Kluci z party

Netflix sa stáva čoraz viac buzi TV a z popisu filmu mi už ani nie je smutno, ale skôr sa rehocem ako Pročko v parlamente. Že "Sedm gayů se musí vypořádat s potlačovanými city" Pri tom tlačení by ale mali byť opatrní, aby ich náhodou pritom kamoš neklátil a nevenovali mu tak nechcenú hnedú sprchu. Netflix sa už začína tváriť, že vlastne heteráci na svete už ani nie sú a ak sú, tak oni sú tí chorí. Takže odpad. (03.10.2020)

"The Boys In The Band" ako najnovší film z produkcie Netflixu je rozhodne niečo iné. Spracované podľa divadelnej hry Marta Crowleyho. Neviem aký bol pôvodný scenár, ale budem sa tváriť, ako keby to bolo to isté, len tentokrát tu máme trošku súčasnejších hercov (ktorí sú mimochodom tiež homosexuáli). Netflix čelí už dlhodobo kritike, že tvorí projekty, kde musí byť niekto z ich postáv homosexuálom a dokopy to už sú viac príbehy gayov, než "normálnych ľudí". Chápem, že sa snažia vyjadriť svoj postoj aj vo svojich filmoch, ale možno je pravda, že občas veľmi tlačia na pílu. V prípade tohto filmu si ale myslím, že pointa bola trošku iná. Vezmime si len, že pôvodná hra bola sfilmovaná ešte v roku 1970. A myslím si, že film ako taký chce ukázať aké to je v živote gayov. A zaujímavé je, že cez každú z postáv vidíme viaceré veci, ktoré sú dnes celkom aktuálne. Jeden z nich potláča svoju skutočnú orientáciu a tvári sa, že neexistuje. Druhý je absolútne otvorený a trošku sa správa ako gay stereotyp. Potom tu máme muža, ktorý žil normálny harmonický život, no uvedomil si, že ho možno priťahuje iné pohlavie. A žije dvojitý život. Úprimne poviem, že ak ste človek, ktorý považuje homosexuálov za ľudí, ktorí ničia tradičnú rodinu, ktorí nie sú normálni a podobne, tak tento film ani nepozerajte. Myslím si, že budete z toho akurát otrávení. Plus filmu moc nepomáha fakt, že prvá hodina filmu je skutočne trošku tápanie. Veci sa začnú jemne zdvíhať, keď dorazí Harold a keď sa Michael opije. Lenže realita je, že film trvá dve hodiny a trvá to celú hodinu, kým sa dostaneme do tej reálnej opileckej telefonickej hry. Ktorá konečne začne trošku viac odkrývať karty a predstavovať nám naše postavy. A som rád, že som sa tam dostal a mohol konečne vidieť naše postavy v trošku inom svetle. Herecké výkony sú funkčné a myslím si, že boli aj ideálni herci zvolení do týchto úloh. Jim Parsons ako Michael je vynikajúci. Keď si vypije tak vie byť skutočne nepríjemný. Zachary Quinto ako Harold je takisto skvelá voľba. A jeho pokoj počas celého filmu ma berie. A rovnako by som mohol pochváliť aj ostatných. Dôvod prečo film ale nemusí fungovať je ten, že veľmi dlho trvá kým reálne získa našu pozornosť a prestane tápať a chodiť z miesta na miesto a blúdiť po scéne. A tak to aj uzavriem. Ak vám nevadia filmy s homosexuálmi, tak si myslím, že za jedno pozretie nič nedáte. Nemyslím si ale, že by toto bol film, ku ktorému by ste sa niekedy vrátili. Ak máte negatívny postoj k homosexuálom, ani to nepozerajte. A ak ste bežný filmový divák, ktorý si chce pri filme oddýchnuť, tak vám tento film taktiež odporúčať nebudem. Myslím si, že by vás to iba otrávilo a nudilo. Hodnotenie: C+ (02.10.2020)

K filmu mě uvrtal Jim Parsons a fakt, že námět je na základě divadelní hry. V podobných divadelních hrách navíc právě dialogy jsou to, co stačí k tomu, aby byl divák neskonale spokojený. Tady mě dialogy neuspokojily. Tady mě dialogy zatraceně neuspokojily. A víc bych to asi nerozmazával. Jim Parsons navždy bude Sheldon, tam víte, že je to magor. Ale jeho expresivní vyjadřování v klasickém dramatu? Ne, děkuji. Radši brok do zadku. (14.01.2021)

Původní a již půl století(!) starý film jsem viděl, když mi táhlo na sedmnáct, a vím, že mi tehdy přišel námětově sice hodně silný a na svou dobu odvážný, nicméně zároveň i hodně ukecaný, roztahaný a v jistém slova smyslu nedořečený. Remake od Netflixu se celkem drží originálu, avšak má tu nevýhodu, že v dnešní době podobný snímek již nikoho nemůže šokovat. Herecky je to zvládnuté velmi dobře, byť jsem měl problém s některými charaktery - což byl ale si i primární úmysl. Je až děsivé, jak mohou být některé přátelské vztahy toxické a nebezpečné. P.S. Jim Parsons si letos střihl dva "královsky podlé 4% šmejdy" (viz Hollywood). (31.10.2020)

Film ukazuje ,jak daleko jsme v tehle oblasti dosli a jak daleko jeste musime ujit. Hodilo by se to spise na divadelni scenu, ale vyborna kamera chyta rutne intimnosti a mala gesta. Děj se odehrává před tzv. stonewallskými nepokoji, které za rok zareagovaly na policejní razii v newyorském baru gay Stonewall Inn. Následné velké demonstrace způsobily změnu v boji proti útlaku sexuálních menšin. Kamarád pořadatele není gay, dorazí na oslavu narozenin neplánovaně a netuší je jeho kamarád je gay. Před ním si gayové uvědomují , jaké hrají před heterosexuálními lidmi role, které mají neradi. Konfrontuje je to s vlastními prohrami. Nejen kvůli nezvanému hostu, ale také kvůli hloupé společenské hře dojde k vyhrocené konfrontaci různých pohledů na svět. Postupně se film přeměňuje z konverzačního filmu na drama s dusivou atmosférou. Je záhadou, proč se tito muži mezi sebou přátelí. Parsonsův hrdina stále trousí jedovaté invektivy. Dnes už gayové asi mají přece jenom jiné vztahy. (06.11.2020)