Divoká planéta

Divoká planéta ma svojou pestrofarebnosťou a bizarnou krásou sveta v ktorom sa odohráva úplne zhypnotizovala a uspala. No nie preto že by to bola nuda, bol som unavený po dlhej ceste vlakom a tí modrý mužíčkovia a všetky tie ostatné „výtvory“ prírody na tejto zvláštnej planéte spolu s psycho hudbou, vytvárajú (ak sa vám chce spať ) ideálne podmienky na usnutie :) Takže si to budem musieť pozrieť ešte raz a byť úplne čulý pretože toto sa naozaj oplatí vidieť! (15.04.2010)

Slovy Varla Frištenského: "Bylo to sice hezký, ale že bych to musel vidět dvakrát..." Divoká planeta je zvláštní. Zkoušel jsem se na ni dívat třikrát, ale pokaždé jsem zhruba po čtvrthodině usnul. Dnes ne, film jsem vydržel, ale musím říct... Nic extra to není. Líbila se mi hlavní myšlenka ochočených a divokých lidí a toho, kdy se z "mírumilovných" tvorů stávají úplně jiní, kteří se násilí neštítí. Ale to bylo (kromě dabingu) asi tak všechno. Animace mi připadá zastaralá (a přitom o mnohem starších snímcích, než je Divoká planeta, se to říct nedá), podání příběhu a dialogy děsně suché, bez emocí, závěrečná čtvrthodina podivně prázdná, ačkoliv měla být nejspíš dramatická. Je to tak na dvě a půl hvězdy, ale zaokrouhluji nahoru - čistě z úcty k českým tvůrcům, kteří se před lety ještě nebáli být originální a vyzkoušeli natočit "něco jiného". (24.07.2010)

Úplně vidím, jak měli Topor s Lalouxem na začátku v hlavách hromadu krásně šílených surrealistických výjevů a jak se je urputně snažili poslepovat jakýms takýms dějem, ve finálním tvaru ze všeho nejvíc připomínajícím lehce zmatené, lehce infantilní, tu prorežimní, tu opatrně protirežimní vědeckofantastické (používá tohle slovo vůbec ještě někdo?) slátaniny ze všech koutů socialistického bloku, které jsem jako kluk hltal z dvojbarevných sešitů edice Karavana, když už mě v trafice na rohu přestal zajímat stojan s pohádkami. A scénář není na Divoké planetě to jediné neohrabané – jinak než se shovívavým úsměvem se nedají poslouchat ani křečovité dialogy, které v české verzi (francouzskou bohužel DVD z Levných knih nenabízí) i dobří herci odříkávají mechanicky jako našprtanou básničku, ani třeba vpád „erotického“ funění tenorsaxofonu do jinak čistě space-rockového soundtracku, když dojde na „noc zachování rodu“. A přesto jsou ode mě ty **** pocitově úplně čisté, za čímž je jednak určitě kusanec nostalgie po výše zmíněných rodokapsových sešitech, ale taky neoddiskutovatelné kouzlo výtvarné stránky a „efekt Ikarie XB1“ – jinakost, kterou v sobě mají tyhle staré fláky z dob, kdy sci-fi žánr ještě neměl vyšlapané cestičky a při osahávání možností, co dokáže vyjádřit a jak, popouštěl uzdu fantazii v jistém smyslu mnohem svobodněji než dnes. (05.03.2017)

Zvláštní a nadčasový film............ ***************** Od autora mimořádného scénáře u nás vyšlo jen toto : Ňork Dobrodružný vědeckofantastický román francouzského autora Stefana Wula Ňork se odehrává v budoucnosti, po blíže neurčené katastrofě, kdy lidstvo upadlo do barbarství a žije v kočovných tlupách na dnech vyschlých moří. Vysoko nad hlavami divochů, na bývalých pobřežích, se tyčí ruiny "měst bohů". Jedním z nich je i Ňork (New York)... (23.03.2009)

Vizuální forma, o jejíž zde několikrát zmiňované originalitě pochybuji, mě zcela minula. Hudba vystavěná z velké části na několika opakujících se motivech, které mi nejednou připomněly Lucii, postrach ulice a jí podobé snímky, kterými mě jako malou několikrát ročně týrala (a bohužel jistě i ovlivňovala) televize, mě neokouzlila. Faktory, které stavěly lid a nadlid na stejnou úroveň a tudíž zcela zbytečně zlehčovaly divákovi pochopení a proniknutí do snímku, mě vytáčely. Dialogy a vypravěčův doprovod na mě svojí úsečností působily jako výňatky z bublin ve starých českým komiksových sešitech. K tomu všemu je zde člověk prezentován jako neponaučitelný tvor, který je sic nucen a donucen k násilní, ale i přes to touží ze všeho nejvíce po míru, lásce a symbióze mezi "druhy". Nemám pochopení... (21.06.2010)