Vražedný aerobic

Slasher z fitcentra, kde námahu cvičení chtivých návštěvníků ukončuje (ne)známý vrah. Používá velký spínací špendlík a své počínání zakončí slušným bodycountem. Nicméně mě jímá podezření, že celé to vraždění je tak nějak mimoděk, jelikož většinu času sledujeme aerobní cvičení a detailní záběry vysportovaných těl, přičemž nikoho neznepokojuje, co se děje v šatnách. V každém případě je to ale zábavné sledovat, má to skvělou atmosféru, dobře zvolenou hudbu a pěkné holky. (20.04.2020)

Killer Workout je 80kovým Béčkovým slasherem kterej dokáže nalákat především na množství krásných žen a poměrně vysokej bodycount. Vražd je sice dost ale vyloženě explicitního násilí se divák nedočká. Vražedným nástrojem je povětšinou velká sichrhajcka což je možná originální ale né zrovna moc efektivní. Ani pointa filmu a motiv vraha na prdel nikoho nejspíš neposadí. Ale za mě jde o pohodovou 80kovou jednohubku které klidně ty 3slabší hvězdy dám. (20.11.2023)

A raz dva tři čtyři! Plukovník Hogan vyšetřuje vraždy páchané na sexy silikonových cvičenkách v posilovně a to prosím sponkou, Mike Danton se ochometá okolo, svádí vnadné cvičenky, vynáší odpadky a pere se s Fritzem Matthewsem, kterému k dokonalosti chybí jen useklá ruka, jíž by byl umlácen. Slasher od tvůrců Smrtelné kořisti nemohl dopadnout špatně. Nebo dobře, vyberte si. Já mám zábavně špatné filmy rád. (07.11.2017)

Dlouhé vlasy, velké kozy, krásné zadky, špatná muzika a obrovská, nebezpečná SPONKA.. Těmihle slovy bych popsal tenhle smutný, špatný film. Mám rád slashery a viděl jsem jich stovky, ale tenhle bych zařadil na poslední příčku. Zápletka je z papíru a směšná, herectví je hnus a scénář je kompletně absurdní. Vražd je asi 30, ale všechny mimo záběr, všechny se uskuteční během 30 minut, kde mrtvoly padají ve stínu jak na běžícím páse, po přitom hraje otřesná muzika.. Katastrofa! Za vidění stojí pouze hezké holky, kterých zde bylo dost, ale to je na horor poněkud málo. 30% (04.09.2013)

Když zetkový sranec, tak jedině od Priora, jehož patlalství dosahuje až grandiózních úrovní a proměňuje klišé a stupiditu v zářivé brilianty. Jeho skloubení osmdesátkové módy aerobiku a health clubů se slasherem nechtěně odhaluje obludnost a grotesknost vyhrocené fetišizace těla. Zdejší postavy doslova tělocvičnou žijí, neboť tepláky, tílka, elasťáky, návleky a čelenky nosí také na ulici i doma. Jalové dialogy, všeobjímající topornost herců i inscenace a směšně překombinovaný scénář vytvářejí neprůstřelně konzistentní absurditu, která své publikum potěší, jako nic jiného. Inu, ideální titul pro Festival otrlého diváka a jeho hvězdnou tlumočnici Samanthu Bifidus, která se náležitě zhostila nejen nablblých dialogů, i četných songů a dala tak publiku další nezapomenutelný zážitek. (19.02.2012)