Prokletí domu Hajnů

Knižní předlohu Neviditelný od Jaroslava Havlíčka podle které je film natočen jsem nečetl. Takže nemůžu posuzovat jak moc se film drží knižní předlohy. Každopádně s tím co mi bylo naservírováno jsem maximálně spokojenej a v podstatě nemám k filmu sebemenší výhrady. Na svou dobu neskutečně vizuál, skvělý herecký výkony, dechberoucí příběh a navíc si film skoro po celou svoji stopáž udržuju hutnou atmosféru, která se divákovi dostane až pod kůži. Jsem rád, že stále nacházím český potažmo československý filmový poklady, který jsem ještě neviděl. Hned zítra si musím dát dřívější filmový zpracování téhle knižní předlohy v podobě filmu Neviditelný z roku 1965. (21.02.2023)

Havlíčkova psychologická próza pojednává o pokřivených lidských postavách a jejich osudech, ze kterých člověku není dvakrát dobře po těle. Stejné pocity ve vás vyvolá i filmová adaptace jeho románu "Neviditelný". Zajímavé filmové postupy jako jsou práce se světlem, kamerou a hudbou vás buďto upoutají, nebo donutí k přemítání nad tužbami typu „je to sice zajímavě udělané, ale ať už je proboha konec...". Já jsem se žel spíše těšil na závěrečné titulky... (08.01.2009)

Překvapivě to funguje. Ačkoli je to občas utahané, dokáže to zaujmout. Je to navíc dost dobře natočené, má to spousty dobrých scén (tunel (škoda, že nebyl využit víc), tanec a úplně nejvíc mě dostala scéna, když Soňa hraje na klavír a do toho jí tam řve dítě a ona ho skoro igonruje - kruci, něco tak divně a nepříjemně působícího jsem už dlouho neviděl), Vančíkové fakt věřím, že jí tam pak naprosto hrábne, já jsem spokojený. Navíc to má takovou zvláštní temnou atmosféru, která to taky posouvá výš. Bohužel, má to i mínusy a ty to shazují o hvězdičku dolů, takže 4* (14.08.2018)

Kam se hrabe leckterý "mysteriozní horor" ze současnosti... velmi povedená adaptace románu Jaroslava Havlíčka, který jsem četla v mládi a fascinoval mě už v knižní podobě. Petr Čepek prokázal svou způsobilost pro role tohoto typu už v Petrolejových lampách, tady ji jen potvrdil, pozadu nezůstala ani jeho solidní protihráčka Petra Vančíková. Takzvaný "normalizační režisér" Jiří Svoboda se v tomto případě opravdu nemá za co stydět. (11.10.2011)

Naprosto uzasne budovani atmosfery, ktera neni o nic mene mrazivejsi nez treba ve Spalovaci mrtvol. Velmi dobre vybrane prostory k nataceni a vyborna kamera Vladimira Smutneho, ktera zaujme snad v kazdem zaberu. Hudba a zvuky nejsou o nic horsi. Herci take nezaostavaji, predevsim Kaplanova a Vancikova. Hodne zajimavy film, holt Jiri Svoboda umel. Jen krucek od plneho hodnoceni... (02.04.2016)