About Family Affairs Only
Réžia:
Jiří SvobodaKamera:
Vladimír SmutnýHrajú:
Jaromír Hanzlík, Jiří Bartoška, Marta Vančurová, Milan Kňažko, Karel Roden, Rudolf Hrušínský ml., Ladislav Potměšil, Zdeněk Mucha, Miroslav Donutil (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
Toto politické drama mělo to smůlu, že do kin přišlo až po pádu komunistického režimu, když už nemohlo sdělit nic převatně objevného - u diváků zcela propadlo. Režisér Jiří Svoboda zde působivě rozehrál bezmoc politických vězňů v 50. letech, předvedl, s jakou brutalitou se vynucovala smyšlená přiznání. Všímá si nejen osudů zatčených, ale i jejich blízkých, na něž se snášela šikana a doléhalo všudypřítomné podezírání. Režisér dospěl ke zřetelné výrazové expresi, která umocňuje hrůzy teroru, vynikající je herecké ztvárnění jednotlivých postav (Jiří Bartoška, Jaromír Hanzlík, Milan Kňažko). Avšak nelze přehlédnout patrný alibismus - příběh, připomínající svou konstrukcí známější Londonovo Doznání, vyznívá, jako kdyby oběťmi teroru byli jen čestní komunisté, které nevýslovně trápili zlí komunisté. (oficiálny text distribútora)
(viac)Diskusia
Jsem konsternován tímto filmem. Proč, toť otázka , nemám dobrou rétoriku, ale režizér Jiří Svoboda výňatek z čsfd: V letech 1975 – 1993 byl členem KSČ, posléze KSČM, dokonce stranu vedl jako její předseda. V červnu 1990 byl zvolen poslancem Federálního shromáždění ČSFR, vykonával funkci člena předsednictva Federálního shromáždění až do zániku ČSFR. V prosinci 1992 byl zřejmě v souvislosti s politickými aktivitami přepaden a pachatel se ho pokusil zavraždit, život mu zachránila dcera. Autorka scénáře: Jaromíra Kolárová (kniha): Za války se provdala, v roce 1950 se s rodinou přestěhovala do Ostravy kde působila v kulturní rubrice krajského deníku KSČ Nová svoboda. To je důvod k zamyšlení, že nám komouš v 1989 natáčí tuto omluvu , že mezi komouši byli i slušní lidé? Ve filmu je to poznat: stranická kázeň a stranický úkol .Mladí uživatelé zeptejte se svých rodičů či prarodičů co je to "Internacionála" nebo " Píseň práce"? to jsou písně , které jsme museli zpívat na schůzích ROH. Jsem Čech a při prověrkách zda souhlasím se vstupem vojsk do ČSSR jsem samozřejmě souhlasil ano, ale myslel jsem si: Vy čuráci mi můžete lízat kaštany u prdele. už dost po 73 letech už toho mám taky dost zdravím deda :-) snad mě netrefí šlak jak jsem nasraný na komouše :-) PS tak jsem to vydýchal, díky znalosti stranické práce , nám ukázal jak v praxi vypadá stranická kázeň a plnění stranických úkolů, jak dostat Slánského na popraviště . deda :-)
Hlavně že Bočan, tvůrce paskvilů typu parta hic, má echt morální právo točit Zdivočelé země a Bumerangy. Melounek byl sám zavilej straník, co koncem 80. let začal perestrojkovat, ten naprosto nemá Svobodovi co vytýkat. Svoboda se choval slušně jako předseda svazu dramatických umělců, i díky němu začalo na konci 80. let tání, že musel i taktizovat je nesporné. Nikdy nenatočil ryze špatný film, na rozdíl od takového Bočana, který ještě koncem 80. let megasrágoru Druhý dech (to zřejmě senilnímu sekerníkovi Stránskému nevadí). Tento film se mu moc povedl, po filmařské stránce je jednoznačně zdařilejší než ten blábol Zdivočelá země (zvláště její 2 poslední řady byly nekoukatelné).
Když už se tu řeší režisér, tak bych měla jednu malou poznámku k hereckému obsazení. Nedávno v televizi běžel seriál Rodáci a o pár dnů později na stejné televizní stanici dávali tento film, bylo zajímavé sledovat, jak se v těchto dílech objevují stejné tváře (netvrdím, že všichni, ale nechť si každý dohledá). Takže těch, co mají máslo na hlavě bude víc.
Hanver: Fatálně se mýlíte, tento film nedokazuje vůbec nic, či spíše dokazuje pravý opak. Přečtěte si třeba knihy publicisty Pavla Melounka, který vzpomíná na to, jaký byl Svoboda stranický grázl, který práskal na ostatní. Historie se neustále opakuje a tak jako mnozí prorežimní tvůrci v 60.letech kopírovali režiséry nové vlny a začali také točit ideově nevhodné filmy, tak se stejná sitauce opakuje na konci 80.let. Když byl režim nesmlouvavý, tak Svoboda poctivě točil propagandistické filmy (Dům na poříčí-76) a v roce 89 prostě jen vycítil, že už se zase může kritizovat. Je samozřejmě pravděpodobné, že Lexikon film hodnotí špatně právě kvůli Svobodovi, což není objektivní. Ale upřímně, dnes existuje spousta filmů o 50.letech a tak nějak nevidím důvod, proč se dívat na film člověka, který nemá co moralizovat, protože je sám bezpáteřní. Výpovědi takového člověka si nevážím, není pro mě uvěřitelná, ať už je film natočený sebelíp.
na príspevok reagoval Vladajsoucna
V Lexikonu Václava Březiny to snad musela být chyba, jinak je 20% opravdu hrubé pochybení. Velmi silný, velmi zapadlý snímek...
Nechápu, že jsem tento film viděl až včera... vynikající snímek a další potvrzení, že pan Svoboda i když byl u KSČ, byl slušný člověk. Potvrzuje se, že být sviní a slušným člověkem není závislé na tom, jakou máte stranickou knížku.
Opravdu pěkný, výjmečný snímek. Výborný Hanzlík a Roden. Doporučuji. 4*
Velmi dobrý film, který kniha Václava Březiny neprávem hodnotí velmi nízko, což patrně dáno Březinovým politický hlediskem.