Pějme píseň dohola

Panečku to byl opruz. U herců mi přišlo, že jsou snad špatně předabovaný. Zasmát se nebylo čemu, snad jen k pousmání byly nošený hadry a všeobecně ta táborová zábava. Při scéně s asi pětiminutovým pochodem za hrozně debilní hudby jsem se rozhodl, že na konec filmu přeskáču díky magickému posouvátku. Uf, díky němu byl aspoň ke konci film zajímavý :) (01.02.2011)

Kdyby Ondřej Trojan udržel laťku na úrovni prvních 15-20 minut, tak bych neváhal s hodnocením jít o dost výše. Bohužel kvalita humoru i příběhu šla docela rychle dolů a několik dalších vtípků nestačilo zachránit celých 103 minut. Přesto bych film vůbec nehaněl. Jsou tu zajímavé postavy, příběh, celkově atmosféra dobového tábora je velmi podařená a mnoho situací vtipně vygradováno (viz. "celý to tady mohlo shořet kvůli tvé lázni"+následující incident:)). Celkově mi přijde Pějme píseň dohola jako taková americky (to nemyslím vůbec jako nadávku, ale jako styl humoru) laděná komedie o pionýrském táboru a všech různých táborových zvyklostech doby ještě nedávné. Komedie, která věděla co a jak ukázat, ale neudržela svůj styl po celou dobu. PS: závěrečné titulky potlesk:) (27.11.2009)

"Až přijde mor, budu tu ještě... až přijde chorela, budu tu ještě... až přijdou kobylky, co všechno sežerou, budu tu ještě... jsem totiž dřevěný kašpárek Matěje Kopeckého a všechny vás, milé děti, přežiju CHA CHA CHA CHA CHÁ!" - naprosto neprávem opomíjený kult naší rané postkomunistické filmové tvorby (23.01.2007)

Bylo mi to doporučeno od mých spolužáků, že jestli jsem tohle neviděla, tak fakt musím už jen kvůli "A švidra vydra". Upřímně bylo to dobré doporučení. Smála jsem se u toho docela dost, nad těmi stupidními dialogy aka "No tak s dětma už dělám leta. A myslím že to dělám dobře. Zatím. - Eště co na to děti. - Hele sklapni vrtuli Saďoure. Já už hergot nevím. To je asi švidra." či ještě inteligentnější reakce "No a teď ty Bobe. - Já jsem Bob, ale to už si říkal. - To je Bob." Zírala jsem na to ucho, mladičkého "Lotranda" aka Strach jako 17letý (sorry kámo, ale ať už si režíruješ, co chceš - i když jsou to dobré filmy, pro mě si furt Lotrando). Jedné věci si člověk všimne hned na začátku - jak sakra dobré dětské herce jsme dříve měli. Kam se na to hrabou ty dnešní děcka ze všech seriálů a filmů, které odříkávají své řádky jako básničku a tváří se u toho jako "mamí já tu nechci být, co to po mě sakra chtějí". Prostě nevím, čím to je, ale dříve ty děcka uměla hrát a tady tohle je důkazem. "A co kouzelný slovíčko? - Švihej!" Jediná scéna, která mi nešla do hlavy bylo to desetiminutové pochodování krajinou za doprovodu hudby jak od nějaké jazzové alternativní kapely. Zbytek byla řada báječných scén, ze kterých na ukázku třeba, když ten špekáček šel tančit ploužák s dřevěným sloupem, hezky se uklonil a tančil.. a jak pak odstrčil toho, co ho chtěl vystřídat. Prgy mrgy tygr aka Primeros.. evidentně značka prověřená léty. Konec tábora byl naprosto nezapomenutelný a fantaskní. 3-4* P.S: Ty cíchy /rozuměj povlečení/ poskládali pěkně hnusně. (22.01.2014)

Nelze jinak... Vlastně to byla jenom (citace z filmu) "...normálně taková ňáká blbá kanada, ne?..." . . . Upřimně jsem se u téhle >komedie< doopravdy zasmál jen jednou - když Bob dostal při potápění koulí do hlavy. Pak snad ještě u jeho ztrapňování se ve sprchách. Docela smutný výsledek na >legendární< sklepáckou komedii coby porevoluční pohled na témata předrevoluční... Zbytek vidím jen jako lacině trapné >vyhrávání< , neschopnost scénáristy napsat a herců odehrát opravdu vtipný dialog (to blbé hýkání a deklamace některých protagonistů byl opravdu hnus), k tomu mizerná postprodukce a tak dál a tak dál... Vlastně je to jen hodinuatřičtvrtě trvající uměle natahovaná nuda... A budu se opakovat, ale musím to říct znovu a znovu - film není divadlo, soudruzi umělci! . . . Jedna hvězdička tedy za film, a ta druhá spíš jen za ty Vávrovy koláže coby intermezza. Tahle píseň tedy poprávu dávno vyšuměla. I s refrénem... - - - - - (Poprvé viděno kdysi tenkrát v dobách rozezpívaných, komentář zde po repete 18.11.2009 na >holém prostoru< jako zhola mnohý - 18.11.2009) (18.11.2009)