Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V juhočeskej dedinke uprostred strieborných rybníkov a tmavých lesov žije Jindřich (Radek Valenta), ktorý sa jedného dňa vyberie do sveta s pevným rozhodnutím oslobodiť zakliatu princeznú. Cestou sa dostane do strašidelného mlyna, kde žije so svojím otcom krásna Eliška (Andrea Černá). Mládenec sa Eliške páči, preto mu povie, že zakliata princezná je v rybníku a Jindřich zostáva v mlyne ako pomocník. To sa však nepáči čertovi a vodníkovi, ktorým sa Eliška páči. Pomocou rôznych intríg a zaklínadiel sa snažia Jindřicha z mlyna vypudiť, ale zakrátko sa tam objavuje tretí ženích – starý  boháč. Keďže však Eliška všetkých ženíchov odmieta, otec mlynár sa nazlostí a dáva jej ultimátum: buď si do splnu vyberie ženícha sama, alebo ju dostane ten, ktorý o jej ruku požiada ako prvý. Medzi ženíchmi teda nastáva boj... (TV Markíza)

(viac)

Videá (1)

TV spot

Recenzie (625)

NinadeL 

všetky recenzie používateľa

Tradiční jihočeské nazírání na atributy české pohádky, to jsou veškerá archetypální plus, se kterými se Zdeněk Troška naučil žonglovat na výbornou. Zdání rekapitulace starého a osvědčeného bez výrazné aktualizace mu dodnes přeje lačné publikum nikdy neznavené pravidelnými reprízami. Jako na vánoční stromeček jsou zde pak navěšeni herci, tu noví, tu osvědčení, tu celebrity. Proč to ale nakonec celé drhne? Pro karikaturu, která se přese všechno do celku vloudila a to nejen v rozměru kníže pána a jeho věrného sluhy Žána. Hra strašidel je maximálně přepálená, stejně jako dávka bodrého chasníka a celého mlýna. Snad kdyby na omak nebylo vše tak rozjasněné a líbivé, snad by to bylo ideální. Jen ta Andrea Černá časem ukázala, že něco umí... ()

noriaki 

všetky recenzie používateľa

Československá kinematografie měla dva parádní žánry. Malé příběhy ze života obyčejných lidí a pohádky. Po revoluci na svoje bývalé mistrovství zatím marně navazuje. Princezna ze mlejna je jednoznačně ten lepší z pokusů, a nebál bych se ho označit za ten zatím nejlepší z druhého zmíněného žánru. Má s citem zahrané postavy, atmosféru a dokonce i humor, co zabaví ty starší. Hodně z dojmu dělají chytlavé písničky a skvělí herci. Andrea Černá se do role nevysvobozené princezny asi rovnou narodila a o Radku Valentovi se dá říci to samé, jen v mužské verzi. Kupodivu film Zdeňka Trošky patří k tomu nejkvalitnějšímu co u nás do půlky devadesátých let vzniklo. Nebo na co si vzpomenete? Saturnin, Šakalí léta a dál? ()

Reklama

Beastmaster4 

všetky recenzie používateľa

V Princezně ze mlejna je cítit vůně starých pohádek. Snaha o nástupce staré generace se myslím povedla velmi dobře. Dlouho tu nebyla pohádka, která by nadchla kouzelným příběhem a jednoduchou krásou. Smůla jen, že Troška natočil pohádku stylem, kde vše stojí na postavě bláznivého čertíka v podání Yvetty Blanarovičové. Stejně jako je tato postava hlavním pilířem, tak je i hlavním kamenem úrazu, který celé dílo táhne ke dnu. Kdyby nebyl čertík tak přehráván mohlo být vše jinak. Jen si zkuste pustit pohádku a vnímat jen dialogy a monology. Myslím, že hlavně dětem musí z toho stálého kňourání a křičení bolet do půl hodiny hlava. Ve druhém dílu je vše o to horší. Velká škoda, kdyby vše bylo s mírou....... ()

