Kluci z party

Nechci se zabývat tím, že po řemeslné stránce tomu není moc co vytknout, že mě i těší, jak Parsons aspoň vykukuje zpoza stínu dr. Sheldona Coopera nebo že se de Jesúsovi povedla sympatičtější verze Emoryho. Oproti původní verzi to bylo méně autentické a současní tvůrci si podrazili nohy právě tím, že se to ani nepokusili nějak aktualizovat. A třeba scénu Haroldova tepání už zdeptaného Michaela natočili naprosto stejně, ale sugestivnosti původního zpracování se ani nepřiblížili. Přidanou hodnotou nebylo ani to, že tentokrát úplně všichni herci jsou zároveň vyoutovaní gayové. Ani pár retrospektiv pro změnu scény. Ba ani samoúčelná nahota. 48% (31.03.2021)

Na úvod mám potřebu napsat, že jsem hetero. Přesto jsem za svůj život zcela vědomě a záměrně zhlédl slušnou řádku filmů s gay tematikou. Musím říct, že Kluci z party mi z nich přišli spolehlivě nejhorší. A sice proto, že tenhle film je podle mě tak moc gay, že už nemá šanci zaujmout jinou skupinu diváků. Lesby pochopitelně nepočítám, ty by se do toho mohly vcítit taky a možná to přijde ohromně strhující takovým těm nej nej gay kamarádkám, jimiž se homosexuálové často obklopují. Ale šance, že bych se v tom dokázal citově angažovat, že bych se dokázal naladit na některou z postav, je nula- odráželo se to ode mě jako pingpongáče ode zdi. Gay známým bych to doporučil s klidným svědomím. Jsem přesvědčený, že by si v tom našli svoje. Jinak se o tom ale nikdy nikomu nezmíním, připadal bych si jako real kikina. (03.11.2020)

Film začíná jako vlekoucí se přehlídka představ o homosexuálech (tedy jako o zženštilých rozpustilých týpcích) a pálí do diváků veselé tanečky, oslovování v ženském rodě; diváci už předem otrávení podobnými atributy zřejmě rovnou odpadnou a neprohlédnou úmysl. Změna přichází ve chvíli, kdy přichází oslavenec, postavy naberou hrany, některé se dobře vybarví a atmosféra začne být jedovatá a tísnivá. Herecky potěší Jim Parsons a Zachary Quinto. Ale na slabou první polovinu nezapomenete (proto hodnocení jen za tři), casting mohl být lepší (skoro se chce zlomyslně říct, že kromě dvou zmíněných áček možná trochu dojel na snahu obsadit gay postavy pouze aspoň trochu známými gay herci s volnem v kalendáři) a vyprávět příběh z roku 1968 (jakkoliv jsou některé typy a trauma gay charakterů stále aktuální) je už trochu retro. Jsem zvědavý, jestli přijdou do módy taky filmy ze života bears nebo kožeňáků. (13.11.2020)

Naprosto průlomový originál z roku 1970 mě přece jen uhranul víc, čímž neříkám, že tahle o půl století (!) mladší verze je pod úroveň. Vůbec ne. A Jim Parsons tedy výtečně, bravo! PS: Rozhodně si nicméně člověk musí pustit "Making Of" (nazvané Something Personal), to oba filmy pomůže zařadit do širšího kontextu, vřele odporúčam. (24.10.2020)

Netflix sa stáva čoraz viac buzi TV a z popisu filmu mi už ani nie je smutno, ale skôr sa rehocem ako Pročko v parlamente. Že "Sedm gayů se musí vypořádat s potlačovanými city" Pri tom tlačení by ale mali byť opatrní, aby ich náhodou pritom kamoš neklátil a nevenovali mu tak nechcenú hnedú sprchu. Netflix sa už začína tváriť, že vlastne heteráci na svete už ani nie sú a ak sú, tak oni sú tí chorí. Takže odpad. (03.10.2020)