Kudy kam?

Já jsem také nevěděl kudy kam, tenhle film se nepodařilo napoprvé zhlédnout celý. Prostě to nešlo. Ano, témata manželských neshod jsou nosná a s tímto emancipačním nádechem mohlo vzniknout něco opravdu zajímavého. Jenže, a netušil jsem, to někdy napíšu, zde to totálně zazdívá role Jiřího Sováka. Do zhlédnutí tohoto filmu jsem netušil, že Sovák někde hrál debila. S takovými egoistickými postoji týkající se mytí nádobí a jiných domácích prací jsem se asi dosud nesetkal. Chtěl jsem konečně zase někde vidět Natašu Gollovou, která to vzala asi proto, že v té době pro ní přestávalo být v českém filmu místo. Nemyslím si, že by jí role zrovna dvakrát sedla, jakožto komička by mělo hrát v nějaké komedii a ne v tomhle paskvilu, který se nazývá komedií jen proto, že to tvůrci chtěli. Nu, hlavně, že to dobře skončilo, všichni se udobřili, všichni diváci to (snad) přežili, tudíž mi nezbývá nic jiného než tenhle film zavrhnout a dál jít jinými cestami. I když bych byl docela zvědav, jak tohle fungovalo v divadle. 45% (25.02.2018)

Roztomilá mravoučná komedie s nádechem (...jak že se tomu tenkrát říkalo? ;-) komunální satirky... Dnes snad by se i řeklo >genderová< ... ;-)) . . . Ovšem psal se šestapadesátý, stalinismus a budovatelské šílení a boření všech starých pořádků byly zdárně (zdánlivě) za námi, ženy už řídily kombajny, fabriky i posílaly na popraviště - a tak mohlo dojít i na ty lehké kritiky nešvarů, dokonce i Marxe si tvůrci vzali do úst (asi nevěděli, že právě ve skutečnosti to byl v lidských vztazích - natož v partnerských - opravdový sebestředný lump a parazit...) . . . >Socialistické soužití< v intencích manželských svazků bylo v plenkách a zvláště ta >nová střední< třída (v beztřídní společnosti, že...) zjevně stále lpěla na přežitcích minulosti. Nu, i učitelský stav v etapě budování nového socialistického člověka se má co učit a s. Borského film měl k poučení lidu o ženské emancipaci nepochybně napomoci. Asi se tenkrát všichni smáli, až se za břicha popadali, byť formou je tohle dílko spíše návratem k >přežitým< starým dobrým komediím - ale tak snad právě i díky tomu i po půlstoletí pobaví, mmj. jako doklad doby, dobově dobrého herectví a v neposlední řadě i těch nadčasově dobrých úmyslů, které ovšem v důsledku vedly stejně do pekel a nakonec i ty ženy dodnes (!) řeší prakticky stejné problémy, jako jejich babičky a matky v dobách, kdy zítra mělo znamenat už včera... :-) . . . Inu - Kudy... No, když tak tudy "TAM"... ;o) - - - - - (Poprvé viděno někdy dávno v tamtěch dobách, po vícekráté již znovuzhlédnuto 23.10.2008 na ČT1, komentář zde jako jedenáctý, 23.10.2008) (23.10.2008)

Milá komedie s matoucím názvem a docela malou porcí socialistické výchovy. Ano, proběhne tam nějaký ten předseda MNV a tématem je emancipace socialistických žen, ale věřte, že to je jen záminka k veselohře tradičního typu. Je o mladých manželích (Sovák a Kačírková), kteří se krátce po svatbě rozvádějí, aby ukončili spory o zo, kdo nosí v domácnosti kalhoty. Přísedící u soudu (Marvan) chce manželství zachránit a spolu se svou paní jim předvést, jak báječně to v takovém svazku může fungovat. Jenže se ukáže, že celé to štěstí spočívá v dokonalém servisu Marvanovy ženušky domácí, kterou hraje... tramtarará... Nataša Gollová! Až se divím, že spojení těch dvou nikoho nenapadlo už dřív, během zlaté éry Barrandova. Půvab souhry Nataši s Oldřichem Novým spočíval v tom, jak si byli podobní, kdežto s Marvanem je to - neméně půvabný - kontrast. Kontrast uhlazené solidnosti pána pod penzí a nádherně roztomilé ženy, která má i v tomto starším věku pořád ten typický smích, jiskřičky v očích a dokonce i tu neposednou holčičí loknu, padající do čela. Je to Nataša Gollová, jak ji známe a máme rádi. Většina diváků má za to, že mezi filmy Císařův pekař a Drahé tety a já hrála samé malé role, ale Kudy kam? je právě ta jedna výjimka, na kterou už všichni zapomněli. 50% (29.03.2006)

Je sice fajn vidět Natašu Gollovou a také Irena Kačírková je zde k sežrání, jak se říká, ale co je to platné, když film vznikl v ateliérových kulisovkách - včetně ulice s autobusem, lesa a chaty v lese, a když téma nejde na dřeň? Ono je i poměrně nešťastně uchopeno, protože nejde o typický příklad podobných feministických snah, ale také ne toho, jak se chlap bude chovat. Jak to říct? Výsledkem vyznění tohoto filmu jsou ženy v politice, ženy, které neumí vařit, a na úklid bytu si najímají pomocné síly. Výsledkem tohoto filmu je film Teorie tygra, kdy ženy zcela již ovládají životy mužů. Těžko říct, kde je rovnováha, ale přece jen to rozdělení žena - domácnost děti a muži - práce a shánění obživy tisíce let fungovalo, tak proč je celé najednou stavíme na hlavu? Otcové jako vychovatelé dětí, zženštilé typy, na druhé straně drsné političky a soudkyně (za komunistů traktoristky a dělnice), ženy, které ztratily ženskost a něhu, to mi jako nějaká výhra nepřijde. Také v tomto filmu je vidět, jak má Kačírková problém uhrát na jednu stranu citlivou ženu, ale současně drsnou feministku. Scénář jí nechává chvílemi brečet, ale vzhledem k předchozímu jednání jí to nevěřím. Daleko líp dopadl Sovák, který si svou chlapskou vzpouru užívá, ale i jeho postava v závěru vyměkne. Dvacetileté šťastné manželství přísedícího nakonec zjistíme, že bylo šťastné jen proto, že mu manželka doma uvařila a uklidila. Ve chvíli, kdy i ta - po vzoru mladší ženy - začne s revoltou, dopadne to zničenou domácností a rozvratem na obou stranách. Kdyby nešlo o komedii, tak v reálu bude film pokračovat ve stylu Války Roseových. Osobně si myslím, že není od věci, když chlap sem tam v domácnosti vypomůže, ale rozhodně si nemyslím, že by měl plně přebírat za chod domácnosti zodpovědnost, protože na to fakt nemá ty správné geny. (01.04.2018)

Rezimir Vladimir Borsky natocil sympaticku komediu z 50. rokov z byvaleho Ceskoslovenska. Konecne sa opustil budovatelsky patos 50. rokov a nastupili trochu normalnejsie filmy /aj ked vlastne : Kto a co presne urcuje, kto je normalny? Ake su kriteria normalnosti?/ Uloh sa zhostili najma Jiri Sovak a Natasa Gollova /Stastnou Cestu 1943/. Obcas tam spomenu predsedu MNV a tematicky sa film venuje emancipacii socialistickych zien no a film nijako nevybocuje zo schemat, ktore nacrtol socialisticky realizmus. Ale aj tak sympaticka komedia : 69 % (04.07.2015)