Sinners
The Magdalen Laundry
Réžia:
Aisling WalshScenár:
Lizzie MickeryKamera:
Simon KossoffHudba:
Adrian JohnstonHrajú:
Anne-Marie Duff, Ruth McCabe, Gary Lydon, John Kavanagh, Bronagh Gallagher, Ruth Bradley, Tina Kellegher, Macdara Ó Fátharta, Ger Ryan, Elaine SymonsObsahy(1)
V šedesátých letech dvacátého století se světem hnala vlna svobody, liberalismu, obrovských sociálních i politických změn. V katolických klášterech severního Irska se však čas jakoby zastavil. Sem byly zavírány dívky, které se jakýmkoliv způsobem prohřešily proti dobrým mravům a společenským konvencím. Padlé ženy, které měly těžkou prací odčinit své nemravné skutky, děvčátka sotva odrostlá sirotčinci, která by jejich krása venku ve světě nepochybně vrhla do náruče hříchu a ďábla. Jednou z nich je i Anne-Marie, čekající nemanželské dítě. Deset hodin denně šest dní v týdnu pere teď prádlo cizích lidí a kromě toho zná už jen modlení a tvrdý dril. Ve chvíli, kdy za ní zapadla klášterní vrata, ztratila všechno. Civilní oblek, vlasy, dokonce i jméno. Nejhorší ovšem je, že ztratila naději. Naději, že se odsud ještě někdy dostane... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (24)
.........Románově nachlup stejné s Magdalene Sisters, až na pár vyjímek. Po filmové stránce je však rozdíl markantnější. První co mě třísklo do očí bylo herectví Anne Marie Duffové, která si roli vystřihla v obou filmech..... zajímavé, co..? :-)) Televizní zpracování mě tedy zrovna moc nechytlo, pro oko filmového fajnšmekra je rozhodně snesitelnější a uchvacující varianta v MS. Jen bych chtěl podotknout k zputnajzovi, ohledně té pily, že téma v MS se zpracovalo a podalo mnohem mírnější formou, ve skutečnosti bylo vše mnohem krutější a boj proti fanatickému šílenství byl těžký a strnitý........... ()
Zaujímavé, že v roku 2002 vyšli v írskej produkcii dva filmy, ktoré riešia navlas rovnakú tému. Padlé ženy a toto. A sú aj takmer totožnej kvality. Film je dobrým mementom, ale nie je pre mňa dostatočne silný, aby privodil väčšie emócie. Myslím, že ak by bolo ukázaného viac násilia, potupy, neprávosti, tak by som hodnotil vyššie. Film určite potvrdzuje, že žiadna cirkev, žiadne náboženstvo by nikdy nemalo mať svetskú moc a všetko by za bez tutlania malo riadne prešetrovať. Mníšky a kňazi tohto typu sú hanbou kresťanstva a v podstate od viery ľudí len odrádzajú, čo je aj prípad mnohých cirkevníkov v súčasnosti. Rovnako ako v Padlých ženách, aj tu som veľmi prekvapení, aké typy žien sú niektorí muži ochotní pomenovať, že "pretty". Na tých ostrovoch sú fakt podivné zjavy. ()
Drsné a mrazivé: aké pocity asi musela mať matka, ktorej kojace dieťatko jej nedobrovoľne a navždy odtrhávali od prsníka, pričom jej postavenie sa ani po tomto násilnom akte nemalo nijako zlepšiť ? Naopak - perspektívou bola drina v kláštornej práčovni, večné odriekavanie, či počúvanie zdravasov a dozor sadistických sestier. Radosťou sem-tam uchmatnutá cigareta, niekedy návšteva príbuzných. Porovnaniu s Padlými ženami sa asi vyhnúť nedá najmä pre môj neustále prítomný pocit zo sledovania toho istého po druhýkrát, len v umelecky menej presvedčivom prevedení. ()
Televizní a imho výborné zpracování temnější stránky irské převýchovy "padlých žen". Osobně považuji toto skromnější zpracování za lepší než filmařsky namakanější snímek PADLÉ ŽENY. PADLÉ ŽENY však byly na můj vkus až příliš tlačící na pilu; tolik, že mi to v tom lepším případě přišlo tendenční, v těch horších případech mi to pak degradovalo samotné burcující sdělení. Shrnuto a podtrženo: Není to čistých 100%. Ale díky závěru a tomu, že jde o "pouhé" TV-zpracování, je to u mne velmi vydařených 90 %. Jen více takových televizních dramat. ()
Velmi silný snímek, vypovídající místy hodně drsným způsobem o málo známých stránkách života v Irské republice v nepříliš vzdálené minulosti. Člověk žasne, jak mohla v Irsku existovat tak otřesná, takřka středověká instituce jakou byly Ženské domovy ve stejné době, kdy tuto zemi vedl tak osvícený člověk, jakým byl Eamon De Valera. ()
Galéria (5)
Fotka © British Broadcasting Corporation (BBC)
Zaujímavosti (5)
- Magdaleniny prádelny nebo také azylové domy byly domovy pro „padlé ženy“, založené v 19. století ve Spojeném království a Irsku. Nejčastěji byly provozovány římskokatolickými kongregacemi. Odhaduje se, že během 150leté historie těchto institucí do nich bylo na neplacenou práci přijato více než 30 000 žen, často proti jejich vůli. (Zdroj: Wikipedia.cz)
- Záznamy útulků ukazují, že v počátcích historie Magdalénského hnutí do nich mnoho žen vstoupilo a zase je opustilo z vlastní vůle, někdy i opakovaně. Jak se Magdalénské hnutí stále více odklánělo od původní myšlenky záchranného hnutí, které chtělo dostat prostitutky z ulic, útulky získaly vězeňský charakter. Kromě prostitutek se do útulků začaly dostávat svobodné matky, zneužívané dívky nebo takové, které byly moc krásné a mohly by podněcovat hříšnost u mužů, a to někdy na žádost vlastní rodiny. Většina žen strávila nucenou prací v prádelně průměrně jeden rok, některé však zůstaly uvězněné v útulku do konce života. (Zdroj: Wikipedia.cz)
- V Irsku se tyto instituce jmenovaly podle Máří Magdalény, biblické postavy, která byla podle starší katolické tradice považována za prostitutku, nicméně litovala svých činů a stala se jednou z Ježíšových nejbližších následovnic. (Zdroj: Wikipedia.cz)
Reklama