type_B 

všetky recenzie používateľa

Při prvním hodnocení jsem udělil tomuto filmu jednu zviezdičku. To proto, že jsem jej považoval - nutno dodat, že velmi naivně - za to, čím se tento snímek zdá být. Ale to je omyl. Stejně jako Kameňák je i Princezna ze mlejna při bližším pohledu dílo mnohovrstevnaté, dílo, které se dá číst způsobem zcela opačným, než jak ho čtou místní uživatelé. (Každé dílo se dá číst rozmanitými způsoby, jde jen o to, která interpretace je vzhledem ke známým faktům pravděpodobnější. Až tento komentář rozvinu, uvidíte, že PzM skrývá mnoho skrytých narážek, které mou hypotézu potvrzují.) První indicie, která mě na tuto myšlenku přivedla, představuje informace ležící mimo rámec filmu. Je vázána k samotnému Troškovi, ano jde tedy o intepretaci na základě znalosti autorovy biografie. (Na adresu zastánců tzv. "teorie smrti autora" říkám: "Nasrat!". ;-) V článku poeticky nazvaném "Poslední láska Zdeňka Trošky: ženatý blonďák s modrýma očima" režisér popisuje svou dávnou erotickou zkušenost, jež na něj (zřejmě) hluboce zapůsobila. V rozhovoru s Martinem Moravcem ze dne 25. 8. 2010 [viz http://revue.idnes.cz/posledni-laska-zdenka-trosky-zenaty-blondak-s-modryma-ocima-plf-/lidicky.asp?c=A100824_153652_lidicky_nh ] Troška popisuje pozoruhodný manželský trojúhelník slovy: "Měli obrovské letiště, leželi jsme tam všichni tři, večer jsme si dali pusu na dobrou noc, já třeba držel za ruku Sašu, ona se občas dotkla mě... Při loučení na letišti jsme pak všichni plakali a já z toho byl dlouho špatnej, protože mi scházeli." Situace je z psychologického hlediska nesmírně zajímavá, protože Troška miluje Sašu, Saša svou ženu a žena zase Trošku. Jelikož je však Troška homosexuál, nepředstavuje pro Sašu hrozbu v tom smyslu, že by chtěl předat svou genetickou informaci Sašově ženě, resp. jejich společným potomkům. (Sašovo zákonné právo na vlastní potomky není ohroženo.) Žena zase nepociťuje hrozbu vůči svému manželskému vztahu, protože její muž není zjevně homosexuál a protože ví, že s Troškou ona sama nemůže ze vztahu odejít, protože ten ji nemiluje. Rozbití rodiny tedy nehrozí. Zkušenosti z dokonale harmonického trojúhelníku vztahů Troška o třináct let později vtiskuje do kvazipohádky Princezna ze mlejna. Eliška je obklopena čtveřicí nápadníků: Jindřichem, jenž je nápadný absencí maskulinních rysů (jako jsou vousy); Čertem, jehož hraje Yvetta Blanarovičová a jehož projevy se jeví spíše jako dětinské a asexuální; podobně laděnou postavou vodníka, a naposled postavou knížete, jehož hraje zralý muž. Kníže představuje sexuálně nejagresivnější postavu, za pozornost také stojí, že je pojen s mocí, a to ve velmi negativním smyslu: zneužívá svého postavení, aby Elišku přiměl k sexuálnímu aktu. Ostatně je s podivem, že Jindřich, který se staví k Elišce skoro po celou dobu filmu chladně až odmítavě, se stává jejím mužem. Celý závěr filmu směřuje k naplnění idyly bez sexuálního podtextu, respektive vztahy se stávají téměř asexuálními, protože čert i vodník deklarují, že se stanou součástí novomanželské domácnosti. A Jindřich se ani necítí ohrožen. Jak to, že mu jako manželovi nevadí přítomnost dvou dalších příslušniků mužského pohlaví (byť mají četné ženské rysy), když pro něj představují hrozbu? Je to proto, že hrozbu buď nepředstavují, nebo proto, že Jindřich ve skutečnosti není Eliškou přitahován, přítomnost dvou potenciálních sexuálních objektů v jeho domácnosti je tedy dokonce žádoucí. Eilška přestává být cílem všech tří mužských postav, namísto ženy-milenky se stává ženou-kamarádkou. Tradiční model rodiny je nahrazen společenstvím, v němž jsou vztahy netransparentní, jsou zastřené za maskou idiotského šišlání čertovy postavy, které je s takovou radostí parafrázováno mnohými dětskými diváky. "Já jsem malej, ale šikovnej", opakuje čert ve snímku jako dvojsmyslnou mantru, která má různý smysl pro dítě i dospělého. Hledání vlastní sexuality, jež je jedním ze základních kamenů lidské identity, provází postavu čerta celým filmem společně s jejím pozitivním potvrzováním. Vidíme tedy, jak se liší tradiční pohádka, jejímž vyvrcholením bývá často získání bohatství a získání možnosti reprodukce a zajištění vlastního genofondu ("půl království a ruka princezny k tomu"), a kvazipohádka Troškova, jejímž meritem je narušení stereotypích heterosexuálních vztahů mezi postavami. Zatímco v tradiční pohádce hlavní hrdina překonává vnější překážky, hrdinové Troškova filmu musí čelit překážkám uvnitř jich samotných. Celý film je podmalován kýčovitou hudbou produkovanou dvojicí digitálních varhan, která divákovi přímo křičí do tváře výsměch tradičnímu šosáckému uspořádání společnosti, jež je založena na tradiční vazbě rodina-stát. Troškova genialita zůstává nadále širokému publika utajena. Režisérovi se podařilo skrýt sarkastické ušklíbnutí se pod maskou díla pseudo-lidové tvořivosti. Hodnocení je tedy mimo zažité stupnice. Musím dát tedy 5. () (menej) (viac)

