Réžia:
Ondřej TrojanKamera:
Asen ŠopovHudba:
Jiří KřivkaHrajú:
Václav Chalupa, Ulrika Kotajná, Ladislav Brothánek, Jan Procházka, Radek Říha, Jiří Strach, Jitka Andělová, Aňa Geislerová, Martin Janouš (viac)Obsahy(1)
K prvním citovým i sexuálním zážitkům lze přijít různě, docela spolehlivé bývaly zejména pionýrské tábory, hojně pořádané za minulého režimu. Zjišťuje i poněkud vykulený praktikant, jenž se jedné takové akce účastní. Vznikla nahořklá komedie, zajisté přesná v jednotlivých detailech a postihující obvyklé táborové stereotypy, avšak v celkovém vyznění tvůrci - scénář napsali Jan Hřebejk a Petr Jarchovský - zápolí s určitým výrazovým zmatněním. Snímek režiséra (a později hlavně producenta) Ondřeje Trojana provázel až nespravedlivě přehlíživý postoj publika. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (315)
Sklepáci na pionýráku :-). Co z toho vznikne je jasné asi každému kdo tuhle skvadru zná a má rád její humor. Když k tomu připočteme první svobodný rok vzniku snímku, kdy se svobodně dalo tepat do soudruhů, máme tu celkem vtipnou komedii. Kdo jezdil na tábory určitě tam najde momenty, které mu budou povědomé :-). Té srandy jsem čekal krapet víc. Z koho jsem fakt nemohl byl Bob, dále mne dost bavil mlaďoučký Jirka Strach :-). U mně je to za tři totemy. * * * ()
Nemohu si pomoci, já se prostě bavil a jako dlouholetý skaut znalý táborů tato tuzemská parodie na pionýrské tábory byla pro mě o to veselejším zážitkem. Nádherně dokonalé a zároveň úmyslně nedokonalé charaktery postav vedoucích, jenž téměř žádný z nich nemá všechny potřebné znalosti či povahové rysy důležité pro vedoucího tábora. Dva vykreslené a spíše odlišné, než propojené světy dětí - účastníků a dospělých - vedoucích, které řeší podobné problémy, ale odlišnými metodami řešené a přesto jistým způsobem tak ukazují, že se vedení od účastníků vlastně ani moc neliší. Nádherná sonda parodující vše, co jsem od mládí zažíval. Moc rád si tuto komedii od Ondřeje Trojana zopakuji. 80% ZAJÍMAVÝ KOMENTÁŘ: JARDAHONDA ()
Mám velkou chuť dát pět hvězdiček. Každopádně, kdo nezná poetiku divadla sklep a zároveň nezažil několik pionýrských táborů, asi nemá příliš šancí film pochopit a nebo alespoň plně docenit. Brutální nadsázka se zde velmi těsně snoubí s mnoha téměř naturalistickými momenty. Jednotlivé postavy vedoucích i dětí velmi přesně popisují skutečně odpozorované typy. Podobné je to i se situacemi, počínaje obligátními nočními hlídkami na bráně, přes podivné, až nepochopitelně nepovedené výlety, trapné scénky a rádoby vtipné hry u táborového ohně, trapasy při nástupech, kanadská noc, vyvolávání duchů, stezka odvahy, šikana i buzerace, místy těžká nuda a jindy těžká pohoda... Uznávám, že to všechno je slovy nesdělitelná zkušenost, koneckonců stejně jako tento film... Zajímavé komentáře: Boogeyman, uzzi, jahol, ad, Tamten, Romadoor, cyright ()
Sled nezáživných historek, které možná nostalgicky osloví jedince, kteří zažili něco podobného. Ale ani to nezastře fakt, že jako film tomu chybí dramaturgická linka, nějaký jednotný ksicht, a po pravdě si po letech pamatuji asi jen jednu dvě scény, které samy o sobě nijak extra silné nejsou. Asi jsem suchar, ale ani vtipné mi to nepřišlo. Podobně ambiciózní, a přitom bezobsažný a nevtipný mi přišel film Eliška má ráda divočinu. ()
Vtipná česká komedie, kterou musím hodnotit ještě více subjektivněji, než ostatní filmy, protože jsem na onen tábor (kde se film natáčel) jezdívala jako dítě a pak i jako vedoucí. Takže se člověk v lecčem vzhlédl. Zajímavost: kamna z místní klubovny byla později zapůjčena na natáčení filmu Vetřelec vs. Predátor. ()
Galéria (2)
Fotka © Filmové studio Barrandov
Zaujímavosti (13)
- Píseň, kterou zpívá Bob u táborového ohně, se jmenuje "Tramp" a v originále ji nazpívali Brontosauři (resp. Jan Nedvěd). (mi-ib)
- Pějme píseň dohola mělo původně být drama z reálného socialismu, ale Sametová revoluce, jež proběhla během příprav, přinutila režiséra Ondřeje Trojana záměr přehodnotit. Jan Hřebejk a Petr Jarchovský, kteří začali psát scénář na Silvestra 1989, nakonec udělali z Pějme píseň dohola komedii s občasným rýpáním do právě skončené socialistické éry. (Šéfik)
- Role správce Čady byla nabídnuta komikovi Jiřímu Šaškovi, jenž ji vzápětí přijal, čímž udělal oběma scénáristům obrovskou radost. Pro Hřebejka s Jarchovským byl Šašek legenda, přestože kvůli své politické nespolehlivosti v době totality, v níž Šašek prožil drtivou většinu svého života, prakticky neúčinkoval v televizi ani ve filmu a málokdo si jej tak pamatuje. (Šéfik)
Reklama