Den cvoka

Vypol som žehličku ? Zavrel som chladničku ? Zastavil som vodu ? Tomuto sa hovorí obsedantno kompulzívna porucha. ŽE JU NIEKTO TAK DOKONALE A JEDNODUCHO POUŽIJE VO FILME A JA SA BUDEM SMIAŤ, AŽ MA BUDE MRAZIŤ, CHE, TO JE FRAJERINA. Obsedantně kompulzivní porucha (OCD - Obsessive-compulsive disorder) patří k úzkostným poruchám a je poruchou chronickou. Pacient má nutkání vykonávat určitý soubor činností, kompulze, které jsou také běžně nazývány rituály. Člověk, který trpí obsedantně kompulzivní poruchou, bude mít pocit nesnesitelné úzkosti (např. že se jeho blízkým nebo jemu něco hrozného stane), dokud nevykoná kompulzi. Tyto kompulze mohou být patrné navenek nebo se mohou odehrávat v mysli. Začátek poruchy je většinou mezi 18. a 25. rokem. Průběh je dlouhodobý a po zhoršení do určitého stádia intenzita kolísá.). VIDÍTE SA V TOM ? (21.10.2009)

Velmi svérázný náhled do života jednoho téměř normálního člověka, učitele. V podstatě bych to srovnal se starými dobrými českými filmy. V tomto případě je to ovšem jen o jediném herci, který nás provází svým běžným dnem. Dojmy jsou více než kladné a podobnost s životem mnohých z nás nezpochybnitelná. Nebýt toho přehnaného náboženství, přes které jsem zakopával celý film, byla by to typická česká společnost. Inu, mnoho toho máme společného s našimi severními sousedy. Nemohu jinak. 90% (16.12.2011)

Den cvoka v několika pošahaných dnech zaplněných těma zkurwenýma lidma co furt otravujou, obtěžujou, bezohledně existujou, ani zasraná televize není únikem, samý pitomosti a imbecilní hovadiny, podělanej život, do prdele. ~~~ Profesor na střední škole, rozvedený, žijící sám, kterému svět a život dost brutálně leze na mozek. Satirická kritika běžného života a člověka s několika opravdu vtipnými gagy - jenže ono to tak skutečně je! ~~~ Jakoby nic nemělo smysl. Do prdele. Hygiena, jídlo, práce, jídlo, práce, kouření, prášky, spánek. Kurva, do prdele ~~~ PS: No koukám, že mám co dohánět... (29.04.2011)

Jedna, dva, tři, čtyři, pět, šest, sedm… . Zvoní budík musím vstávat přitom bych ještě spal hodinu dvě alespoň pár minut kvůli povinnostem které plním s velkou nelibostí nemožné prudce vstávám točí se mi hlava musím si sednout nenávidím vstávání oblečení na záchod doufám že tohle bude šťastnější ráno že vyprázdním i střeva nevyprázdním samozřejmě ne spláchnout vstát otevřít zavřít zhasnout mechanicky čistím zuby pár tahů sem pár tahů tam omýt tvář vlažnou vodou vyhýbám se pohledu do zrcadla nesnídám nemám chuť nemám chuť žít jen hořký čaj žádný cukr nic sladkého obout se zamknout odejít zamknul jsem zhasnul jsem pořád pochyby nejistota nevíra v boha v autority ve spokojený život v sebe samého do autobusu se všichni tlačí jak o život nasrané výrazy kvap rychlost být rychlý rychlejší nejrychlejší a pak chcípnout tlačím se ke dveřím vystupuji do školy do práce kamkoliv povinnosti pachtění za úspěchem prázdné cíle proč dělám co mě nebaví nic mě nebaví nikoho nic nebaví tam a zase zpátky osm hodin v háji nejsem chytřejší větší lepší jsem pořád stejný odmítám být jiný nevím proč asi nedostatek odvahy čekám na zastávce zase plno tváří bez výrazu co jsme si udělali zpátky domů co doma nějaké povinnosti splnit povinnosti vynášení smetí jako jediná naplňující činnost a pak volný čas k čemu tolik volného času co s ním jít ven uvidět holku se kterou bych chtěl strávit zbytek života mít děti kariéru velkou televizi a pěknou rakev já naivní blb bez ambicí nic z toho se nestane nechci je tak pohodlné nechtít jít do kina přede mnou kretén které mi puštěným mobilem svítí do očí vedle mě druhý který chrastí popcornem a svému synkovi vysvětluje co se děje na plátně ani náhodou jít do restaurace kde chce nakvašená obsluha na otázku chutnalo vám slyšet jedinou odpověď upřímnost vymřela zkuste být upřímní a umlátí lžete podvádějte cpěte se dopředu využívejte svých známostí bible moderního věku vezmu si radši knihu a prokoušu se pár stránkami stejně po odložení na všechno zapomenu paměť zakrněla nenamáhám ji jsem líný necítím potřebu být jiný jíst zapomněl jsem zmínit jídlo něco k obědu hnusné ale vyhládlý žaludek to zaplní večeře něco si najít přežrat se a aspoň na pár vteřin být spokojený a hned nato mít výčitky svědomí mám depku dám si čokoládu mám ještě větší večer jako každý jiný lapnout před televizi nechat se vysát sledovat jenom z principu sledovat cokoliv až do úplného zblbnutí už je tma další série očistných rituálů další den v háji ten další bude stejný ulehám do postele a přemýšlím jinak na to není čas jediné logické řešení zůstává neměnné spáchat sebevraždu odejít a ničím víc se netrápit jak zbabělé jak srabské pro mne ideální ale co ostatní co lidé na kterých mi ještě pořád záleží nemohu zatím ne stejně bych to nedokázal vždycky se zastavím před cílem ať ten den konečně skončí KURWA! (01.09.2008)

Muž bez smyslu života ztracen ve spleti betonových staveb a jejich velkých nevýhodách. Tehdy i u nás vyrostla velká sídliště jejichž výhodou je, že žijete odděleně na jednom místě třeba i sami v jednom bytě, jenže jste nuceni sdílet nejen rituály ale i zlozvyky s jinými nesnesitelnými lidmi, kteří jakoby pořád přicházeli na další a další způsoby jak vás přivést na psychinu.Taky žiju v takovém dalším paneláku...celej život "sdílím" život s jinými i když si to nepřeji. Tento muž si ale našel rituály, které jeho samotného dovedly k nepříčetnosti - počítání u základních potřeb, triviální kontrola vypnutých spotřebičů a přívodů plynu či vody - přitom srážka se schránkou na dopisy, snaha vštěpit mladé generaci něco inteligentního do těch tupých mozků, návštěva staré senilní matky či svého syna. Velice mě pobavila ta snůžka nadávek a připomínala mi sebe samu hlavně při chvílích na pláži kdy ve svých představách mlátí ženské klackem po palici a ječí u toho nebo roztrhlý pytlík plný cerálií na podlaze...Moc se mi líbil konec filmu a dovolím si vložit sem tuto dlouhou citaci: Příteli můj na této dlouhé cestě./Vybudoval sis tuhle temnou hromadu rituálů./Vedeš život termita, chráněný od slunečního svitu./ A i když tě každý den přivádějí na pokraj šílenství, tyto rituály jsou tvým štítem, tvou ochranou proti větru, přílivu, hvězdám i citům.../ Hodně sil tě stojí, abys nezapomněl na své lidství./Hlína z níž jsi byl vytvořen vyschla a ztvrdla./Nikdy už se v tobě neprobudí astronom, hudebník, altruista, básník nebo člověk, který v tobě třeba kdysi dlel. (25.10.2012)