Smrť v priamom prenose

Tak tohle je dech beroucí šílenost. Šílený je nejen námět a představa toho všeho, ale dost šílené je hlavně to, že tato vize, stará celých třicet let, již nemá daleko od pravdy. Tohle je víc než sci-fi krutá realita všedního dne prahnoucí po senzacích, bolesti druhých, zvrácené krutosti a kruté zvrácenosti. Dokonalý obraz médií rozkládající lidskou přirozenost. Naprostý hyenismus!!! K tomu bezbarvé a neutěšené domy, ulice, pouliční šarvátky, hned od začátku drásavá hudba… Mírné psycho. A Romy je tak skvělá! Přesvědčivě skutečná s nadpozemským úsměvem a všeříkajícím pohledem (ostatně jako vždycky); navíc působí mírně překvapivě velice mladě. Není divu, že ji Francouzi jmenovali spolu s Alainem Delonem za hvězdy roku 1980. Setkání s Harvey Keitelem bylo mé první a určitě ne poslední. Jediné, co mělo na tomto snímku chybu, byl příšerný dabing, který by sice zněl dobře jako rozhlasová hra, ale na obrazovce byl dost nesynchronní, jako bych se chvílemi dívala na jiný film. Celkově jsem ale byla zametená pod podlahu a ještě dlouho tam zůstanu. (30.08.2011)

Spoilery! Rozhodně zajímavé vykreslení roku 2021. Snímek činí zajímavější fakt, že hlavní hrdince po uvedení snímku zbývalo už jen pár měsíců života, což trošku připomíná samotný děj. Bohužel děj, který byl pro mě osobně dost nezajímavý. Bavilo mě sledovat pouze dobu a prostředí, kam byl zasazen. Hlavní dějová linka s "umírající" ženou a mediálními krysami mi přišla neskutečně nudná. Její vývoj byl poté strašně předvídatelný. K mé škodě neumím francouzsky více než pár slov a titulky se mé pozornosti skryly, takže jsem musel snímek vytrpět v nepříliš vydařeném dabingu, který mi prznil zážitek. Hlavní hrdinové mě nebavili a velmi mě zklamal herecký výkon Romy Schneider. Nechápu, jak se Harvey Keitelovi podařilo přivodit tolika divačkám mokré sny. Až závěrečných 30 minut mi přišlo celkem zajímavých. Většina snímku pro mě ovšem byla spíše utrpením. Lepší dvě hvězdy. Viděno v rámci Filmové výzvy 2017. Film mi vybral uživatel nascendi. (26.08.2017)

Televizní look na orwellovskou budoucnost, kde si lidé dávají kamery do očí a sleduji cizí smrt jako reality show. Příliš dlouhý film na dané téma. Ovšem vidět "mladého" Harvey Keitela s hárem není k zahození. Mimochodem rok 2021 vypadá jako raná 70. léta 20. století. Zřejmě za 50 let se umí dát kamera do oka, ale auta stále mají spotřebu 20l/1km :D. Hodnocení OST: Ryze televizní podkreslení. 5/10 (01.02.2013)

Nevšední námět, který mě zcela nadchnul, ovšem ubíjející zpracování, které veškeré nadšení ochladilo na bod mrazu. Smrt v přímém přenosu pro mě funguje jako dosud nejlepší objevený prášek na spaní - koukali jsme na to třikrát, přičemž poslední pokus proběhl v odpoledním čase, kdy jsem nebyl unavený ani nevyspalý (ani ovíněný), přesto posledních 45 minut znamenalo cca 15-pospávání-a v závěrečné gradaci, kdy každý zvyšoval hlas, opět probuzení. Možná to je tím monotóním hučením (vlastním release s VHS zvukem a starým dabingem), zcela určitě je to ale nudným zpracováním. Zklamání měsíce. (19.12.2010)

Mé zoufale prázdné pocity z toho filmu bych přirovnal k situaci, v níž trosečník ztroskotá na ostrově a během dlouhých a těžce nudných chvil čeká na záchranu, která se nekoná. Velmi inovativní námět byl během natáčení důkladně pohřben nikam neplynoucím příběhem, jehož roztaženost měla být v první řadě zpracována střihačem. 22. století vypadá (vyjma některých dialogů) spíše na dobu, ve které se film natáčel (B. Tavernier bude co se týče rozpočtu pravděpodobně nějaká obdoba strýčka Skrblíka). Myšlenka tu nepochybně je. Budoucnost s nástupem nových technologií a mediálních korporací radikálně snižuje lidskost a racionální uvažování člověka. Bohužel tato působivá idea nijak nevyplouvá na povrch díky záplavě naprosto nezáživných dialogů. Dle mého názoru zde bylo zapotřebí více dynamičnosti a kadence, která by z tak velkého potenciálu vytvořila skutečně silný příběh nutící k zamyšlení. Takhle vznikl jen těžce stravitelný plytký tlach, při jehož projekci vám také hrozí smrt v přímém přenosu. (03.07.2013)