Melichar the Boot
Réžia:
Zdeněk TroškaScenár:
Jana KnitlováKamera:
Josef HanušHudba:
Karel VágnerHrajú:
David Rauch, Tomáš Růžička, Martin Šotola, Magdalena Ledvinková, Michaela Krešlová, Regina Řandová, Eva Salzmannová, Milada Štýbrová, Jana Vaňková (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Prvního září začíná nejen školní rok, ale také mozaika více či méně úsměvných příhod, které prožívají žáci i učitelé jedné pražské školy. Ať už je malý prvňáček Honzík, který má plán, jak s pomocí pětek na vysvědčení propadnout zpět do školky, jeho starší sestra Jolanka, které se líbí vtipem sršící spolužák Radim a neúmyslně se stane podezřelou z krádeže luxusních bot nebo mladá učitelka Adamová, která není schopna přinutit školníka k odvozu nasbíraných kaštanů a smůla se jí nepřestává lepit na paty. Neustále jí totiž padají sešity, poláme nový botník, na který omylem sedne a neustále je kárána ředitelem za to, že při přecházení tříd z jedné budovy školy do druhé zapomíná zamykat dveře. Situace neprakticky řešeného školního areálu, nutící žáky i učitele několikrát denně přecházet z jedné budovy do druhé, se stane ještě vážnější v okamžiku, kdy se začnou ztrácet odložené bundy. Naštěstí je tu Honzík, který v areálu školy zahlédne neznámou paní. Když se mu nepodaří informovat Radima, pustí se do pronásledování sám. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (331)
Poeta, bodrý synek, müslitel a vůbec správný super hrdina našeho mládí. Toť Radim Dochleba. Nejvýraznější postava Troškovy vrcholné tvorby, to když ještě dávala smysl a dalo se na ni dívat. Nejvíce mne mrzí, že David Rauch nepokračoval v herecky solidně nastartované kariéře a neoblažil nás v dalších snímcích. Charismatický synek by jistě zazářil. Nu což. Bota jménem Melichar je fajn, je odpočinková, je veselá a je pro celou rodinu. Rozhodně doporučuji, ačkoliv bude těžké dostat od počítače vaše odrostlejší ratolesti. O to víc mne jímá nostalgie, když v televizi zazní Stáňa Hložků a v programu naleznu tento zapomenutý skvost. 80% ()
Celkem slušný rodinný film z dob "soušek učitelek" (které si dávají cigárko legálně přímo v zaměstnání) ze základní školy, jak si ji pamatuji já. Příběh je jednoduchý a skládá se víceméně z různých situací různých a různě starých dětí a jejich učitelů, které se udály na jedné škole. Každý se zabývá svými problémy, odpovídajícími věku postav a do toho se navíc řeší záhada kradených věcí...pohodová záležitost pro zahnání nudy. ()
// Jedinný Troškův film, který lze sledovat aníž bych přitom začal krvácet z očí případně si musel píchat silné halucinogenní látky, které by mi pomohly se přenést přes tu neskutečnou bolest, způsubenou sledováním nahých šedesátiletých bab, posloucháním sexuálně-infantilních rádobyvtipů a vnímáním nadšených reakcí z mého (mnou nikdy nepochopeného) okolí. Fuj, o čem jsem to předtím mluvil? ()
Troškův debut zavání talentem a smyslem pro nenápadné detaily. Jeho režie v podstatě povznesla banální příběh žáků a učitelského sboru ze základní školy pojednávající o prvních láskách, zklamáních, v neposlední řadě i o kradení bund ze šaten, na příjemně komediálně laděný film, který se dá vidět i po letech. Ti, co rádi vzpomínají na školní léta, si jistě přidají hvězdičky navíc. 50% ()
Ach ty časy...:) Jak příjemně se kouká na film ze školního prostředí ze socialictických dob. Když to vidim, tak si hned vybavim kapsáře, sáčky na přezůvky, společný šatny, jednotnej trikot na tělák a pohodovej život. Hned bych to vrátila. Stejně tak pohodovej je tenhle film. Děj je naprosto jednoduchej a jasnej..všichni už od začátku víme, jak všechno skončí..ale stejně nás baví vracet se do základních škol a vyvádět lumpárny nebo jít k deváťákům a být nervózní kvůli svýmu dokonalýmu idolovi:) Asi nejlepší Troškův film (teda aspoň z toho, co jsem viděla). A mimochodem..ftipná přezdívka "žolík":) ()
Galéria (24)
Zaujímavosti (15)
- V úvodních titulcích zní melodie písničky „Holky z naší školky“ od Petra Kotvalda a Stanislava Hložka, která poté zazní i ve filmu. (M.B)
- V castingu na roli Lamkové zbyly poslední tři uchazečky. Vítězná byla Milada Štýbrová a zbylé dvě byly Veronika Kánská a Petra Pyšová. Ty se o půl roku později objevily ve filmu Slunce, seno, jahody (1983) v rolích Blaženy a Miluny. Režisér Troška tak na tyto postavy již nedělal žádný casting, jen si vzpomněl na poražené finalistky z castingu na film Bota jménem Melichar a rovnou je obsadil do filmu Slunce, seno, jahody. (Lajty)
- Architekt školu navrhl školu jako několik pavilonů spojených velkou chodbou. Při stavbě však došly peníze a chodba se nikdy nedostavěla. Problémy s přezouváním, které jsou ve filmu, tak na této škole byly i ve skutečnosti. (Rattus Rattus)
Reklama