Slnko, seno, jahody

Vynikající česká klasika, která nikdy neomrzí. Troškovi se to rozhodně povedlo. Film vystihuje skutečný život na vesnicích a má skvělé herce, kteří podali vynikající výkon. Nejvíc se mi líbila Helena Růžičková, která byla jedna z nejlepších českých hereček. Hudba taky povedená, dvojka se mi líbila o chlup víc, ale i tak není co filmu moc vytknout. Celkově ho hodnotím na 95% = ***** (25.10.2012)

V osmdesátých letech minulého století vznikaly převážně komedie. A není se čemu divit, vždyť lidé se nepotřebovali v té době zabývat něčím vážným, ale raději se u televize v klidu pobavili. Není žádným tajemstvím, že české komedie z této éry nemám rád, ale na druhou stranu je považuji za velice povedené. I v Čechách totiž vznikaly kousky, které bychom mohli nazvat jako geniální, a pokud nic jiného, rozhodně je můžeme zařadit do zlatého fondu české kinematografie. Zvláštní osobou, která se proslavila právě v těchto letech, je Zdeněk Troška. Tento režisér má na svém kontě řadu veseloher, které mají všechny úspěch, neustále se vysílají v televizích a vydělávají. Přesto však existuje vysoké množství lidí, kteří nepřiznají, že se u Troškových filmu zasmějí, neboť je považují za mírně pokleslou zábavu. Ale vraťme se zpět k prvnímu dílu trilogie ''Slunce, seno...'' Jednalo se ve své době o nenáročný film, na který se dalo dívat několikrát za sebou. Docela dost se mi líbilo vykreslení života na vesnici, protože nějak podobně jsem to v té době cítil i já, ale jak čas plynul, mé nadšení pomalu mizelo. Nezmizelo však úplně a můžu konstatovat, že pokud nemám nic jiného na práci a chci se podívat na pěknou českou komedii, určitě sáhnu právě po Slunce, seno, jahody. Poslední dobou jsem si ale spíše zamiloval komediální filmy asijské (které se mi líbí více než ty asijská dramata a násilnické filmy), i když jsem jich zatím viděl jen pár. No a pak tu máme také velikou dodávku z Ameriky, která také nikdy nezklame (Táta v sukni je geniální). U jiných národů totiž není v komediích tolik dementností a trapných vtípků. (18.04.2006)

O Troškovi si můžeme myslet cokoli, ale touhle lidovou taškařicí se zkrátka trefil do černého. Celé to sice vypadá jako soustavná improvizace, do níž je vklíněná jakási snaha o zprostředkování primitivního děje, ale možná právě proto se film tak pohodově sleduje a určitě právě proto tak moc zlidověl. Je to bezpochyby věrný odraz české vesnické nátury, kde se nejde pro facku daleko, s lahváčem se leze i do postele a na tancovačkách vládnou korpulentní selky se srostlým obočím. Jako letní oddechovka neurážlivé a v podstatě ojedinělé - tohle nikdo jiný na světě rozhodně nenatočil a nenatočí.. (14.08.2018)

"Cože, brigádník? Bože, tak mladej a už tak odvážnej?" Já jsem tedy o životě v jihočeských vesnicích vyškolen pouze touto trilogií, ale přesto si troufnu napsat, že každý den králíka jíst nebudu, poslouchat zpěv paní učitelky taky nemusím, ale s ožralým Škopkem bych rozhodně rád vedl nějaký ten intelektuální rozhovor, se zlobivou babičkou bych si zazávodil na kolečkových postelích a ten skok z rozjetého vlaku trénuju už přes třicet let. Mě prostě kdysi "Jahody", patrně vzhledem k tehdejší době a mému věku, hrozně rozesmály a tak hvězdami nešetřím, i když si za nimi zase až tak moc nestojím. (14.07.2016)

Výborná česká komedie, něco takovýho v Americe asi nenajdete. Troška tady skvěle spojil několik slavných českých herců s vesnickejma babama a tenhle tah mu dokonale vyšel, protože když se točí film o vesnici, tak se do filmu nehodí nikdo jinej než vesničani, ty totiž ani moc nemusej hrát, ale stačí když dělaj to co každej den. Je to prostě taková lidová komedie z vesnice, která vždycky pobaví (07.09.2005)