Obsahy(1)
Téměř po padesáti letech se na televizní obrazovku vrací dramatizace knihy Marka Twaina pro dvě osoby – můžete se těšit na J. Třísku jako Adama a K. Chadimovou jako Evu. Adam cituje ze svého deníku – vypráví o svém seznámí s Evou, o jejich vztahu, o vyhnání z Ráje, ale i o narození synů Kaina s Ábelem… (Česká televize)
Recenzie (5)
Adamův monolog je vyprávění o stvoření světa plné ironie a absurdního humoru. Třískova špičková interpretace dodává Twainovu dílu nejen potřebnou vzpruhu, ale svým nekonvenčním, moderním pojetím posouvá význam řečeného fakticky až do současnosti. Zároveň je zřejmé, že obraz je tu skorem zbytečný – v rozhlase by tato rozmluva vynikla mnohem lépe. ()
Přišel jsem kvůli tomu pozdě do práce. Tříska prostě dramaticky předčítá takovou lehce překroucenou část bible a Karla Chadimová tam jen leží, jako docela ucházející kulisa. Zvláštní, že to funguje. (65%) ()
“To nové stvoření s dlouhými vlasy hodně překáží. Pořád se kolem mne motá a sleduje mě.” Tak nad tímhle by feministky mohli vyhlásit revoluci. Televizní inscenace s mistrovskou prezentací Jana Třísky v roli Adama, kterému svou přítomností jako Eva sekundovala Karla Chadimová, představuje přímý výňatek z literárního díla Marka Twaina, napsané na sklonku svého života, pod názvem ´Dopisy z planety Země´ a to kapitolu ´Výňatky z Adamova deníku´. Feministky mohou být v klidu, neboť toto dílo obsahuje i ´Evin deník´. Odborné dílo plné filozofických myšlenek nad životem Člověka na Zemi a to z pohledu Bible a v souběhu reálného pohledu na ní. Jedná se o soubor esejů, ve kterých Twain kritizuje křesťanství. A skutečně na ničem nenechává niť suchou. Tak velká kritika spojená s absurditou doslovného chápání křesťanství a bible tu snad ještě nebyla a dodnes určitě nebyla překonána. Mark Twain to psal po smrti manželky a dcer, takže je nadmíru jasné, co ho k napsání tohoto díla vedlo. Tvůrci pro televizní inscenaci použili myšlenkové pochody Adama a celé to vypadá jako záznam z divadelních prken. Na takové dílo to však stačí a dalo by se říci, že tímto divadelní prkna přišla divákům až do jejich domovů prostřednictvím televizní obrazovky. Jan Tříska tak předvedl své herecké schopnosti a tok jak herectvím ve svém minimalismu, tak převážně v projevu a recitaci. Televizní klasika, která by měla patřit do zlatého televizního fondu. ()
V Třískově podání funguje téměř všechno, nakonec i tyto ironické zápisky. (50%) ()