Komisár Rex

Ze začátku jsem sledoval tento seriál pravidelně a opravdu jsem se bavil. Bohužel s přibývajícími sériemi šla postupně kvalita dolů a dolů a to, co běží dnes, to už je absolutní odpad. Přesto by bylo dost nehumánní kvůli hloupým kokotům, kteří si chtějí ještě namastit kapsy na úspěšném krimiseriálu, dávat odpad. Takže 1 ooobrovská hvězdička patří Rexovi, který je neuvěřitelný a to podotýkám, že nejsem pejskař. A 3 hvězdičky za pár prvních sérií, na kterých jsem v zásadě vyrůstal. Hodnocení odpad zde však opravdu nechápu. (15.09.2009)

Nejlepší kriminálka, co vznikla v Rakousku....první 2 série (s Moserem a Brandtnerem) byly slušné, ale jak tomu bývá, umělé natahování ničemu neprospívá = celý seriál měl skončit už když G. Burkhard odmítl dál točit, možná, že smrtí Mosera by to bylo ještě umocněnější na city.... Co možná nevíte, ale tušíte: a) První díl se vysílal 10. listopadu 1994. Jedná se o koprodukci rakouské veřejnoprávní televize ÖRF a německé komerční Sat1, b) u rakouské policie se hodnost komisař nepoužívá, c) Epizody, ve kterých hlavní roli hrál Tobias Moretti a později Gedeon Burkhard, dosahovaly pěkných čísel. Poté co přišla dvojice Alexander Pschill a Elke Winkens, sledovanost klesla a seriál nakonec skončil, d) někdy Rex sežere housku se salámem celou, jindy z ní vytáhne jen ten salám (na scéně byl jiný "Rex"), e) pokus o humor s houskami se dařil snad jen první řadu, pak se z toho stala fraška (bez nápadu) (30.01.2007)

No jo, klasika. Čokl všechno vyřeší, padoucha zakousne a svého páníčka vždy zachrání před jistou smrtí (až na jeden případ, který mě potěšil - prostě když SPOILER hlavní hrdina seriálu zemře... prostě pecka). Nejvíc mě ale na seriálu bavilo, jak se na něj babička těší. Nemohla si "Rexíka" nechat ujít :)) (27.04.2011)

Budu teď krutě upřímný, čímž možná leckoho naseru, ale to už je holt můj úděl. Tak tedy s pravdou ven: Nesnáším čokly. Odmala. Pudově. Stejně jako mám pudově rád kočky. Nesnáším pejskaře v parcích a lesích, když na kilometry daleko zasviňují éter svým neustálým neurotickým pořváváním na své čokly, kterým si zvyšují svá bídná sebevědomí. Nesnáším neustálý štěkot jejich čoklů, nesnáším všudypřítomná hovna jejich čoklů. Nesnáším poštěkávání zparchantělých, rozmazlených, zbabělých, samostatného života neschopných čoklů přes ploty kdykoliv, když v meditativní náladě procházím při výletě nějakou vesnicí. Nejradši bych pod přísnými tresty úplně zakázal chov veškerých čoklů. Na bytost označovanou jako "pejskař", tedy na sběrače teplých měkkých psích hoven do igeliťáků, s odporem shlížím jako na jednu z nejnižších forem člověka, jako na nechutnou karikaturu lidské bytosti, jako na vpravdě podčlověka, 'untermensche'. Nedivím se, že ve většině kultur (jako kdysi i v té naší) je výraz "pes" ponižující urážkou, nadávkou. Hnusí se mi lidi, kteří mají čokla coby náhražku dítěte, považuju to eufemisticky řečeno za nezdravé a pohrdám jimi. Hnusí se mi rádoby dojemné a roztomilé filmy i seriály o čoklech. Hnusí se mi senilní důchodci, kteří s tupým výrazem sledují dementní seriály o čoklech, primárně určené dětem nebo absolventům zvláštních škol, mají u nich spokojený oligofrenní úsměv a držku nacpanou houskou se salámem. (17.02.2017)

V Rexovi se objevují podobné zápletky jako v jiných krimi seriálech. Ale tady pomáhá sympaťák Rex. Práce se psy výborná, jejich kousky parádní. Jako zákusek ke svačině, nějaké žemli, či housce, proč ne? I když změna psovoda a prodlužování snížilo kvalitu, takže souhlas, suicide, že lepší jsou ty první řady. (10.07.2008)