Pějme píseň dohola

Ano, taky jsem zažila nejrůznější takové akce a tábory (jako účastník, nikoliv vedoucí), takže svým způsobem jsem to s hlavními hrdniny takřka vše prožívala, a jelikož film vznikl v době mého dětství, tak jsem mohla dle všech těch atributů (chatky, klubovna, nábytek, vybavení, doplňky, ošacení, účesy.... :-)) zavzpomínat i na své zážitky, vše díky tomu všemu působilo autentičtěji. Avšak i přes to jsem na filmu nenalezla nic, z čeho bych byla vyloženě na větvi, kromě těch vyvolaných vzpomínek (ty taky nebyly vždy úplně veselé, jako u nejednoho z tamní omladiny). Nejlepší scéna (která mne rozesmála, ale i rozesmutnila) byla ta, kde cca 12 - 13 letý hoch na táborové diskotéce "tančí" s dřevěným nosným pilířem. :-DDD ["Filmová výzva" - Addamos21] (30.01.2021)

Kdyby Ondřej Trojan udržel laťku na úrovni prvních 15-20 minut, tak bych neváhal s hodnocením jít o dost výše. Bohužel kvalita humoru i příběhu šla docela rychle dolů a několik dalších vtípků nestačilo zachránit celých 103 minut. Přesto bych film vůbec nehaněl. Jsou tu zajímavé postavy, příběh, celkově atmosféra dobového tábora je velmi podařená a mnoho situací vtipně vygradováno (viz. "celý to tady mohlo shořet kvůli tvé lázni"+následující incident:)). Celkově mi přijde Pějme píseň dohola jako taková americky (to nemyslím vůbec jako nadávku, ale jako styl humoru) laděná komedie o pionýrském táboru a všech různých táborových zvyklostech doby ještě nedávné. Komedie, která věděla co a jak ukázat, ale neudržela svůj styl po celou dobu. PS: závěrečné titulky potlesk:) (27.11.2009)

Na tábory jsem nejezdil, proto asi nedokážu úplně ocenit vykreslení jejich atmosféry. Některé situace se však dají prožít i jinde než na táboře, takže jejich zvěčnění na stříbrném plátně vítám. Příběh se mi navíc líbil a po většinu času jsem se docela dobře bavil. Nelíbili se mi ale herci. Takovou směsku nesympatických a ošklivých lidí jsem snad ještě neviděl. Jedinou zářnou vyjímkou je samozřejmě Bob! :-) (14.09.2006)

,,Tak smysl to nemá žádný, ale je to děsná sranda." :o) Poměrně zábavný porevoluční snímek s originálním scénářem a zpracováním. Má to v sobě poutavý humor i zajímavé umělecké kvality (včetně hravých animací), dlouhá němá pasáž s hromadným pochodem napříč stezkami po lesech i silnicí, za doprovodu hudby, mi připomněla první dvě povídky z Pražské pětky. Jenže nad pokusem o ucelený příběh spíše zvítězil pohled na problematiku mládeže v socialistickém táboře, podávaný v rozčleněných kapitolách. Z mé strany k vyššímu hodnocení tomu chybí po celý čas necelých dvou hodin špetka napětí či lepší spád v druhé polovině, kdy film více méně jen dokola nabízí obměny podobných, už sehraných situací. I tak to byl vcelku pěkný a ojedinělý exkurs do starší doby, se svéráznou partičkou Bizona, Čady, Boba, Faustuse a dalších... :-) A jo, můžeme si odšrknout opět jeden přehlížený snímek čs. kinematografie, který neznamenal jenom další filmový počin pro členy Divadla Sklep, ale i zrod pozdější autorské dvojice mnoha kultovních filmů Hřebejk & Jarchovský. Hu! 60% (01.08.2019)

Ať si kdo chce co chce říká, pro mě kultovní komedie pánů Hřebejka a Jarchovského, pod režií Ondřeje Trojana. Zajímavé herecké obsazení, krásné archetypy lidí (tupý silák, kráska, šéfka uklízečka, naivní mladíček, zatrpklý mladík, hipík - nejsem žádný soudruh - a další), silné zážitky z tábora a konec socialismu. Opravu vtipný film, který je ze života. Kdo zažil pionýrské tábory a trochu chce, v postavách filmu si sám sebe najde. (05.12.2010)