Le Juge et l'assassin
Réžia:
Bertrand TavernierKamera:
Pierre-William GlennHudba:
Philippe SardeHrajú:
Philippe Noiret, Michel Galabru, Isabelle Huppert, Jean-Claude Brialy, Yves Robert, Gérard Jugnot, Christine Pascal, Jean-Roger Caussimon (viac)Obsahy(2)
Ambiciózní venkovský soudce pátrá na sklonku 19. století po sériovém vrahovi mladých žen. V jeho hledáčku se ocitne psychicky nemocný tulák, který má vojenskou minulost... Vysloužilý voják Joseph Bouvier požádá krásnou Louisu o ruku. Ta ho však odmítne. Nešťastný Bouvier vidí jediné řešení z této situace, zastřelí Louisu a poté i sebe. Vražda a sebevražda mu však nevyjde, Louise i on přežije. Z vojenské nemocnice odjíždí Bouvier do sanatoria pro duševně choré, neboť se z něho stal anarchista a stoupenec socialismu, jeho myšlení je nelogické a často se odvolává na Boží vůli nebo chorou mysl. Když je propuštěn i z tohoto zařízení, toulá se po Francii. Jako vysloužilý voják vždy někde dostane polévku a trochu jídla. Při svých cestách Bouvier nezapomíná stále psát dopisy Louise. Zároveň se však pomatený Bouvier dopouští brutálního vraždění na mladých dívkách a chlapcích. Sérii těchto vražd začíná vyšetřovat soudce Rousseau, který věří, že tento případ objasní. Rád by si totiž na případu Bouviera kariérně polepšil. Když je Bouvier při svém posledním přepadení zadržen místními občany, je předán soudci Rousseauovi. Ten si je zcela jist, že Bouvier je onen brutální vrah. Bohužel mu však chybí důkazy, aby ho mohl obvinit ze všech vražd. Rousseau začne pomalu hrát s Bouvierem psychologickou hru, při které se mu Bouvier nejenže přizná, sdělí mu detaily všech případů, ale dokonce se i ochotně nechává fotografovat do novin. Rousseau musí postupovat velmi opatrně, je si vědom, že pokud by byl Bouvier odborníky uznán za blázna, nemůže být za své činy trestně stíhán... (TV Prima)
(viac)Recenzie (50)
Má to skvělou atmosféru, herci se můžou přetrhnout a přes svou zdlouhavost si film udržuje stálou dávku napětí a zajímavosti. Všechno se obrací v prach a popel v neuvěřitelně hloupém kotrmelci v posledních vteřinách, kdy jsem měl pocit, že se v závěru snad přetrhl film a omylem k němu někdo přilepil posledních pár metrů z něčeho, co zyblo z něčeho jiného. ()
Málo zaujímavý, ale dobre herecky zvládnutý film podľa skutočnej udalosti som sledoval s vypätím všetkých síl. Jednak už bolo neskoro večer a okrem toho ten duel dvoch osobností bol pomerne zdĺhavý. Ani zvláštny koniec ma neprekvapil, pretože som sa s podobnou argumentáciou už stretol u Chaplinovho Monsieura Verdouxa. Aj Chytilová si s otázkou viny zarelativizovala v Sedmikráskach. Takže tri hviezdičky za dvoch hercov. And never more. ()
Relativně obstojné psychologické drama, které v závěru předvede jedno z nejšílenějších myšlenkových přemostění a pošle celé vyznění ke všem čertům. Ano, Galabruova postava zabije, zprzní a vyvrhne asi 12 dětí, ale zlí kapitalisté zabili ve stejnou dobu 2000 dětí v dolech, tak, kdo je tady potom zrůda ... ()
Pozoruhodné dílko, vidět Michela Galabru jako vyšinutého tuláka, to opravdu překvapí. Z druhé strany Philippe Noiret, ambiciózní soudce a přitom také vnitřně pokřivený. Závěrečný oslí můstek, kdy jsem se najednou přehoupl do oblasti řešení sociálních otázek konce 19. století, práce dětí, střílení do protestujících... mě poněkud vykolejil, myslím, že to byla zbytečná a přílišná odbočka. Nicméně pokud chcete mezi filmem a jeho závěrem najít souvislost, tak se Vám to při troše snahy podaří. Pozoruhodný film, pozoruhodný... ()
Výkony Noireta a Galabru byly vynikající, příběh i kontext doby zajímavé, ale na mě to bylo příliš zpolitizované. Klidně to mohlo být kratší. Jedna má kamarádka tvrdí, že francouzské filmy jsou často až příliš ukecané. A má pravdu, v tomto případě to zrovna platí a není to první ani poslední francouzský film. Těch předčítaných dopisů vraha tam bylo až moc. A ten revoluční závěr!? Stále přeci umírají tisíce vykořisťovaných dětí, tak se vlastně, psychopati, nic nestalo, a můžete si klidně vraždit dál?! ()
Galéria (49)
Zaujímavosti (2)
- Ve filmu se vrah jmenuje Joseph Bouvier, skutečný vrah se jmenoval Vacher. Ve francouzštině znamenají slova Bouvier a Vacher to samé – pastevec, pastýř. (Rollo_Tomasi)
- Film byl inspirován osudem francouzského sériového vraha a nekrofila Josepha Vachera, kterému se přezdívalo „francouzský rozparovač“. Joseph Vacher zabil celkem dvanáct lidí – v roce 1884 znásilnil a uškrtil desetiletého chlapce a mezi lety 1894–1897 zabil dalších jedenáct lidí – jednu dospělou ženu, pět dívek a pět dospívajících chlapců. Těchto jedenáct obětí Joseph Vacher vždy napadl zezadu a poté podřízl, vykuchal a znásilnil. Joseph Vacher není mimo území Francie moc známý, protože jeho zločiny zastínil jiný, nechvalně proslulý vrah Jack Rozparovač. (Rollo_Tomasi)
Reklama