Dao

Bohužel mě tento snímek zklamal na plné čáře. Čekal jsem epickou wuxia řežbu ale místo toho jsem dostal jen uplakané kováře. Ani jeden z hrdinů mi nebyl sympatický, jak herecky tak charakterově. Děj se strašně vleče a ke konci vůbec nijak negraduje. K tomu všemu má film ještě mizernou choreografii bojových scén. Nuda, nuda, nuda. (01.05.2011)

Bohužel tohle mi nesedlo vůbec tak, jak jsem předem očekával... Že se jedná snad o remake kultovního One-Armed Swordsman (1967) mi bylo docela jedno, protože ten starý kult vůbec nežeru a nikdy nepochopím, že se stal takovou legendou. Ale stal a je to třeba tak brát ... Tento film je hodně pozmněněn v ději a i když má dlouhou stopáž, slušně odsýpá, je plný akce, má výborné "večerní a noční" kamerové záběry ... ale prostě to není ono. Záleží asi jak to člověk bere. Pokud budu brát film jako výpověď o postupné proměně mírumilovného kováře v jednorukou, charismatickou až temnou bojovou mašinu, nebo prostě hrdiny se vším všudy, pak bych film samozejmě hodnotil docela vysoko. Ale pokud beru film jako ukázku akce, podívám se na režiséra a uvědomím si, že dobrá polovina filmu napěchovaná akcí skutečně je, pak musím dát filmu pěkný průměr. Určitě ho doporučuji, je tam akce, spousta zbraní, krve, mrtvol, soubojů... ale je to otřesně "americky" sestříhané, chvílemi jsem nevěděl fakt vůbec "co kdo komu" ... Navíc kamera je od začátku do konce nastavená na "detail", prostě všechno je hrozně z blízka brané a mě to prostě dráždilo. Souboje jsou zmatené. A děj samotný chvílemi také. Jako na konci jsem celý děj pobral, ale buď jsem nechápavý, nebo to prostě bylo špatně scénáristicky podané, protože jsem chvílemi nevěděl, kdo s kým proti komu je a o co vlastně ve filmu jde. Co je vlastně ta hlavní podstata filmu ... Prostě je to taková zmatená "martial arts" řezničina, která mi něčím sedla hodně, ale něčím zase hrozně vadila... Pro mne dost rozporuplný film. (20.10.2009)

Tento film vás omámí jako dýmka bengálského opia. Po počátečním krátkém nájezdu váš mozek zaplaví stále zuřivější akce. Ve finálním souboji, ve kterém maladík s useklou rukou a za pomoci rozbitého meče chce pomstít smrt svého otce, jsou na obraze vidět – s trochou nadsázky – dvě ozbrojené, zápasící káči. Tsui kašle na nějaké hluboké prokreslování postav – v případě kladných hrdinů a hrdinek to jsou snové přeludy, záporné postavy jsou přízraky z nočních můr (někteří zloduši mi připadaly jako z Felliniho Satyrikonu – divná to asociace). Zápletka děká dojem šachové partie mezi dobrem a zlem – postupně jsou vyřazovány nižší figurky, aby nakonec došlo ke spektakulárnímu souboji dvou králů. Dobro zvítězí, film skončí, vy zůstanete sedět s vykulenýma očima a s nutkáním si ho pustit znovu. (24.07.2011)

Velice pozoruhodný film, který upoutá především svou realistickou ponurou atmosférou. Z celého filmu na diváka čiší bída lidí a jejich strach před bandity, ale zároveň i jejich odhodlání bojovat o těch pár věcí, které jim zbývají. Snad jen bojové dovednosti hlavních postav jsou přehnané, ale jinak by to nemohl být hrdinský film. (14.12.2010)

Fragmentárně vyprávěný remake Jednorukého šermíře je daleko méně divácky vstřícnější než jiná Harkova vize minulosti, elegantně natočená sága Tenkrát v Číně. Příběh učedníka v mečířské dílně (Chiu Cheuk), který ve snaze pomstít otcovu smrt přijde o ruku a za pomoci zpola zničeného manuálu a otcovy zlomené zbraně vypracuje originální bojový styl, přináší obrazy násilí, zmaru a deprese, utopené povětšinou v proudech deště. Pro příznivce Tsui Harka (jako vypravěče použil dceru mečířského mistra-další režisérova zajímavá ženská postava!) jde však o povinnou projekci a filmový zážitek vpravdě netuctový. (22.01.2007)