Divoch

Příjemný a ničím nenáročný romantický film, který si vás nejvíc získá hlavně krásnými jugoslávskými exteriéry a také nádherným vzevřením Nancy Rubensové. Jak ta byla ve svých jednadvaceti letech nádherná a jak jí to v těch "klučíčích šatech" seklo! No, raději půjdu dál... I přes výše zmíněné vlastnosti má film také něco, co jej v mých očích sráží. Jednak naprosto nesnesitelného Theodora, kterého bych nejraději někam zamkl a zahodil klíč (možná to bude tím, že mi občas připomínal hodně přehnanou verzi mé osoby), a taky docela jednoduchou, až triviální, zápletku. V podstatě se ve filmu stane strašně málo a ani to není obohaceno nějakými nepředvídatelnými a neočekávanými zvraty - sázka, příchod, láska, prohlédnutí, odmítnutí naschvál, neštěstí a zase láska. To buhužel na víc jak tři hvězdičky nestačí. (09.12.2010)

Po letech objevuji stále dosud nepoznané prvorepublikové komedie. Docela příjemná podívaná, zejména duo Pištěk a Nedošinská zaručují notnou dávku humoru, dobře jim sekunduje i Hrstka v roli Floriána. Z těch mladších je srandovní figurou nesmělý nekňuba Theodor, např. ve scéně, kdy z moře omylem tahal cizí ženskou.:) Sice naivní, trochu přitažené za vlasy, ale nemůžu říct, že jsem se u toho nebavil. Zvlášť Pištěkův popletený proslov při zrušení zásnub mě rozsekal: "Já jsem chtěl, aby ty jsi se zasnoubila s otcem mého nejlepšího syna.":) 65% (17.07.2020)

Klasický případ toho, jak se nacházely náměty k provorepublikovým veselohrám. Prostě autor si vypůjčil řadu gagů od svých kolegů, a tak vznikala pomocí slepených klišé jednoduchá komedie, jejíž vtip je dnes již mnohde překonán. V tomto případě ho zachraňuje snad jen Theodor Pištěk a ovšem uhlazený Rolf Wanka. Ani Grosslichtová či Nedošinská nedokázaly hrát alespoň průměr toho, co v jiných komediích. Navíc Divoch patří k několika filmům natáččných v Dalmácii, kam si zřejmě filnmaři s herci odjeli na rekreaci a jen tak mimochodem si natočili veselou taškařici, i když velice hloupoučkou. Vypadá to, jako by v Dubrovníku býval samý Čech, a ještě k tomu se všichni dobře znali. A zPrahy to musel být na jih Jadranu opravdu jen kousek, snadno dosažitelný... (01.09.2020)

Standardní červená knihovna se vším, co k tomu patří. Zde trochu oživená atraktivními exteriéry chorvatského pobřeží. Ale je to divně sestříhaný, což je možná tím, že dochovaná kopie je špatná, protože se na ni hodně dlouho prášilo. Měl jsem ale jeden problém - s angažováním dvou dočasných hvězd českého filmu Nancy Rubensové a Trudy Grosslichtové (bylo to jejich jediné setkání před kamerou). Ta děvčata jsou si typově tak podobná a herecky tak nevýrazná, že se mi prostě pletla. (22.05.2012)

Ta ženská se smála, jako když se hrbatej kutálí po schodech, děsné. Celkově jde o takovou veselou nánu, ech, pardon, komedii, jak jinak že, smutná komedie, to by bylo smutné. No, především by Vlastička potřebovala pořádně zmlátit a opakovat to dennodenně tak dlouho, až by se umoudřila. Herci kvalitní, snaha byla, dějově ucházející, takový banální příběh jako tolik jiných, jen je posunut trochu do ciziny. Nenudil jsem se nějak moc, ale taky nějako moc nebavil. (16.11.2015)