Stařenka s vypadanými zuby velebí komunistickou stranu a Mao Ce-tunga, ale odmítá či nedovede porozumět novým opatřením proti koronaviru. A tak káže svému potomkovi to, co vždy: že nemá tolik polehávat a že nesmí jíst moc polévky, neboť je v ní samý tuk. Jako by byla ztělesněním celé země. Wej-wej svůj film splétá jako kompaktní mozaiku, která nikam nespěchá, přesto buduje atmosféru pomalého thrilleru z neznámého světa se zvláštním uspořádáním. Někdy jemný, jindy úderný a temný elektronický podkres podbarvuje scény, při nichž drony přelétávají nad přízračnou krajinou. Čínský stroj sice pracuje efektivně, jeho soukolí však bez milosti drtí jednotlivce. Vedle pečlivě orchestrované propagandy a mrazivě krásných záběrů nočních měst zahlcených světly a neony, která jako by vypadla ze slavného sci-fi snímku Blade Runner, zaznívají unavené hlasy lidí v potemnělých nemocnicích. Svědectví o těch, kdo neměli štěstí, o které se systém nepostaral. (01.11.2020)