Sammya 

všetky recenzie používateľa

K téhle pohádce se i po patnácti letech, kdy byla natočená, strašně ráda vracím, má úžasné písničky a jako malá jsem Jindřicha milovala, to mi zůstalo dodnes. Některé hlášky z tohohle jsou prostě nesmrtelné (i když moje oblíbená "Žán, přinesl mi okno" je až ve dvojce :D). Klasická česká Troškova práce, to jsou ty pravé novodobé pohádky. ()

Galéria (17)

Zaujímavosti (38)

  • V místnosti, kde Vodněna s Belzebou čekají jako princezny a potenciální nevěsty Jindřicha (Radek Valenta), se odehrál v 16. století utajený morganatický sňatek Filipiny Welserové a Ferdinanda II. Tyrolského, protože zámecká kaple ještě nebyla dokončena. (Teimei)
  • Debut ve filmu pro Radka Valentu. (M.B)
  • Do roly mlynára si Troška pôvodne predstavoval Josefa Beka. Napadlo ho, že by Princeznú ze mlejna prepojil s rozprávkou Hrátky s čertem (1956), v ktorej si Bek zahral Martina Kabáta. Teda, že by sa z vyslúžilého dragúňa stal nakoniec mlynár. Z plánu ale zišlo. Herec mal v tom čase zdravotné problémy, okrem iného mu opúchali nohy a nezmestil sa ani poriadne do topánok. Preto namiesto neho nakoniec obsadil Aloisa Švehlíka. (Arsenal83)

Súvisiace novinky

Zemřel herec Jiří Pomeje

Zemřel herec Jiří Pomeje

26.02.2019

Ve věku 54 let zemřel český herec a producent Jiří Pomeje. Příčinou smrti byla rakovina. Absolvent DAMU, který založil společnost Fronda film, byl asi nejznámější díky své práci na filmech Princezna… (viac)

Reklama

Reklama