Náhradné diely

Tento film je taký drsný, až je dôveryhodný. O prevádzačoch a ich pracovnej rutine, ktorá je poskladaná do mozaiky rôznorodých - a vždy smutných - situácií, ktoré v takýchto prípadoch môžu nastať (verím tomu, že každá z nich sa už niekedy niekde stala) a ak máte kúsok citu v tele, nenechajú vás chladnými. Napriek doslova príšerne realistickému cynizmu je príbeh tak trochu aj o cti a chlapskom priateľstve. Schválne vyvoláva aj zmätené pocity a miestami hľadá kúsok človeka aj v týchto „obchodníkoch so zúfalstvom“, u iných zase ukazuje, že nemajú „kožu na tvári“. Nenadržiava im a nijako ich nešetrí - súcit je vždy na strane imigrantov - realisticky ukazuje ľudské slabosti aj neľudské zneužívanie „obetí“ týchto tvrdých a necitlivých chlapov. To čo bežný človek považuje za hnusný obchod s ľuďmi, pre nich je profesionalitou. V ich svete niet priestoru na hlbšie city. Pri ich „práci“ je to výhoda, v osobnom živote nevýhoda. Aj keby po tom túžili, nič sa im už nedostane pod kožu. Vybrali si tvrdý biznis v tvrdom svete a aj oni sú z tých najtvrdších. Pár krát z hlavných postáv vyperlí taký smutný čierny humor, že sa človek musí aj zasmiať - cez slzy. Náhradné diely môžu byť vnímané aj ako bežný film o brutalite sveta - veď ktorý Európan by bol schopný nakrútiť o prevádzačoch romantickú melodrámu? No ani z tohto hľadiska nie sú IBA zbierkou scén zo života utečencov a ich „pomocníkov“ alebo IBA prehliadkou charakterov ľudí v pozadí tohto drsného obchodu. Čo svet svetom stojí, vždy v ňom žili ľudia zlí aj dobrí. Tí, čo vedia vyťažiť zo zúfalstva druhých a zachovať si pri tom chladnú hlavu. Bez dopytu neexistuje ponuka a naopak. Už len v záujme tých chudákov, ktorí platia celoživotnými úsporami, dôstojnosťou, zdravím a niekedy aj životom za vysnívanú ilúziu slobody, môžeme len dúfať, že medzi skutočnými prevádzačmi sa nájdu ľudia so cťou (prispôsobenou ich „práci“) a štipkou svedomia ako Ludvik. On má aspoň tú zásadu, že utečencov vždy dovezie až na hranice... (31.08.2005)

Slovinský film nevidí člověk každý den a obecně platí, že za každý zajímavý film evropské výroby by člověk měl být v záplavě americké komerce vděčný, nicméně střízlivě řečeno ani tématicky ani zpracováním nepředstavují Náhradní díly něco novátorského nebo vyjímečného. Režisér přistoupil k tématu střízlivě, téměř dokumentárním naturalistickým stylem, jenže scénář není tak výrazný a emotivní, aby diváka skutečně ztrhnul. Chybí opravdový dramatický střet a vlastně - právě díky režijnímu pojetí - chybí i atmosféra. Snímek je silný spíš námětem než zpracováním. Na jedno podívání slušný kousek, ale mezi silné filmy současnosti nepatří...Celkový dojem 65 %. (20.11.2007)

Popri (bohužiaľ) stále aktuálnej téme pašeráctva ľudí sa rozvíja osudový a ľudský príbeh práve tých, ktorí majú tieto ilegálne veci na svedomí. Som rád, že sa vidina dobrého nápadu okolo pašeráctva nezvrhla na sústredenie sa na dramatickú a krutú drámu, ale podáva nám aj pravdivé svedectvo, že aj takíto ľudia dokážu citiť a nie zakaždým ide o to, čo si človek o nich predstavuje. Ale záver mohol mať kompaktnejší a konkrétnejší charakter. 70%. (15.11.2007)

"Doufám, že za mého života se Slovinsko do Evropy nevleze." Ludvíkovi se jeho přání "vyplní". Příběh dvou převaděčů (Ludvík a Rudi) situovaný do zapadlého slovinského městečka nedaleko chorvatských hranic. Ludvík, bývalý plochodrážní závodník, vidí v Rudim svého nástupce, vychovává si ho k obrazu svému. Každý den, každou noc vyrážejí a "pomáhají" mnoha uprchlíkům k "lepším" životům. Realistické zobrazení každodenní práce patří k největším plusům, film se zaměřuje především na postavy hlavních hrdinů, uprchlíci zastupují spíše účel jejich práce, masa lidí, která s konkrétními jedinci (a konkrétními příběhy a konkrétními problémy) nemá nic společného. Damjan Kozole se problematikou převaděčství zabývá dlouhodobě. Snímek Rezervni deli na tento celosvětový problém přinejmenším upozorňuje a za to mu patří nemalý dík. (14.11.2007)

Velice reálně vypadající nakouknutí do světa pašeráků lidí. Režisér aktéry nijak nesoudí ani neobhajuje, spíš jen ukazuje, jak tenhle byznys ve skutečnosti vypadá a jak se „přepravci“ ke svému nákladu chovají. Vše se odehrává buď v noci nebo ve zšeřelých interiérech, což s tématem filmu dokonale ladí. Je to celkem depka, ale za vidění rozhodně stojí! (07.12.2007)