Otevřená srdce

Nebudu lhát. Když mi v prvních vteřinách filmu naskočí certifikát Dogmy 95, spíše než nadšení to ve mně vyvolá jisté pochybnosti. Film bez umělého osvětlení? S ruční kamerou? Bez doprovodné hudby? Ve formátu 4:3? Všechny mé obavy se ale do deseti minut rozplynuly. Elsker dig for evigt není po technické stránce o nic horší než jakékoliv jiné drama. Jen působí opravdověji. Upřímněji. Méně vyumělkovaně. Více realisticky. První, co mě při sledování napadlo, bylo, jak rozdílně postavy jednají a jak odlišně se příběh vyvíjí v porovnání s tématicky podobně orientovanými snímky natočených ve Spojených státech. Pak mi došlo, že Dánové vlastně jen zbavili děj černobílého vidění. I docela kladná, sympatická postava se zkrátka k jiné podobně kladné, sympatické postavě může zachovat nehezky, i něco tak pozitivního jako láska může vést k obrovskému utrpení, i ten nejkratší moment našeho života může zhatit několikaleté plány. Málokterý film mě ve dvě v noci strhl tak, aby se mi i po probuzení stal zvláštní drogou, která zaměstnává můj mozek a naprosto mi zabraňuje přemýšlet o čemkoliv jiném. Jeden z mých nejintenzivnějších filmových zážitků za poslední měsíce, který ukazuje, že pro silný, strhující příběh není potřeba tragické úmrtí, složitý příběh nebo doprovodný soundtrack. Občas prostě stačí obyčejná scénáristická upřímnost, lidsky působící hrdinové a fenomenální herecké výkony. (13.07.2012)

Začátek (úvodních asi dvacet minut) sliboval netradiční podívanou. Až do oné dopravní nehody, která obrátila naruby životy všem jejím účastníkům, jsem dění na obrazovce sledovala doslova se zatajeným dechem. Poté ovšem rozehráno tradiční drama s milostnou zápletkou jakých jsou k vidění desítky. Navíc chování obou hlavních protagonistů - nevěrníků mi bylo krajně nesympatické, což nakonec bylo oním jazýčkem na vahách, který stáhl mé hodnocení filmu směrem dolů. 3,5. (24.03.2009)

Co si z filmu odnáším? Srdci neporučíš aneb Lidé plánují, Bůh (co když je náhoda jen jiné jméno Jeho vůle?) se směje. Holt tak už to na tom našem světě chodí. Pár přívlastku k samotnému filmu: syrové (páč Dogma 95), lehce uvěřitelné, srdceryvné, výborně zahrané - od Madse (svým oblíbencům můžu tykat) jako dost pravděpodobně nejlepšího herce současnosti bych taky nic jiného nečekal, nutno však říct, že se přidaly i dámy (Paprika Steen, Sonja Richter, ale i Birthe Neumann v úloze Joachimovy ošetřovatelky Hanne nebo představitelka Nielsovy a Mariiny dcery Stine, prý Stine Bjerregaard), určitě se nenechaly zahanbit, byly ve svých rolích vrcholně přesvědčivě. Zkrátka, co si mělo sednout, to si sedlo, nesedět (myšleno v křesle, nikoliv v base), film by mě rozhodně posadil. ;-) 85 % (08.09.2021)

V životě pořád někoho opouštíme, ale jen málokdy odpouštíme. Susane Bierová podnikla zevrubnou sondáž do lidských rozpolcených srdcí a své neveselé poznatky nám předkládá formou skličujícího dramatu. Emoce se agresivně nevalí ze všech stran a záleží jenom na vás, otevřete-li pomyslnou přehradu a necháte se strhnout. Množství děje není na dvě hodiny dostačující pouze zdánlivě, to důležité tiše probublává pod povrchem a ještě dlouho po doběhnutí (opět dogmaticky tvůrčích) titulků budete mít nad čím přemýšlet. Oproštění od veškerých formálních kudrlinek odhaluje vnější podstatu až na dřeň. Stačí si představit, jaké myšlenky člověku probíhají hlavou během rozpadu dlouholetého manželství, co musí pociťovat při loučení s milovanými dětmi a pochopit, že v daném okamžiku nejedná sobecky – je potom těžké se „jenom“ nezaujatě dívat. Jestli vám nevadí nenalíčení (a také díky tomu maximálně přirození) herci, poloamatérská kamera a minimum „pěkných“ scén hrajících na city, neváhejte. 80% (13.02.2008)

Zaujímavá skúsenosť ťažiaca z toho, ako (inak) dokáže na svet nazerať žena (scenáristka a režisérka). Vyhranenou optikou Susanne Bier vnímame vzťahy, reakcie, rozhodnutia. Samotný príbeh je trocha vykonštruovaný, moja optika v niektorých chvíľach nezafungovala, ale o tom naše existovanie práve je, v tom je náš (potažmo i) filmový svet zaujímavejší (a farebnejší). Herecky absolútne !!!! (04.11.2009)