Pějme píseň dohola

Každý film spojený s Divadlem Sklep na mě vždycky působí z větší části jako amatérská záležitost, ale tak nějak zvrhle mě to baví. Tady to už některé herecké výkony zahnaly až do extrému, ale kdo film viděl, musí uznat, že empatický romantik a poeta Bob by byl naprosto nenahraditelným elementem. Kromě Boba mě naprosto dostával ještě démonický Saďour Jiřího Stracha, jeho suché komentáře táborových činností byly dokonalé. U výletu jsem málem už i já padl vysílením, ale celou sáhodlouhou pasáž zachránil parádní závěr s pohraničníky a souškou. Snímek trpí mnohými bolestmi, přesto mu původní čtyři kousky ponechám, páč jsem se opět bavil. HU!! (25.10.2020)

Vše, co jste chtěli vědět o pionýrských táborech, ale báli jste se zeptat. Trojan tu formou lehce absurdní frašky, kterou podtrhuje škála angažovaných neherců, pro příští generace, ale jako vždy, nakonec spíš pro ty minulé,  shrnuje podstatu  dětských táborů za socialismu.   Hezké v tom, že ač se mění politická garnitura a názvy organizací, tak vši jsou na táboře pořád průser, děcka chodí na výlety, vedoucí chlastaj a šukaj nebo jako pan Strach naháněj a potom i uklizečky a správce tábora je pořád ten "nejchytřejší", jen to není soudruh, ale pan.  Výkony neherců pochopitelně parádní,  kulturista Říha jako Bob pak naprosto ultimátní. Škoda, že jeho filmová kariéra se nevyvíjela v rakouském modelu.  Ulrika Kotajná byla možná i  o fous či spíš číslo podprsenky hezčí než Eva Vejmělková, kterou mi silně připomínala a scénky s názvem: Vracení stromu do přírody nebo Prapor a žebřík se pak nedají ohodnotit méně než třemi rudými hvězdami. (12.07.2023)

Nemohu si pomoci, já se prostě bavil a jako dlouholetý skaut znalý táborů tato tuzemská parodie na pionýrské tábory byla pro mě o to veselejším zážitkem. Nádherně dokonalé a zároveň úmyslně nedokonalé charaktery postav vedoucích, jenž téměř žádný z nich nemá všechny potřebné znalosti či povahové rysy důležité pro vedoucího tábora. Dva vykreslené a spíše odlišné, než propojené světy dětí - účastníků a dospělých - vedoucích, které řeší podobné problémy, ale odlišnými metodami řešené a přesto jistým způsobem tak ukazují, že se vedení od účastníků vlastně ani moc neliší. Nádherná sonda parodující vše, co jsem od mládí zažíval. Moc rád si tuto komedii od Ondřeje Trojana zopakuji. 80% ZAJÍMAVÝ KOMENTÁŘ: JARDAHONDA (06.05.2013)

Tenkrát si třeba ještě mohli diváci myslet, že to, jak postavy mluví jako nerealistické halucinace, je známka autorské invence, kdeždo dnes už víme, že v Jarchovského světě spolu takhle lidi prostě mluví víceméně vždy (a čím je to méně, tím je to více). Ale jinak jako jo... vzhledem k tomu, co jiného se dělo na začátku devadesátých let, tak teda jako jo. Jen trochu méně té křečovitosti a trochu více souvislosti mezi postsynchrony a děním na obraze... a bylo by to vyloženě ok. (26.11.2013)

Na tábory jsem nejezdil, proto asi nedokážu úplně ocenit vykreslení jejich atmosféry. Některé situace se však dají prožít i jinde než na táboře, takže jejich zvěčnění na stříbrném plátně vítám. Příběh se mi navíc líbil a po většinu času jsem se docela dobře bavil. Nelíbili se mi ale herci. Takovou směsku nesympatických a ošklivých lidí jsem snad ještě neviděl. Jedinou zářnou vyjímkou je samozřejmě Bob! :-) (14.09.2006)