Mesto bohov

Soundtrack Antonio Pinto: 1. Meu nome e Ze [2:31] ,2. Vida de otario [1:24] ,3. Funk da Virada [1:37] ,4. Estoria de Boca [2:30] ,5. Na rua, na chuva, na fazenda [3:29] ,6. A Transa [2:03] ,7. Metamorfose Ambulante [3:47] ,8. Nem vem que nao tem [2:33] ,9. Preciso me encontrar [2:56] ,10. Alvorada [2:36] ,11. Convite para Vida [2:58] ,12. No caminho do bem [6:04] ,13. Morte Ze Pequeno [1:10] ,14. Batucada [7:27], (18.05.2011)

Sugestivní zobrazení války gangů a života ve slumu, ze kterého prakticky není východiska. "Reálnost" filmu je velmi působivá a vy máte pocit, že postavy ve filmu vůbec nic nehrají. Přímo ďábelská kamera a střih, které na mě ale na rozdíl od některých současných klipařin působily velmi plynule, celistvě a rozhodně ne samoúčelně. Tenhle film nic nepřikrašluje (pokud je pro vás pohled na zabíjející se děti moc, tak se mu radši vyhněte), ukazuje věci tak jak jsou a zároveň nutí diváka, aby si případné východisko učinil sám. A v tom je jeho síla a působivost. (10.09.2005)

Až člověka mrazí. Mrazí z toho, jak malé děti jsou zcela lehce svedeny na dráhu zločinu, sledujíc své "vzory" - vrahy pubertě zrovna odrostlé. Malý kluk dokáže s naprostým klidem a až s jakousi radostí zabíjet, party mrňavých bezprizorních harantů přepadávají s pistolí v ruce obchody s naprostou samozřejmostí, jakoby si šli zahrát fotbálek. Město bohů je nementorujícím pohledem na život ve slumech, kde vinou těžké sociální situace a nedostatku vzdělání je kriminalita a drogy běžnou součástí jejich obyvatel a kde příslušnost ke gangu je víc, než zákon. Nepoučuje, nedává návod k řešení problému, pouze působivě ukazuje krušnou realitu, která není bohužel vlastní jenom brazílským metropolím. Je to technicky zručná (špičková kamera a střih) neveselá podívaná, ve které se spásné katarze, pozitivního vyústění, samozřejmě člověk nedočká. A závěrečný titulek BASED ON A TRUE STORY mluví za vše. PS: V závěrečných titulcích je kratičký záznam skutečného předobrazu jedné z postav filmu - Knockouta Neda, ve kterém říká přesně ta samá slova, která zazní i ve filmu. (31.07.2005)

Obvykle som moralistka a naivka, ale týmto v samom koreni prehnitým bastardom by nepomohla ani prvotriedna reedukačno-socializačná výučba. Keď vidíte to nekompromisné šialenstvo, zverstvo a krutosť a musíte sa na to pozerať dve hodiny, máte chuť prvý raz v živote schmatnúť pištoľ do vlastných rúk a nadobro vyplieniť krvilačné gangy, aby konečne zavládol vytúžený pokoj. Alebo.... sledovať to v pohodlí obývačky a tváriť sa, že sa nás to netýka. Neľútostné, autentické, ťažko stráviteľné. (11.09.2010)

Ano, ano, tady vidíte kam až člověka zavede zkažená lidská společnost, která ho svým sociálním sobectvím uvrhne do chudoby, a mnohem dál, do stavu kdy je největší starostí člověka pouhé přežití, a cokoliv navíc je zázrakem. Divme se, že se pak z lidských bytostí stávají zvířata. Tam vede tenhle konzumní styl života, globalizace, rozevírající se nůžky takřka třídního charakteru. Tak by si povzdechl pochybně humanistický pseudointelektuál a filozof. Hlavní hrdina tohoto "filmu bez příkras" je živoucím důkazem, že tyhle promluvy jsou kecy, které jsou k ničemu stejně jako jejich autor, pronášející tyhle perly kdesi v čajovně, an pohodlně uveleben na polštářích a obklopen oblakem dýmu pochybného složení. Každý má svoji volbu, a je jen a pouze na něm, jakou cestu zvolí. Město Bohů je film až bolestně skutečný a působivý. Kdo ví, co uvidíme za nějakých třicet let v podobně zaměřeném snímku. Budeme se divit jak se tohle mohlo dít v civilizovaném světě našeho mládí? Jak budeme vzpomínat na ty časy, kdy ještě vláda nebo cosi jí podobného, léčila feťáky, místo aby jim jejich utrpení zkrátila? Uvidíme, každý sám za sebe, svýma očima a srdcem a duší a kdovíčímještě...a zrovna teď je mi srdečně jedno, co uvidíte vy. (05.09.2005)