Díra

Fantasticky odvedená filmárska robota, ktorú podporili výborné herecké výkony. Ak mám nejaké výhrady, tak len k čudnej atmosfére a k niektorým postavám. Neviem... všetko v tej väznici mi tam prišlo až moc priateľské, byť na ich mieste tak sa mi odtiaľ ani nechce utekať. Všetci tam boli spolu kamaráti, bachari väzňom pomáhali, usmievali sa... no proste väzenská idylka, až to pôsobilo trošku neprirodzene. Ale ten záver, klobúk dole...pekná myšlienka. Slušný nadpriemer. 80/100 (24.08.2018)

DIERA (Le trou) je výnimočným typom filmu, ktorý aj napriek veľmi komornej výprave a natáčaniu prevažne v interiéroch dokáže silou obsahu diváka presne zasiahnuť. V tomto prípade sme ani vôbec nemuseli poznať osud štyroch z piatich hlavných postáv. Nechápem, že sa v TV programe tato snímka takmer vôbec neobjavuje. Od začiatku filmu vládne ponurá atmosféra, s vytvorením periskopu a zdvihnutím prvej parkety z podlahy čoraz viac hustne, napätie stúpa a vydrží až do náhleho prekvapenia v poslednom pohľade do onoho periskopu... Koniec je presne uzavretý, ale explicitne neponúka presné odhalenie, režisér všetko necháva na fantázii diváka. . . . ( ďalej komentár obsahuje spoilery ! ) Po skončení ma záver nútil dlho uvažovať ako mohol zrazu v najmenej očakávanej chvíli tajný plán prasknúť? Bola za tým naozaj zrada, ktorú ale divák schválne nemal možnosť počuť a vidieť? Sám si myslím, že dozorci už dlhšie vedeli, určite nebolo možné prehliadnuť "akciu" pri tak hlučnom mlátení železa do podlahy, rovnako kontroly väzňov v cele č.6 mi prišli zo strany dozorcov čím ďalej povrchnejšie a urýchlené. Len ich zámerne ponechali zorganizovať zamýšľaný plán až pred samotný koniec. Paradoxné je, že keby sa toľko nezľakli osudného pohľadu na periskop a nespanikárili, minimálne dvaja, traja mohli stihnúť pripravovaný útek úspešne previesť. Každopádne bolo fascinujúce sledovať, ako takíto väzni na úteku stihli dbať aj na to, aby za sebou ničili pravdepoboné stopy (zakladanie vyrezanej tyči z mreží, zamkýnanie všetkých dvier, oprava vypáčených drevených dvierok) a rozhodne v takej atmosfére nevadili ani dlhé pasáže s takmer monotónnym rozbíjaním podlahy a kanálovej steny. (95%) (Challenge Tour: Rok s najväčšími svetovými režisérmi) (21.07.2018)

Vězeňských útěkových filmů bylo natočeno nespočet. Některé vynikající, jiné slabší. Le trou je pyšným členem té exkluzivnější kategorie, ve které má mimořádné místečko díky svému nevšednímu, minimalistickému zpracování a především díky šokujícímu závěru. Po něm totiž člověk jenom čumí a přemýšlí, jak je fyzikálně možné, že po té ledové sprše, kterou schytal, zůstal sedět jak opařený. (09.11.2011)

Většina zdejších říká, jak bylo super, dívat se dvě hodiny na partu chlapů, co kopou do zdi. No nevím. Viděl jsem už několik filmů a seriálů o útěku z vězení (samozřejmě, nabízí se především Útěk z vězení) a všechny měly kromě toho útěku ještě aspoň nějaký jiný děj, což v Díře není. Jde tu vážně jen o ten útěk a cosi jako zápletka se objeví až v posledních zhruba deseti minutách. Je pravda, že pak už je to síla (hlavně ta skoro až lekací scéna se zrcátkem, však víte která), ale koukat se předtím dvě hodiny na dělnické práce jsem nějak nemusel... (27.08.2010)

Srovnání celosvětově známého fenoménu popkultury, jakým je Útěk z vězení, a tohohle klasického černobílého snímku z 50. let vyznívá jednoznačně pro filmovou verzi. Ta dokázala na nepoměrně menší ploše přinést realistický a přitom nesmírně emotivní film o útěku pěti vězňů z francouzské věznice. Tohle nejsou žádné laciné krkolomné scénáristické kličky, ale funkční chytrý scénář se silnými charaktery a s efektně cynickým koncem. Film sice není bezchybný, ale jde o pouhé detaily. Francouzi zkrátka umějí. Celkový dojem: 90 %. (29.10.2010)