Dealer

Zatímco Bůh za šest dní stvořil svět a poté odpočíval, Frank v šesti dnech nastoupí na sebedestruktivní cestu, aby sedmého dne… Winding Refn již ve svém prvním snímku dokazuje, že má filmařské řemeslo v ruce, ví, co chce a jak toho dosáhnout. Rozdělením snímku do několika dnů pracuje zejména s divákovým očekáváním, kamerou snímající postavy zejména z detailů a polodetailů zase celou podívanou zintenzivňuje. Neukazuje nablýskaný svět, ve kterém se lidem na temné straně zákona daří a užívají si nabytého bohatství, ale soustředí se na vykreslení absolutní zoufalosti a bezradnosti, která se zde pod tou vší špínou nachází. Nestylizuje dealery ani jejich okolí, ale odhaluje je v jejich naprosté prostotě a nezajímavosti. Nicméně v konečném důsledku zůstává snímek někde na půli cesty, nefascinuje, ale ani nezhnusuje. Citelné to je zejména v poslední třetině. Celá ta intenzita je jen na plátně a nedaří se jí přejít na diváka. Není tu důvod fandit ani Frankovi, ani jeho protistraně. Už od začátku je jasné, že ať snímek skončí jakkoli nebude to pro diváka naplňující. A možná je to i klad, jen kdyby to celé bylo zběsilejší a více strhující. (24.11.2013)

Intenzivní sedmidenní spirála na dno koncipovaná jako výprava do žánrového světa, během které nic nejde podle plánu - v rovině žánru i děje – strhne svou bezprostředností, kterou vytváří dokumentárně stylizovaná kamera sledující postavy zpravidla v těsné blízkosti. Vizuální nekašírovanost umožňuje, aby hrstka sekvencí, které by v klasicky pojaté žánrovce byly předními atrakcemi (zbití zrádného kumpána, zabití feťáka apod.), splývala s ostatním děním do jednolitého záznamu anabáze dánského dealera. (03.04.2011)

Tieto gangsterské machrovania režisérov, ktorí tak miera na prvú signálnu mladýchh divákov mi tak trochu lezú na nervy. Mám samozrejme na mysli aj Ritchieho diela, ktoré Díler pripomína. Dej sa odohráva v prostredí lúzy, s ktorou by som nikdy nechcel mať nič spoločné a na ktorej nič cool nevidím. Film prekvapí ale svojim vyznením, páčilo sa mi, kde s postavami a najmä s Frankom Refn zašiel a dáva to výborný zmysel. Tu sú však všetci nesympatickí a žiadnej postave som nič dobré neprial. Mikkelsena chvíľu nespoznáte, ale jeho chrup je nezameniteľný. (24.08.2015)

Pět let mladší Kim od seriálu Most a já jen mrkala na drát. Tady vypadal o deset let mladší a když sprintoval, tak jsem nevěřícně kroutila hlavou. Asi mu ty drogy daly zabrat :-) Výborná kamera, atmosféra, herci, pitomý drogy versus prachy a všudypřitomný stres. Jo, tak takhle to asi nějak chodí, věřila jsem jim, takže podle toho jim to napálím. A Madse jsem taky skoro nepoznala. (29.07.2015)

- "Natočíme film, co se bude 'menovat dýler, voe..." - " 'TaK jo. Vo čem to bude?" - "No, normálka ne?! Koupí, prodá se ziskem, koupí, prodá se ziskem ..." ...nějakej problém s fízlama, ztráta matroše, takže neni na vyplacení vaty velkodealerovi (paralela velkoobchodníka) a průser je na světě. Trochu nervní cuky, pár zoufalejch/nasranejch návštěch u lidí, co našemu dealerovi visí prachy... Ke konci tam dáme nějakej jakože zvrat, střílení a tak něco... Hlavní boss bude jugoslávec... Náš dealer bude postavenej na přísnym výrazu jeho představitele - a protože je tvrďák, tak se neposere, když na něj nějak víc vybafnou... Přičemž ale nakonec stejně prosí o prachy matku - to bylo fakt dobře k zblití. - To je celý. Prostě nejklasičtější a nejtrapnější dějová linka, jakou si u filmu s názvem Dealer umíte představit. Ale Kim Bodnia je chlápek s dokonalým výrazem a hrozně suchym projevem - výbornej - ale víc se mi líbil ve "V Číně jedí psy". Slušná kamera, která většinou ustupuje před herci a celkem slušně tomu dodává zdání, že jste jaksi víc uvnitř filmu... Jinak ale fakt prostě klišé nejhrubšího zrna, i když celkem naturálně podaný. Vadilo mi tu ale přehrávaný rozhlížení se - který je fakt všechno, jen ne nanápadný a naopak spolehlivě upoutá pozornost případnejch fízlů. Tohle bylo prostě divný... (25.02.2011)